Historica Olomucensia vol. 47 (2014), 161-187
Příspěvek je sondou do dějin Církve československé (husitské) ve dvacátých letech 20. století, kdy, krátce po založení, jako produkt reformního hnutí katolického duchovenstva, procházela složitým obdobím hledání věrouky. Katolickou věrouku odmítla jako nevyhovující a odklonila se od Říma. Novou věrouku její zakladatelé nepřipravili. Proto v církvi vznikly dva názorové proudy, skupina tradicionalistů a skupina modernistů, které zápasily o prosazení své teologické vize. Tradicionalisté se přiklonili k pravoslaví, zatímco modernisté chtěli v duchu českých reformačních tradic vytvořit novou racionalistickou ideologii korespondující s vědeckým výkladem světa a hodnotami evropské kultury 20. století. Studie analyzuje výsledky diecézního shromáždění církve, konaného 28. března 1923 v Přerově, na němž došlo k ostré srážce obou ideových směrů v církvi na pozadí řešení problému rezignace biskupa Gorazda. Ten účastníkům předložil vlastní vizi reorganizace církve, zajišťující její jednotnou organizační podobu a soužití obou směrů. Přerovské shromáždění ji sice přijalo, ale pro pražské ústředí církve byla nepřijatelná. Schůze se tak stala posledním a neúspěšným pokusem o kompromis mezi oběma frakcemi v církvi, po němž následoval odchod tradicionalistů z organizace a CČS se vydala cestou teologického modernismu. Autor se pokusil o novou interpretaci významu přerovského shromáždění v dějinách církve.
The article is a probe into history of the Czechoslovak (Hussite) Church in 1920s, which as a product of a reform movement of the Catholic clergy underwent a complicated development in finding the religious belief soon after its establishment. The Catholic religion was refused as unsatisfactory and the Church diverged from Rome. However, founders did not prepare a new belief that is why the Church divided into two streams, a group of traditionalists and a group of modernists, who struggled for enforcing their theological visions. While traditionalists inclined towards the Orthodox, modernists preferred to build a new rational ideology corresponding with the scientific interpretation of the world and values of the 20th century European culture in the spirit of Czech reform traditions. The study analyses results of the diocesan meeting in Přerov on 28 March 1923, where a sharp conflict of both ideological movements in the Church took place on the background of the solution of the Bishop Gorazd's resignation. He introduced participants his own vision of the Church reorganisation ensuring its unified form and coexistence of both streams. Although the meeting in Přerov accepted that, the ecclesiastical head office in Prague did not. Thus, the meeting became the last and unsuccessful attempt for a compromise between both fractions in the Church, which was followed by traditionalists' leaving the organisation and the Czechoslovak Church began the way of the theological modernism. The author attempted on a new interpretation of the Přerov meeting's significance in ecclesiastical history.
Zveřejněno: 11. prosinec 2014 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
