Historica Olomucensia vol. 62 (2022), 79-93 | DOI: 10.5507/ho.2022.005
Tématu křtů muslimů v raném novověku nebyla dosud v české historiografii věnována pozornost, což však rozhodně neplatí pro okolní země. Křty "Turků" se zabýval např. Karl Teply, v nejnovější době pak třeba Markus Friedrich, Manja Quakatz, Boris Golec, Stephan Theilig, Leyla Coşan nebo Markus Krischer.
Právní úprava křtů dospělých v pražské arcidiecézi byla obsažena ve statutech Berkovy synody z roku 1605, která vyhrazovala pravomoc povolovat křty osob z nekřesťanského prostředí arcibiskupovi. V praxi tyto křty obvykle povolovala arcibiskupská konsistoř na základě žádosti podané nejčastěji duchovním, který katechumena ke křtu připravoval. Z archivní pozůstalosti pražské konsistoře bylo možné zjistit, že mezi lety 1683-1699 bylo povoleno cca 300 křtů muslimů, přičemž nejvíce křtů proběhlo v letech 1687-1691. Křtěnci jsou v pramenech označováni nejčastěji jako Turci, což bylo běžné dobové označení muslima. Většina těchto katechumenů byli váleční zajatci (zejména ženy a děti), kteří někomu patřili, což do jisté míry relativizuje svobodu jejich rozhodování, byť přímé doklady o nucení ke křtu nejsou. Ne všichni zajatci muslimské víry se nechali pokřtít, zprávy o nepokřtěných jsou však méně četné. V roce 1699 vznikl v souvislosti s výměnou zajatců soupis, podle nějž se tehdy v Čechách nacházelo jen osm nepokřtěných muslimů, kteří se chtěli vrátit do své vlasti.
The theme of baptisms of Muslims in the Early Modern Period has not been paid attention to in Czech historiography up until now. This is definitely not the case in the neighbouring countries, where the baptisms of 'Turks' have been dealt e. g. with by Karl Teply, and more recently by, for example, Markus Friedrich, Manja Quakatz, Boris Golec, Stephan Theilig, Leyla Coşan or Markus Krischer.
The legal adjustment of the baptisms of adults in the archdiocese of Prague was contained in the statutes of the Berka synods from the year 1605, which gave the authority to allow the baptisms of individuals of non-Christian origin to the Archbishop. In practice, these baptisms were usually permitted by the Archbishop's consistory on the basis of a request, submitted most frequently by the priest who was preparing the catechumen for the baptism. It can be inferred from the archival group of the Consistory of Prague that between the years 1683-1699 around 300 baptisms of Muslims were allowed, with the most baptisms taking place in the years 1687-1691. The baptised individuals are referred to most frequently in the sources as Turks, which was the general period labelling for a Muslim. The majority of these catechumens were prisoners of war (mostly women and children), who belonged to someone, which circumstance relativizes to a certain extent the freedom of their decision-making, although there is no direct evidence of forced baptisms. Not all captured Muslims underwent baptism, although the reports of non-baptized persons are less common. In relation to the exchange of prisoners in the year 1699 a list was drafted, according to which there were only eight non-baptized Muslims in the Bohemia, who wanted to return to their country.
Zveřejněno: 11. červen 2022 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
