Historica Olomucensia vol. 53 (2017), 321-349 | DOI: 10.5507/ho.2017.037

Smlouva o vydávání chetitských textů a rozluštění chetitského jazyka. I. část

Šárka Velhartická
Centrum pro interdisciplinární výzkum, Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Česká republika

Kultury starověkého Předního východu, které po svém zániku zmizely z mapy světa a upadly v zapomnění, byly v novověku jen pozvolna a obtížně znovuobjevovány. Expedice a archeologické výkopy na Předním východě přinášely zejména od 19. století objevy zaniklých měst i jejich kultur, a spolu s nimi i hliněných tabulek popsaných klínovým písmem. Nejprve se podařilo rozluštit jazyky Mezopotámie, akkadštinu a sumerštinu, které otevřely cestu k poznání rozsáhlých písemných pramenů i staroorientální literatury. Když bylo na počátku 20. století uprostřed Anatólie objeveno zapomenuté hlavní město bývalé Chetitské říše, byly i zde nalezeny tabulky popsané klínovým písmem, ale v dosud neznámém a zcela nesrozumitelném jazyce, chetitštině.
V Archivu Německé orientální společnosti jsou uchovávány dokumenty z doby, kdy se tato společnost ujala vydávání nalezených textů a hledala vhodné badatele, kteří by zvládli tento obtížný úkol. Kromě německého orientalisty Hugo H. Figully vyslala do Istanbulu českého badatele působícího ve Vídni, Bedřicha Hrozného, kterému se díky jeho neúnavné píli a rozsáhlým lingvistickým znalostem podařilo neznámý jazyk rozluštit. Svůj objev představil 24. listopadu 1915 v Berlíně a jeho přednáška byla mezníkem nejen ve staroorientálním bádání, ale i srovnávací jazykovědě a dalších příbuzných oborech.
Prezentované dokumenty z Archivu Německé orientální společnosti (zde přeložené do českého jazyka) jsou přímou dokumentací nejen vyjednávání účasti Bedřicha Hrozného na tomto projektu, ale i pobytu Hrozného v Istanbulu v první polovině roku 1914, v klíčovém období luštění těchto textů, a o okolnostech transkribování prvních chetitských písemných materiálů.

Klíčová slova: Bedřich Hrozný, Německá orientální společnost, chetitský jazyk, rozluštění chetitštiny, klínopisné tabulky, Boğazköy, Istanbul, Hugo Heinrich Figulla, Otto Weber, Bruno Güterbock, Eckhard Unger, chetitologie

The Agreement on the Publication of the Hittite Texts and the Decipherment of the Hittite Language

The cultures of the ancient Near East, which after their decline had disappeared from the map of the world and had faded into obscurity, were rediscovered in Modern period, albeit slowly and with great difficulty. Expeditions and archaeological excavations in the Near East, especially since the 19th century, have led to discoveries of vanished cities and their cultures and with them also clay tablets covered with cuneiform script. At first, the languages of Mesopotamia - Akkadian and Sumerian - were deciphered, which made it possible to understand a great number of written sources and ancient oriental literature. At the beginning of the 20th century, when the forgotten capital of the former Hittite Empire was discovered in the middle of Anatolia, tablets covered with cuneiform script were found as well, although in what at the time was an unknown and incomprehensible language, Hittite.
The Archive of the German Oriental Society holds documents from the period when this society began to publish these texts and sought after researchers who could accomplish such a difficult task. Apart from German orientalist Hugo H. Figulla, the society sent one more scholar to Istanbul, Czech philologist Bedřich Hrozný, who had been working in Vienna, and who managed to decipher the unknown language thanks to his extraordinary diligence, enthusiasm and broad linguistic skills. He presented his discovery in a lecture in Berlin on 24 November 1915, which marked a turning point not only in ancient oriental research but also in comparative linguistics and other related disciplines.
The presented documents from the Archive of the German Oriental Society (here in Czech translation) constitute primary documentation not only of the negotiations around Bedřich Hrozný's participation in this project but also of Hrozný's stay in Istanbul during the first half of 1914 - a crucial period in the decipherment of these texts - and the circumstances under which the first Hittite written sources were transcribed.

Keywords: Bedřich Hrozný, German Oriental Society, Hittite language, decipherment of the Hittite language, cuneiform tablets, Boğazköy, Istanbul, Hugo Heinrich Figulla, Otto Weber, Bruno Güterbock, Eckhard Unger, Hittitology

Zveřejněno: 11. prosinec 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Velhartická, Š. (2017). Smlouva o vydávání chetitských textů a rozluštění chetitského jazyka. I. část. Historica Olomucensia53(vol. 53), 321-349. doi: 10.5507/ho.2017.037
Stáhnout citaci

Reference

  1. Siegelová, Jana: Sto let chetitologie / Hundert Jahre Hethitologie. In: Velhartická, Šárka: Bedřich Hrozný a 100 let chetitologie / Bedřich Hrozný and 100 Years of Hittitology. Praha 2015, s. 63-80.
  2. Alaura, Silvia: Bedřich Hrozný a Říšské osmanské muzeum v Cařihradě v době vypuknutí první světové války / Bedřich Hrozný and the Imperial Ottoman Museum in Constantinople at the Outbreak of World War I. In: Velhartická, Šárka: Bedřich Hrozný a 100 let chetitologie / Bedřich Hrozný and 100 Years of Hittitology. Praha 2015, s. 126-138.
  3. Hrozný, Bedřich: Vlastní životopis v kostce. Venkov, XXVI/1, 1.I.1931, supplement s. 2.
  4. Oberheid, Robert: Emil O. Forrer und die Anfänge der Hethitologie. Eine wissenschaftshistorische Biografie. Berlin - New York 2007. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Weidner, Ernst: Nachruf H. H. Figulla. Archiv für Orientforschung, 23, 1970, s. 220.
  6. Velhartická, Šárka: Orientalista Bedřich Hrozný - rozluštitel chetitského jazyka ve světle nově objevených dokumentů / The Orientalist Bedřich Hrozný - the Hittite Language Decipherer in the Light of Newly Discovered Documents. In: Velhartická, Šárka: Bedřich Hrozný a 100 let chetitologie / Bedřich Hrozný and 100 Years of Hittitology. Praha 2015, s. 46.
  7. Alaura, Silvia: Figullas und Hroznýs Arbeit an den Boğazköy-Tafeln im Kaiserlich-Ottomanischen Museum in Konstantinopel 1914. Mitteilungen der Deutschen Orient-Gesellschaft, 147, 2015, s. 26.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.