Historica Olomucensia vol. 53 (2017), 175-191 | DOI: 10.5507/ho.2017.032

Sbírka sádrových odlitků antických děl na německé filozofické fakultě v Praze

Karla Vymětalová
Ústav historických věd, Přírodovědecko-filozofická fakulta, Slezská univerzita v Opavě, Masarykova třída 37, 746 01 Opava, Česká republika

Sbírka sádrových odlitků měla v českém prostředí, při absenci muzea antického umění, sloužit k poznávání děl antických autorů, a to jak studenty filozofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, tak jejímu učiteli či širokou veřejností. Její počátky sahají do sedmdesátých let 19. století, kdy jejími správci byli klasičtí filologové prof. O. Benndorf, E. Petersen, W. Klein, C. Praschniker, A. Gotsmich. Nacházela se v prostorách pražského Klementina, i když existovaly plány na její přestěhování, které se však za trvání německé filozofické fakulty neuskutečnily. Po druhé světové válce byla převzata filozofickou fakultou obnovené české Karlovy univerzity.

Klíčová slova: muzeum, klasická archeologie, dějiny Karlovy univerzity

The Plaster Cast Collection of Works from Antiquity at the German Philosophical Faculty in Prague

Taking into account the absence of the museum of Antiquities in the Czech environment, the plaster cast collection was meant for getting to know works from Antiquity not only for students of the Philosophical Faculty of the Charles-Ferdinand University but also their teachers and general public. Its roots go back to the 1970s when they were under supervision of classical philologists - prof. O. Benndorf, E. Petersen, W. Klein, C. Praschniker, A. Gotsmich. The collection was kept in rooms of the Clementinum in Prague, although it is known that there were plans for its displacement but it has never been realized. After the Second World War, it has been taken over by the Philosophical Faculty of the restored Czech Charles University.

Keywords: Museum, classical archaeology, history of Charles University

Zveřejněno: 11. prosinec 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vymětalová, K. (2017). Sbírka sádrových odlitků antických děl na německé filozofické fakultě v Praze. Historica Olomucensia, 53(vol. 53), 175-191. doi: 10.5507/ho.2017.032
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • Reference

    1. Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. I. Band. Hrsg. von Heribert Sturm. München - Wien 1979.
    2. Conze, Alexander: Biographie Otto Benndorfs. Aus Band XII (Die Toten des Jahres 1907) des Biographischen Jahrbuches von A. Bettelheim. Berlin 1909.
    3. Swoboda, Heinrich: Otto Benndorf. Deutsche Arbeit, VI, 1906/1907, s. 390-393.
    4. Otto Benndorf. Nachruf. Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Instituts in Wien, X. Band, 1907, Beibl. s. 1-6.
    5. Szemethy, Herbert: Die österreichischen Trysa-Expeditionen im Bewußtsein der Öffentlichkeit des 19. Jahrhunderts. In: Asamer, B. - Wohlmayr, W.: Akten des 9. Österreichischen Archäologentages 2003, s. 195-199.
    6. Kepartová, Jana (ed.): Korrespondenz Lanna - Benndorf. In: Vila Lanna - Antika a Praha 1872. Symposium 23.-24. 9. 1992. Praha 1994, s. 109-144.
    7. Bouzek, Jan - Klůsová, Tereza: Dějiny sbírky odlitků Univerzity Karlovy v Praze. (Expozice antického umění v Litomyšli a Hostinném. Tři statě o jejich minulosti a současnosti). In: Pomezí Čech a Moravy. Sbírka prací ze společenských a přírodních věd pro okres Svitavy, sv. 4. Litomyšl 2000, s. 425-430.
    8. Bouzek, Jan: Centenary of the Institute for Classical Archaeology of the Charles University. Acta Universitatis Carolinae - Philologica et historica, 5, 1972, s. 111-112.
    9. Winckelmann, J. J.: Gedanken über die Nachahmung der griechischen Werke in der Malerey und Bildhauerkunst. 2. vermehr. Aufl. Dresden - Leipzig 1756.
    10. Landwehr, Ch.: Die antiken Gipsabgüsse aus Baiae. Griechische Bronzstatuen in Abgüssen römischer Zeit. Vorwort von Walter-Herwig Schuchhardt. Berlin 1985.
    11. Kiderlen, Moritz: Die Sammlung der Gipsabgüsse von Anton Raphael Mengs in Dresden. München, Biering & Brinkmann 2006.
    12. Klein, Wilhelm: Die Aufgaben unserer Gipsabguss-Sammlungen, Museumskunde, VIII. Jhg., 1912, s. 1-10, 100-114.
    13. Dufková, Marie - Ondřejová, Iva: Historie sběratelství antických památek v českých zemích. Praha 2006.
    14. Bouzek, Jan a kol.: Hlavní antické sbírky v Čechách a na Moravě. Časopis Národního muzea, 140, 1971, s. 129-161.
    15. Prahl, Roman: K počátkům a předpokladům dějin umění (František Lothar Ehemant). Umění, 52, 2004, č. 1, s. 3-10.
    16. Benndorf, Otto: Verzeichnis der archaeologischen Sammlung im Clementinum zu Prag. Prag, Selbstverlag 1873.
    17. Conze, Alexander: Vorlegeblätter für archäologische Übungen. Wien 1869.
    18. Overbeck, Johannes Adolf: Abbildungen aus der Geschichte der griechischen Plastik. Zum Gebrauche bei Vorlesungen zusammengestellt. Leipzig 1870.
    19. Michaelis, Adolf (Hrsg.): Der Parthenon. Text. Leipzig 1870; Tafeln. Leipzig 1871.
    20. Benndorf, Otto: Die Metopen von Selinunt: mit Untersuchungen über die Geschichte, die Topographie und die Tempel von Selinunt. Berlin 1873.
    21. Praschniker, Camillo: Die Sammlung des Archäologischen Instituts der deutschen Universität in Prag. Sudeta. Zeitschrift für Vor- und Frühgeschichte, V. Jhg., 1929, s. 15-23.
    22. Petersen, Eugen: Die dreigestaltige Hekate. Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen aus Österreich-Ungarn, IV. Jhg., 1880, s. 140-174.
    23. Petersen, Eugen: Die dreigestaltige Hekate. Archaeologisch-epigraphische Mittheilungen aus Österreich-Ungarn, V. Jhg., 1881, s. 1-84.
    24. Swoboda, Heinrich: Zur Geschichte des Prager Universitäts-Gebäudes. Deutsche Arbeit, VII. Jhg., 1907/1908, s. 430-434.
    25. Bažant, Jan: Classical Archeology and Czech Culture. Eirene, XXXII, 1996, s. 58-63.
    26. Studniczka, Franz: Eugen Petersen (16. 8. 1836-14. 12. 1919). In: (Bursians) Jahresbericht über die Fortschritte der klassischen Altertumswissenschaft, 48. Jhg., 1928, 4. Abt. Biographisches Jahrbuch für Altertumskunde, s. 86-148.
    27. Blanck, Horst: Eugen Petersen. In: Lullies, Richard - Schiering, Wolfgang: Archäologenbildnisse. Porträts und Kurzbiographien von Klassischen Archäologen deutscher Sprache. Mainz am Rhein 1988, s. 63-64.
    28. In memoriam. Wilhelm Klein - P. v. Blenkowski - H. Swoboda. Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Instituts in Wien, XXIII. Band, 1926, s. 411-414.
    29. Klein Wilhelm. Nachruf. Rechenschafts-Bericht über die Tätigkeit der Deutschen Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die tschechoslowakische Republik im Jahre 1924. Prag 1925, s. 15-28.
    30. Praschniker, Camillo: Wilhelm Klein. Nekrolog. In: An Stelle der feierlichen Inauguration des Rektors der Deutschen Universität für das Studienjahr 1927/28. Prag 1929, s. 35-38.
    31. Bažant, Jan: Klasická archeologie a české národní obrození (1872-1923). In: Čechvala, Jakub - Poláčková, Eliška et al.: Ve stínu helénského slunce. Obrazy antiky v moderní kultuře. Praha 2016, s. 131-180.
    32. RH: Der Archäologe Wilhelm Klein. Prager Nachrichten XLI Jhg., 1990, Nr. 5, s. 15-16.
    33. Gotsmich, Alois: Persönliches und Politisches aus dem Leben von Hofrat Prof. Dr. Wilhelm Klein. Prager Nachrichten XLIV, 1993, Nr. 4, s. 14-17.
    34. Ein wiedergewonnenes Meisterwerk der antiken Kunst. Deutsche Arbeit, VIII. Jhg., 1908/1909, s. 70.
    35. Sapelli, Marina: Das römische Nationalmuseum Palazzo Massimo bei den Thermen. Roma 2004.
    36. Klein, Wilhelm: Pompejanische Bilderstudien. I. Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Instituts in Wien, XV. Band, 1912, s. 143-167.
    37. Klein, Wilhelm: Pompejanische Bilderstudien. II. Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Instituts in Wien, XIX.-XX. Band, 1919, s. 268-295.
    38. Klein, Wilhelm: Pompejanischen Bilderstudien III. Studien zur pompejanischen Wandmalerei. Jahreshefte des Österreichischen Archäologischen Instituts in Wien, XXIII. Band, 1926, s. 71-115.
    39. Stein, Arthur: Iscrizioni antiche nel Seminario archeologico-epigrafico della Università tedesca di Praga. Bulletino della Commissione archeologica comunale di Roma, 56, 1928, s. 285-306.
    40. Stein, Arthur: Ulteriori osservazioni sopra il frammento di rosa dei venti conservato nell'Università tedesca di Praga. Bulletino della Commissione archeologica comunale di Roma, 56, 1928, s. 325-326.
    41. Klein, Wilhelm: Die Marmorgruppe des Myron. Kunstwart, XXV. Jhg., 1911/12, Novemberheft, s. 210-214.
    42. Egger, Rudolf: Camillo Praschniker †. Carinthia, 140. Jhg., 1950, s. 24-28.
    43. Eichler, Fritz: Camillo Praschniker †. Gnomon 22. Band, 1950, s. 196-198.
    44. Keil, Josef: Camillo Praschniker. Almanach der Akademie der Wissenschaften für das Jahr 1950, 100. Jhg, Wien 1951, s. 292-303.
    45. Walter, Otto: Professor Camillo Praschniker †. Anzeiger für die Altertumswissenschaft, III. Band, 1950, s. 1-4.
    46. Pfohl, Gerhard: Alois Gotsmich †. Anzeiger für Altertumswissenschaft, XXVIII. Band, 1975, s. 127-128.
    47. Pfohl, Gerhard: Archäologie, Philologie und Epigraphik: Das wissenschaftliche Werk des Professors Dr. phil. Alois Gotsmich. Innsbrucker Beiträge zur Kulturwissenschaft 20, 1979, s. 262-272.
    48. Pfohl, Gerhard: Zu Ehren von Professor Gotsmich. Prager Nachrichten, XXXV. Jhg., 1984, s. 1, 5.
    49. Führer durch die Sammlungen des Archäologischen Institutes der Deutschen Universität in Prag. Einleitung von Camillo Praschniker, Katalog von Alois Gotsmich zusammengestellt. Prag, Verlag des Ministeriums für Schulwesen und Volkskultur 1927.
    50. Průvodce po sbírkách Archeologického ústavu Německé univerzity v Praze. Praha 1927.
    51. Čtvrtníková, Magda: Galérie antického umění v Hostinném. In: Pomezí Čech a Moravy. Sbírka prací ze společenských a přírodních věd pro okres Svitavy, sv. 4. Litomyšl 2000, s. 43-437.
    52. Klůsová, Tereza: Muzeum antického sochařství a architektury v Litomyšli. In: Pomezí Čech a Moravy. Sbírka prací ze společenských a přírodních věd pro okres Svitavy, sv. 4. Litomyšl 2000, s. 438-445.
    53. M. D. - P. V.: Muzeum antického umění v Podkrkonoší. Věda a život, XVI, 1970, s. 426-428.
    54. Bartoš, Josef: Galérie antického umění v Hostinném. Časopis Národního muzea, CXL, 1971, s. 145-149.
    55. Jančo, Milan: Galéria antického umenia - Hostinné nad Labem. Stála expozícia odliatkov antickej plastiky zo zbierky Univerzity Karlovy v Prahe. Historický obzor, III.-IV., 1995, s. 84-85.
    56. Hochel, Marian - Lukášová, Eva - Vacinová, Lenka: Okouzleni antikou. Katalog stálé expozice odlitků antických soch zámek Duchcov. Praha 2017.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah