Historica Olomucensia vol. 53 (2017), 161-174 | DOI: 10.5507/ho.2017.031

Několik poznámek k možnostem studia rozsahu vrchnostenského hospodaření českých královských měst v 18. století (sušický příklad)

Jan Lhoták
Katedra historických věd, Fakulty filozofické, Západočeská univerzita v Plzni, Sedláčkova 38, 306 14 Plzeň, Česká republika

Příspěvek se pokouší analyzovat jeden vybraný problém z široké a českou historiografií jen velmi málo bádané tématiky městského vrchnostenského hospodaření v raném novověku. Různorodost dochovaného písemného materiálu jednotlivých měst brání porovnávat situaci v jediném časovém horizontu. Tuto potíž odstraňuje až tzv. tereziánský katastr z let 1713-1756, jenž je od šedesátých let minulého století zpřístupněn obsáhlou edicí-sumářem. Její používání však je problematizováno a také autor na příkladu královského města Sušice (Schüttenhofen) v jihozápadních Čechách dospívá k závěru, že údaje v sumáři nemusejí zdaleka odpovídat historické skutečnosti. Město Sušice mělo v průběhu 18. století celkem sedm poplužních dvorů, zatímco sumář zaznamenává tři. Rozdíly nastávají i ve výměře dvorové půdy, v číselných hodnotách se liší údaje jak na místní úrovni (popis sušických dvorů z roku 1740), tak jednotlivé elaboráty tereziánského katastru (dominikální fase, exaequatorium dominicale). Shromážděním všech známých hodnot lze dospět k závěru, že celkový rozsah dvorového půdního fondu se u Sušice pohyboval od 250 do 300 hektarů a že na jeden dvůr vycházela průměrná rozloha 35 až 42 hektarů (tj. zhruba 100 až 120 strychů). Ve srovnání s jinými městskými velkostatky tedy Sušice byla co do počtu dvorů v podstatě průměrná až nadprůměrná, avšak rozlohou půdy připadající na jeden dvůr se dostávala podstatně níže (např. Plzeň disponovala 409 strychy).

Klíčová slova: velkostatek, královská města, Sušice, poplužní dvory, agrární dějiny

Some Observations on Seignorial Economy of Bohemian Royal Towns in the Eighteenth Century and its Study Opportunities (the Case of Sušice)

The article deals with the analysis of one selected problem from a broad range of topics concerning royal seignorial economy in Early Modern period, the issue only rarely discussed in the Czech historiography. The variety of preserved written sources of individual towns does not allow to compare the situation in a concrete time period. Such a difficulty was eliminated only by so-called Theresian land register (1713-1756), which has been available via the wide edition - summary since 1960s. However, its usage is rather problematic so that through the case of the royal town Sušice (Schüttenhofen) in south-western Bohemia, the author comes to the conclusion that data in summaries do not have to correspond to historical reality. The town of Sušice owned seven meyerhofs during the course of the 18th century, whereas the summary records only three of them. Another differences might be found yard's land area, figures vary at a local level (a description of yards belonging to Sušice from the year 1740) as well as in individual parts of Theresian land registry (dominical property - fase, exaequatorium dominicale). Based on collected data, it may be stated that the total land area of yards owned by Sušice ranged from 250 to 300 hectares and one yard has an average size between 35 and 42 hectares (i.e. approximately 100 or 120 strychů). In comparison with other borough landed estates, it might be concluded that Sušice owned average number of yards (or little bit more), however the town had much less land area belonging to one yard (e.g. Pilsen disposed of 409 strychů).

Keywords: Borough landed estate, royal cities, Sušice, meyerhof, agrarian history

Zveřejněno: 11. prosinec 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lhoták, J. (2017). Několik poznámek k možnostem studia rozsahu vrchnostenského hospodaření českých královských měst v 18. století (sušický příklad). Historica Olomucensia, 53(vol. 53), 161-174. doi: 10.5507/ho.2017.031
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • Reference

    1. Čechura, Jaroslav: České Budějovice - příklad vytváření městského velkostatku v středověkých Čechách. Jihočeský sborník historický, 54, 1985, s. 161-171.
    2. Čechura, Jaroslav: Die Struktur der Grundherrschaften im mittelalterlichen Böhmen unter besonderer Berücksichtigung der Klosterherrschaften (Quellen und Forschungen zur Agrargeschichte 39). Stuttgart - Jena - New York 1994. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Slavík, František Augustin: Panství kutnohorské. Kutná Hora 1882.
    4. Slavík, František Augustin: Panství táborské a bývalé poměry jeho poddaných. Tábor 1884.
    5. Zeman, Adolf: Plzeň v první polovině 18. století (poměry hospodářské a sociální) (Prameny a příspěvky k dějinám města Plzně 7). Plzeň 1947.
    6. Pekař, Josef: České katastry (se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním). Praha 1932.
    7. Hradecký, Emil: Tereziánský katastr. Rozbor fondu, Sborník archivních prací, 6, 1956, s. 105-135.
    8. Chalupa, Aleš: Venkovské obyvatelstvo v Čechách v tereziánských katastrech (1700-1750). Sborník Národního muzea, 23, 1969, č. 4-5.
    9. Chalupa, Aleš - Lišková, Marie - Nuhlíček, Josef - Rajtoral, František (ed.): Tereziánský katastr. Rustikál, svazek 1-2. Praha 1964-1966.
    10. Burdová, Pavla - Culková, Dagmar - Čáňová, Eliška - Lišková, Marie - Rajtoral, František (ed.): Tereziánský katastr český. Svazek 3, Dominikál. Praha 1970.
    11. Novotný, Jan: Nad prvním svazkem edice "Tereziánského katastru českého". Československý časopis historický, 13, 1965, s. 540-543.
    12. Maur, Eduard (ed.), Příspěvky k historické demografii Čech 17.-18. století (Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historica), 3, 1972, Studia historica VIII). Praha 1972.
    13. Gabriel, Josef Ambrož: Královské město Sušice a jeho okolí. Praha 1868.
    14. Kuděla, Jiří: Zavádění Raabova robotně aboličního systému na panství Starého Města pražského. In: Hojda, Zdeněk - Pešek, Jiří - Zilynská, Blanka (rds.): Seminář a jeho hosté. Sborník prací k 60. narozeninám doc. dr. Rostislava Nového. Praha 1992, s. 263-269.
    15. Peters, Karel: Raabova reforma na klatovském panství. Časopis Společnosti přátel starožitností, 55, 1947, s. 36-53.
    16. Marečková, Jitka: Soubor rukopisných map plzeňského panství v období raabizace koncem 18. století. Historická geografie, 36, 2010, č. 2, s. 197-224.
    17. Maur, Eduard.: Zemědělská výroba na pobělohorském komorním velkostatku v Čechách. Prameny a studie, 33. Praha 1989.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah