Historica Olomucensia vol. 42 (2012), 101-114
Mezi výrazné osobnosti vatikánské politiky první poloviny 20. století bezpochyby patřil kněz, diplomat, univerzitní profesor a vzdělanec Pietro Gasparri (1852-1934), jenž byl v roce 1907 jmenován kardinálem. Po studiu teologie v Římě působil téměř dvě desetiletí na Katolickém institutu v Paříži. Po návratu do Říma byl jmenován arcibiskupem a vyslán jako apoštolský nuncius do Jižní Ameriky. Po návratu se zapojil do činnosti kurie a stal se sekretářem Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti. Vrcholem jeho životní a profesní kariéry bylo v roce 1914 jmenování státním sekretářem Apoštolského stolce, funkce srovnatelné s postem předsedy vlády. V této hodnosti vstoupil po první světové válce do kontaktu s mladým československým státem a spoluutvářel jeho církevní politiku. V církevně-politické sféře se významně zasloužil o uzavření Lateránských dohod s Itálií, jímž ukončil dlouholeté napjaté období ve vatikánsko-italských vztazích. Na funkci státního sekretáře rezignoval v roce 1930, kdy jej nahradil Eugenio Pacelli, budoucí papež Pius XII.
Pietro Gasparri (1852-1934) who was priest, diplomat, university professor, scholar and cardinal since 1907, belonged to important representatives of Vatican politics of the first half of the 20th century. After his theological studies in Rome he worked at the Catholic Institute in Paris for nearly 20 years. When he returned to Rome he was appointed archbishop and sent to the South America as an apostolic nuncio. After coming back he worked for the Curia and became secretary of the Congregation for Extraordinary Ecclesiastical Affairs. He reached his life and career peak in 1914 when he was appointed the Secretary of State of the Holy See, the position comparable to that of prime minister. In this office he came in diplomatic contact with the new Czechoslovakian state after the First World War and participated in the forming of its church policy. In a political-ecclesiastical sphere he had a significative impact on the conclusion of the Lateran Treaties with Italy which put an end to the longlasting tense relations between these two countries. He resigned from the office of secretary in 1930 when he was replaced by Eugenio Pacelli, the future pope Pius XII.
Zveřejněno: 11. srpen 2012 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
