Historica Olomucensia vol. 61 (2021), 13-39 | DOI: 10.5507/ho.2021.019
Studie se zabývá nejprve misijním působením Konstantina a Metoděje, při němž využívali staroslověnštinu. Úspěch tohoto působení vyvolal zájem o tyto misionáře i na papežském dvoře. Sem byli pozvání papežem Mikulášem I., další jednání s nimi vedl jeho nátupce Hadrián II. Ten schválil jejich misijní činnost ve staroslověnštině, povýšil Metoděje na arcibiskupa s arcidiecézí, která podle církevního práva (žádná diecéze jako dílo Kristovo nezaniká) navázala na zaniklou antickou panonskou diecézi se sídlem v Sirmiu. Ta podle tohoto práva byla chápána jako neobsazená a papež mohl sám jmenovat jejího biskupa či arcibiskupa. To vyvolalo odpor Východofranské říše, která na základě světského práva (diecéze po určité době nečinnosti zaniká a vládce území, na němž se tato zaniklá diecéze nebo arcidiecéze nachází, může provést její novou církevní organizaci) toto území považovala za příslušenství salcburské arcidiecéze. Současně začaly franské útoky proti Metodějovi, který byl dokonce východofranskými biskupy na dva a půl roku internován. Z této internace byl Metoděj propuštěn až na zákrok papeže. Své postavení uhájil a jeho trvalým působištěm se stala Svatoplukova Velká Morava. Přesné místo a jméno jeho sídla však neznáme. Po Metodějově smrti v roce 885 pravděpodobně převzal celou správu správu jeho arcidiecéze nitranský biskup Wiching, odpůrce staroslověnské bohoslužby. Ten začal stoupence staroslověnské bohoslužby pronásledovat a vyhánět je ze země. Nakonec arcidiecézi ve službách krále a později císaře Arnulfa opustil, což vyvolalo rozvrat celé velkomoravské církevní organizace. O její obnovu se pokusil nový vládce Velké Moravy Svatopluk II. (syn zmíněného Svatopluka), když požádal o uspořádání církevní správy papeže Jana IX. Z jeho pověření byla zřízena na Velké Moravě, na území, které si nárokovala pasovská diecéze, arcidiecéze a tři podřízené diecéze. To vyvolalo nenávistnou reakci proti Velké Moravě ze strany bavorského kléru vyjádřenou v jeho listu papeži Janovi IX. pravděpodobně v roce 900, kdy střední Evropa byla již bezprostředně ohrožena vpádem Maďarů. V důsledku tohoto vpádu zanikla Velké Morava i její církevní organizace, nová církevní organizace střední Evropy se začala vyvíjet již v zcela odlišných podmínkách, které vyžadují další studium a zpracování.
The study focuses on the missionary activities of Constantine and Methodius in which Old Slavonic was used. The success of these activities raised interest in these missionaries even from the Papal Court. The missionaries were invited here by Pope Nicholas I and subsequent negotiations were led by his successor Adrian II, who approved their missionary activities in Old Slavonic and promoted Methodius to an Archbishop with an archdiocese that, in accordance with canon law (being the work of Christ, no diocese may cease to exist), was a continuation of the defunct ancient Pannonian diocese seated in Sirmium. In accordance with this law, this diocese was understood as a vacant one, and the Pope himself could appoint its bishop or archbishop. This led to opposition from the episcopate of East Francia, which considered this territory part of the Salzburg archdiocese based on secular law (a diocese ceases to exist after a certain period of inactivity, and the ruler of the territory in which the defunct diocese or archdiocese is located may decide about its new church organisation). The Franks also carried out attacks upon Methodius who was even imprisoned for two and a half years by the bishops of East Francia, and was only released following an intervention from the Pope. Methodius successfully defended his own position and eventually settled permanently in Great Moravia under Svatopluk's rule. The precise location of his seat is, however, unknown. Following Methodius's death in 885, the administration of his entire diocese was in all probability assumed by the Nitra bishop Wiching, an adversary of Old Slavonic liturgy. Wiching initiated persecution of supporters of the liturgy in Old Slavonic and forced them to leave the country. Eventually, while Wiching was already in the services of King (later Emperor) Arnulf, he left the archdiocese, which resulted in the collapse of the church organisation in Great Moravia. An attempt at restoring it was conducted by the new ruler of Great Moravia Svatopluk II (the son of Svatopluk I), who asked Pope John IX to settle the church organisation. At his behest, an archdiocese and three subordinate dioceses were established in the territory claimed by the Passau diocese. This resulted in an aggressive reaction directed against Great Moravia from the Bavarian clergy, expressed in its letter to Pope John IX, probably written in the year 900, when Central Europe was facing the imminent threat of a Magyar invasion. The result of the invasion was the fall of Great Moravia and its church organisation. A new church organisation in Central Europe began to develop under entirely different conditions that call for further investigation and analysis.
Published: December 11, 2021 Show citation
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | Chicago Notes | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
Go to original source...This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.
