Historica Olomucensia vol. 61 (2021), 13-39 | DOI: 10.5507/ho.2021.019

K problematice misijního působení Konstantina a Metoděje a vzniku a vývoje Metodějovy velkomoravské arcidiecéze

František Musil
Historický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové 3, Česká republika

Studie se zabývá nejprve misijním působením Konstantina a Metoděje, při němž využívali staroslověnštinu. Úspěch tohoto působení vyvolal zájem o tyto misionáře i na papežském dvoře. Sem byli pozvání papežem Mikulášem I., další jednání s nimi vedl jeho nátupce Hadrián II. Ten schválil jejich misijní činnost ve staroslověnštině, povýšil Metoděje na arcibiskupa s arcidiecézí, která podle církevního práva (žádná diecéze jako dílo Kristovo nezaniká) navázala na zaniklou antickou panonskou diecézi se sídlem v Sirmiu. Ta podle tohoto práva byla chápána jako neobsazená a papež mohl sám jmenovat jejího biskupa či arcibiskupa. To vyvolalo odpor Východofranské říše, která na základě světského práva (diecéze po určité době nečinnosti zaniká a vládce území, na němž se tato zaniklá diecéze nebo arcidiecéze nachází, může provést její novou církevní organizaci) toto území považovala za příslušenství salcburské arcidiecéze. Současně začaly franské útoky proti Metodějovi, který byl dokonce východofranskými biskupy na dva a půl roku internován. Z této internace byl Metoděj propuštěn až na zákrok papeže. Své postavení uhájil a jeho trvalým působištěm se stala Svatoplukova Velká Morava. Přesné místo a jméno jeho sídla však neznáme. Po Metodějově smrti v roce 885 pravděpodobně převzal celou správu správu jeho arcidiecéze nitranský biskup Wiching, odpůrce staroslověnské bohoslužby. Ten začal stoupence staroslověnské bohoslužby pronásledovat a vyhánět je ze země. Nakonec arcidiecézi ve službách krále a později císaře Arnulfa opustil, což vyvolalo rozvrat celé velkomoravské církevní organizace. O její obnovu se pokusil nový vládce Velké Moravy Svatopluk II. (syn zmíněného Svatopluka), když požádal o uspořádání církevní správy papeže Jana IX. Z jeho pověření byla zřízena na Velké Moravě, na území, které si nárokovala pasovská diecéze, arcidiecéze a tři podřízené diecéze. To vyvolalo nenávistnou reakci proti Velké Moravě ze strany bavorského kléru vyjádřenou v jeho listu papeži Janovi IX. pravděpodobně v roce 900, kdy střední Evropa byla již bezprostředně ohrožena vpádem Maďarů. V důsledku tohoto vpádu zanikla Velké Morava i její církevní organizace, nová církevní organizace střední Evropy se začala vyvíjet již v zcela odlišných podmínkách, které vyžadují další studium a zpracování.

Keywords: diecéze, arcidiecéze, církevní právo, cyrilometodějská misie, Velká Morava, Nitra, Wiching

The Missionary Activities of Constantin and Methodius and the Establishment and Development of Methodius' Archdiocese of Great Moravia

The study focuses on the missionary activities of Constantine and Methodius in which Old Slavonic was used. The success of these activities raised interest in these missionaries even from the Papal Court. The missionaries were invited here by Pope Nicholas I and subsequent negotiations were led by his successor Adrian II, who approved their missionary activities in Old Slavonic and promoted Methodius to an Archbishop with an archdiocese that, in accordance with canon law (being the work of Christ, no diocese may cease to exist), was a continuation of the defunct ancient Pannonian diocese seated in Sirmium. In accordance with this law, this diocese was understood as a vacant one, and the Pope himself could appoint its bishop or archbishop. This led to opposition from the episcopate of East Francia, which considered this territory part of the Salzburg archdiocese based on secular law (a diocese ceases to exist after a certain period of inactivity, and the ruler of the territory in which the defunct diocese or archdiocese is located may decide about its new church organisation). The Franks also carried out attacks upon Methodius who was even imprisoned for two and a half years by the bishops of East Francia, and was only released following an intervention from the Pope. Methodius successfully defended his own position and eventually settled permanently in Great Moravia under Svatopluk's rule. The precise location of his seat is, however, unknown. Following Methodius's death in 885, the administration of his entire diocese was in all probability assumed by the Nitra bishop Wiching, an adversary of Old Slavonic liturgy. Wiching initiated persecution of supporters of the liturgy in Old Slavonic and forced them to leave the country. Eventually, while Wiching was already in the services of King (later Emperor) Arnulf, he left the archdiocese, which resulted in the collapse of the church organisation in Great Moravia. An attempt at restoring it was conducted by the new ruler of Great Moravia Svatopluk II (the son of Svatopluk I), who asked Pope John IX to settle the church organisation. At his behest, an archdiocese and three subordinate dioceses were established in the territory claimed by the Passau diocese. This resulted in an aggressive reaction directed against Great Moravia from the Bavarian clergy, expressed in its letter to Pope John IX, probably written in the year 900, when Central Europe was facing the imminent threat of a Magyar invasion. The result of the invasion was the fall of Great Moravia and its church organisation. A new church organisation in Central Europe began to develop under entirely different conditions that call for further investigation and analysis.

Keywords: Great Moravia, Nitra, Constantine (Cyril) and Methodius, Wiching, Diocese, Bishop, Archbishop, the Pope, Mission, Canon law, Liturgy, Old Slavonic

Published: December 11, 2021  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Musil, F. (2021). The Missionary Activities of Constantin and Methodius and the Establishment and Development of Methodius' Archdiocese of Great Moravia. Historica Olomucensia61(vol. 61), 13-39. doi: 10.5507/ho.2021.019
Download citation

References

  1. Havlík, Lubomír: Byzantská misie a Velká Morava. Sborník Matice moravské, 82, 1963, s. 111-112.
  2. Žitije Konstantina-Život Konstantinův. In: Magnae Moraviae fontes historici II, Brno 1967.
  3. Žitije Mefodija-Život Metodějův. In: Magnae Moraviae fontes historici II, Brno 1967.
  4. Vavřínek, Vladimír: Křesťanství a byzantská misie na Velké Moravě: In: Kouřil, Pavel (ed): Sborník Velká Morava a počátky křesťanství. Brno 2014.
  5. Cibulka, Josef: Der Zeitpunkt der Ankunf der Brüder Konstantin-Cyrillus und Methodius in Mähren. Byzantinoslavica, 26, 1965, s. 353.
  6. Friedrich, Gustavus (ed.): Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. I. díl. Pragae 1904-1907.
  7. Friedrich, Gustav (ed.): Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. II. díl. Praha 1912.
  8. Marsina, Richard (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Slovacie. I. díl. Bratislava 1971.
  9. Pochvalnoje slovo Kirillu i Mefodiju-Pochvalné slovo Cyrilovi a Metodějovi. In: Magnae Moraviae fontes historici II, Brno 1967.
  10. Bartoňková, Dagmar et alii (eds.): Conversio Bagoariorum et Carantanorum. In: Magnae Moraviae fontes historici III, Brno 1969.
  11. McCormick, Michael: Origins of European Economy and Commerce, A.D. 300-900. Cambridge 2001. Go to original source...
  12. Kurz, Fridericus (ed.): Annales Fuldenses. In: Monumenta Germaniae historica-Scriptores in usum scholarum ex Monumentus Germaniae historicis separatim editi, Hannoverae 1891, s. 70-73.
  13. Havlík, Lubomír: Byzantská mise a Velká Morava. Sborník Matice moravské, 82, 1963, s. 105-134.
  14. Poulík, Josef: Velká Morava ve světle nejnovějších archeologických výzkumů. In: Sborník Velká Morava. Tisíciletá tradice státu a kultury. Praha 1963, s. 39-76.
  15. Poláček, Lumír: Velkomoravská církevní architektura. In: Kouřil, Pavel (ed.): Sborník Velká Morava a počátky křesťanství. Brno 1914, s. 87-91.
  16. Loserth, Johann (ed.) Das Granum catalogi praesulum Moraviae nach der Handschrift der Olmützer Domkapitelarchivs. Archiv für österreichische Geschichte, 78, 1892, s. 41-99.
  17. Kalhous, David: Granum catalogi praesulum Moraviae jako pramen k dějinám Moravy v 10. století? Mediaevalia historica Bohemica, 11, 2007, s. 23-38.
  18. Šebánek, J. - Dušková, S. (eds): Codex diplomaticus Bohemiae. Díl V/2. Praha 1981.
  19. Lanckorońské, K.: Studien on the Roman-Slavonic Rite in Poland. Roma 1961.
  20. Čaplovič, Dušan a kol.: Dejiny Slovenska. Bratislava 2000.
  21. Regesta imperii I - Zielenetz, Herbert (ed.): Die regesten des Kaiserreichs unter der Karolingen III Teil/2 - Das Regnum Italiae in die Zeit der Thronkämpfe und Reichsteilungen 888 (850)-926. Köln - Wien 1998.
  22. Behaim, Albert: Historiae episcoporum Pataviensibus ducumque Bavariae. In: Waitz, Georg (ed.): Monumenta Germaniae historica - Scriptores in folio 25 - Gesta saeculi XIII. Hannovarae 1880, s. 617-623.
  23. Lošek, Fritz (ed.): Die Conversio bagoariorum et carantanorum und der Brief des Erzbischofs Theotmar von Salzburg. Hannover 1997 (Monumenta Germaniae Historica - Studien und Texte 15).

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.