Historica Olomucensia vol. 58 (2020), 35-55 | DOI: 10.5507/ho.2020.002
Změnou správního systému v habsburské monarchii po revoluci z let 1848/1849 došlo mj. k vytvoření kategorie statutárních měst, které se řídily svými vlastními statuty a nikoliv obecním řádem platným pro všechna ostatní města. Jedním z trendů v rámci výzkumu obecních samospráv ve druhé polovině 19. století je analýza obecních voleb, tedy nastavení volebního systému, počtu oprávněných voličů, volební účasti apod. Od samého počátku patřil mezi statutární města i severočeský Liberec. Nastavením svého volebního řádu se však podobal spíše nestatutárním městům, když zde fungoval stejný systém pro dělení voličů do jednotlivých sborů, který způsoboval mnohem méně vyvážený poměr počtu voličů ve voličských sborech. To pak vedlo k nižší volební účasti, především ve třetím sboru, neboť hlasy voličů z tohoto sboru měly mnohem nižší váhu a ti tak prakticky neměli příliš velkou sílu výsledky voleb ovlivnit, a proto k volbám chodila jen menšina z nich. Nízkou volební účast způsobovala i četnost voleb, které se v Liberci konaly každý rok, a až do poloviny osmdesátých let neexistence alternativy vůči německým liberálům, kteří ovládali radnici. Změnu přinesl až vstup německých nacionálů do komunální politiky, kteří převzali v roce 1885 moc ve městě. Od té doby se volební účast výrazně zvýšila, ačkoliv ani vydáním nových statutů v roce 1889 nedošlo k žádným výraznějším změnám ve volebním řádu, v němž zůstala v platnosti omezení typická pro statuty z padesátých let, která se v nově vydaných obecních řádech jiných měst už většinou neobjevovala.
The change of the administrative system in the Habsburg monarchy after the 1848/1849 revolution led to, among other things, the establishment of the category of statutory cities, governed by their own statutes and not by the municipal regulations valid for all other cities. One of the trends in the research of municipal governments in the second half of the nineteenth century is to analyse municipal elections, namely the electoral system, the number of eligible voters, voter turnout, etc. The city of Liberec in northern Bohemia had been a statutory city since the very beginning. It, however, resembled non-statutory cities with its electoral rules, as it had the same system for dividing voters into bodies, which produced a much less balanced proportion of voters in electoral bodies. This led to lower voter turnout, specifically in the third body, as these votes had a much lower weight. The voters did not have much power to influence the election results, and therefore only a minority of them voted. Another contributing factor to the low turnout was the frequency of elections, which were held every year in Liberec, as well as the fact that no alternative to the German liberals, who controlled the city hall, was available until the mid-1880s. Change only came with the German nationalists, who entered the municipal politics and took over the city in 1885. The turnout then increased considerably, despite the fact that the new statues released in 1889 did not bring any major changes to the electoral rules. Restrictions typical of the 1850s statutes remained in place, although they had mostly disappeared from the new municipal regulations of other cities.
Zveřejněno: 11. červen 2020 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
