Historica Olomucensia vol. 55 (2018), 87-111 | DOI: 10.5507/ho.2018.036

Na pomezí elit - sebeprezentace a sociální sítě nobilitovaných měšťanských rodin na příkladu olomouckých Salczarů

Jakub Novák
Na Pastvinách 142/12, 724 00 Ostrava - Proskovice, Česká republika

Rodina olomouckých měšťanů Salczarů je minimálně pro badatele věnující se Olomouci ve středověku jistě dobře známá. I z tohoto důvodu představovala ideální vzorek pro analýzu sebeprezentace a vytvoření sociální sítě toho spektra měšťanské společnosti, které vykazuje určité rysy elitního chování a díky dobrému finančními postavení tak mohla překročit hranice společenské skupiny. Hlavním aspektem v hodnocení sebeprezentace bylo zejména sledovaní ekonomického postavení jednotlivých příslušníku rodu, odrážející se v rozsahu nemovitého vlastnictví. Ukázalo se, že Salczarové disponovali v průběhu první poloviny 15. století skutečně velkým majetkem, který dokonce v osobě Lukáše I. Salczara hrdě konkuroval průměrnému majetku vyššího šlechtice na střední Moravě. V rámci rekonstruované sociální sítě byly sledovány příbuzenské vazby a obchodně společenské styky. Ukázalo se, že sňatkově se rodina nikdy příliš nezačlenila do šlechtického prostředí a více se sbližovala se stejně orientovanou skupinou měšťanů. Salczarové tedy spíše udržovali se šlechtici čilý obchodní vztah a některé mohli považovat za osoby velmi blízké, až přátelsky nakloněné. Zda je však možné Salczary považovat za měšťany, nebo šlechtu, nelze jednoznačně potvrdit. Jde tedy o rod, který se nachází někde na pomezí obou společenských skupin.

Klíčová slova: Olomouc, olomoucké fojtství, středověk, měšťané, šlechta, Salczarové, sebeprezentace, sociální sítě, písemné prameny, majetek

On the Border of Elites - Self-representation and Social Contacts of Nobilitated Burgess Families on the Case of the Salczars in Olomouc

The family of Olomouc burgesses the Salczars is at least for scholars dealing with medieval Olomouc well known. This is one of the reasons why it is an ideal sample for analysis of self-representation and formation of social structure of the spectrum of burgess society, which shows particular traits of elite behaviour. The family could overstep its social position because of a good financial situation. The main aspect in the evaluation of self-representation was especially tracking of economic status of individual members of the family, which mirrored in their immovable property. The Salczars, especially during the times of Lucas I. Salczar, had indeed a large amount of property which was equal to an average property of an upper central-Moravian nobleman. Family relationships and trade-social relations were tracked in the framework of a reconstructed social structure. The researched showed that the family did not integrate into the noble milieu through marriages, they rather circulated with equally orientated group of the bourgeoisie. The Salczars would preferably kept an active trade-based relationship with the nobles, with whom they were close acquaintances, almost friends. A deep evaluation of all researched sources could not bring a clear outcome, whether we should regard Salczars as members of the bourgeoisie or noblemen. It is therefore a family which is somewhere on the border or both circles.

Keywords: Olomouc, Olomouc Vogtei, middle ages, the bourgeoisie, the nobility, the Salczars, self-representation, written sources, property

Zveřejněno: 11. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Novák, J. (2018). Na pomezí elit - sebeprezentace a sociální sítě nobilitovaných měšťanských rodin na příkladu olomouckých Salczarů. Historica Olomucensia55(vol. 55), 87-111. doi: 10.5507/ho.2018.036
Stáhnout citaci

Reference

  1. Mezník, Jaroslav: Venkovské statky pražských měšťanů v době předhusitské. Praha 1965.
  2. Mezník, Jaroslav: Venkovské statky brněnských měšťanů ve 14. a 15. století. Sborník Matice moravské, 79, 1960, s. 129-147.
  3. Nodl, Martin: Elity v českých a moravských pozdně středověkých městech jako badatelský a interpretační problém. Documenta Pragensia, 22, 2004, s. 23-49.
  4. Borovský, Tomáš: Patriciát nebo radní vrstva? Kutná Hora v předhusitském období. In: Jurok, Jiří (ed.): Královská a poddanská města od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci. Ostrava 2002, s. 87-101.
  5. Borovský, Tomáš: Venkovské statky kutnohorských měšťanů v předhusitském období. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. C, Řada historická, 47, 1998, č. C45, s. 74-75.
  6. Musílek, Martin: Odraz dvorské kultury v městském prostředí ve 13. a 14. století. In: Dvořáčková, Dana - Zelenka, Jan (eds.): Dvory a rezidence ve středověku 2. Skladba a kultura středověké společnosti. Praha 2008, s. 475-505.
  7. Bílý, Jiří L.: Uzavírání moravských stavů a urození vladykové a měšťané Žalcarové z Loděnice. Genealogické a heraldické informace, 17 (32), 2012 (2013), s. 105-115. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Mlčák, Leoš - Žurek, Karel: Pozdně gotický náhrobník Barbary Salzerové v Olomouci. Vlastivědný věstník moravský, 42, 1990, č. 3, s. 406-411.
  9. Papajík, David: Formování a vývoj velkobystřického panství. In: Balatková, Jitka - Trapl, Miloš (eds.): Velká Bystřice. Pohledy do dějin. Velká Bystřice 2002, s. 33-49.
  10. Papajík, David: Majetkové poměry na střední Moravě ve 14. - 16. století. Olomouc 2003.
  11. Zaoral, Roman: Sociální skladba a hospodářský vývoj. In: Schulz, Jindřich (ed): Dějiny Olomouce I. Olomouc 2009, s. 210.
  12. Spáčil, Vladimír: Dějiny obce do roku 1945. In: Machač, Jan (ed.): Velká Bystřice, minulost a současnost. Ostrava 1972, s. 36-38.
  13. Památná kniha olomoucká (kodex Václava z Jihlavy) z let 1430-1492, 1528. Eds. Spáčil, Vladimír - Spáčilová, Libuše. Olomouc 2004.
  14. Moravské zemské desky. Řada olomoucká. I. svazek (1348-1466). Eds. Chlumecký, Petr - Chytil, Josef - Demuth, Karl - Wolfskron, Adolf. Brünn 1856.
  15. Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové. Svazek I-VII. Eds. Brandl, Vincenc - Bretholz, Bertold. Brunae 1872-1911.
  16. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII (1400-1407). Ed. Brandl, Vincenc. Brünn 1897.
  17. Archivy zrušených klášterů moravských a slezských I. Inventář pergamenů z let 1078-1471. Ed. Šebánek, Jindřich. Brno 1932.
  18. Hoffman, František: Středověké město v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha 2009.
  19. Bakala, Jaroslav: Venkovské majetky měst a měšťanů na severní Moravě v předhusitské době. Časopis Slezského muzea, série B, 24, 1975, s. 106-119.
  20. Musílek, Martin: Městská společnost a prostor. Problémy a možnosti využití sociální topografie při výzkumu středověkých měst. Documenta Pragensia, 32/2, 2013.
  21. Musílek, Martin: Pět tisíc hřiven Erbuše Poplinova. Několik zamyšlení nad velikostí majetku pražských a hutnohorských městských elit ve 14. století na základě písemných pramenů. Numismatický sborník, 26, 2012, č. 1, s. 119-121.
  22. Musílek, Martin: Patroni, klienti, příbuzní. Sociální svět Starého Města pražského ve 14. století. Praha 2015.
  23. Kux, Johann: Verwaltungsgeschichte der Stadt Olmütz. Olmütz 1942.
  24. Kohout, Štěpán: Správa. In: Schulz, Jindřich (ed): Dějiny Olomouce I. Olomouc 2009, s. 145.
  25. Kohout, Štěpán: Územní vývoj a výstavba opevnění. In: Schulz, Jindřich (ed): Dějiny Olomouce I. Olomouc 2009, s. 139-140.
  26. Spurný, František a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava. Praha 1983.
  27. Plaček, Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha 2007.
  28. Šimůnek, Robert: Reprezentace české středověké šlechty. Praha 2013.
  29. Zemek, Metoděj: Náhrobky v metropolitním kostele sv. Václava v Olomouci. Praha 1948.
  30. Pilnáček, Josef: Staromoravští rodové. 5. vyd. Brno 2011.
  31. Kniha Tovačovská, aneb pana Ctibora z Cimburka a z Tovačova paměť obyčejů, řádů, zvyklostí starodávných a řízení práva zemského v markrabství moravském. Ed. Brandl, Vincenc. Brno 1868.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.