Historica Olomucensia vol. 54 (2018), 33-47 | DOI: 10.5507/ho.2018.002

Consilia jako pramen poznání středověkého římského práva

Miroslav Černý
Katedra právních dějin, Právnická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni, Sady Pětatřicátníků 16, 306 14 Plzeň, Česká republika

Středověcí právníci, konkrétně glosátoři a v mnohem větší míře pak po nich nastupující komentátoři, ve svých consiliích navázali na praxi starého římského práva, kde nejprve pontifikové a následně i laičtí právníci klasického období vydávali responsa, která byla nejenom nástrojem k interpretaci platného práva, ale také pramenem, sloužícím k vytváření práva nového. Středověká consilia znamenají vyslovení či sepsání právního názoru na předloženou právní otázku. Tematicky se consilia týkala otázek státoprávních, práva italských měst, práva dědického i práva rodinného. Byla vydávána nejenom na žádost soukromých osob, ale i na žádost soudců, kteří pak podle nich rozhodovali konkrétní soudní spory. Consilia se tak stala nástrojem, jehož prostřednictvím učené římské právo z univerzitního prostředí pronikalo do reality každodenního života a ovlivňovalo jej. Consilia jsou také jedním z dosud nedoceněných pramenů poznání středověké každodennosti. Příspěvek se zabývá rovněž konkrétními autory consilií a současným stavem jejich dochování a využití.

Keywords: středověk, glosátoři, komentátoři, římské právo, Bologna, Bartolus de Saxoferrata, Baldus de Ubaldis

The Consilia as the Source of Medieval Roman Law

Medieval lawyers, in particular glossators and, to a much greater extent, their followers postglossators, followed up on the practice of ancient Roman law, where the Pontiffs and then lay lawyers of the classical period first issued a response that was not only an instrument for interpreting valid law, but also a source for the creation of a new law. The medieval consilia means pronouncing or writing a legal opinion on a legal issue. Thematically consulted on the issues of state law, borough rights of Italian towns , inheritance law and family law. The consilia were issued not only at the request of private persons, but also at the request of the judges, who, according to them, decided on specific litigation. The Consilia thus became a tool through which Roman law of scholars from the university environment penetrated and influenced the reality of everyday life. The consilia is also one of the underestimated sources of the knowledge of medieval everyday life. The paper also describes the concrete authors of the consilia and the current state of their preservation and utilization.

Keywords: Middle Ages, Glossators, Postglossators, Roman Law, Bologna, Bartolus de Saxoferrato, Baldus de Ubaldis

Published: June 11, 2018  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Černý, M. (2018). The Consilia as the Source of Medieval Roman Law. Historica Olomucensia, 54(vol. 54), 33-47. doi: 10.5507/ho.2018.002
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • References

    1. Knapp, Viktor: Teorie práva. Praha 1995.
    2. Schulz, Fritz: Storia della giurisprudenza romana. Firenze 1968.
    3. Arangio-Ruiz, Vincenzo: Storia del diritto romano. Napoli 1985.
    4. Robleda, Olis: Introduzione allo studio del diritto privato romano. Roma 1979.
    5. Boockmann, Hartmut: Stauferzeit und spätes Mittelalter. Deutschland 1125-1517. Berlin 1998.
    6. Opplt, Ferdinand: Fridrich Barbarossa. Císař a rytíř. Praha - Litomyšl 2001.
    7. Lange, Hermann: Römisches Recht im Mittelalter. 1. díl. Die Glossatoren. München 1997.
    8. Calasso, Francesco: Medio Evo del diritto. 1. díl. Le fonti, Milano 1954.
    9. Gatto, Ludovico: L' Italia dei Comuni e delle Signorie. Roma 1996.
    10. Ullmann, Walter: Il papato nel Medioevo. Bari 1987.
    11. Mariani, Ugo: Chiesa e stato nei teologi agostiniani del secolo XIV. Roma 1957.
    12. Černý, Miroslav: Teolog papežské moci Jiljí Římský a právní aspekty jeho díla. Právněhistorické studie, 43, 2013, s. 232-244.
    13. Pertz, Georg Heinrich: Gotifredi Viterbiensis Gesta Friderici I. et Heinrici VI. Hannoverae 1872.
    14. Kantorowicz, Ernst Hartwig: I due corpi del Re. Torino 1989.
    15. Bellomo, Manlio: Società e istituzioni in Italia dal Medioevo agli inizi dell' età moderna. Catania 1987.
    16. Paradisi, Bruno: Bulgaro. In: Dizionario biografico degli Italiani, 15, 1972, s. 47-53.
    17. Savigny, Friedrich Carl von: Geschichte des Römischen Rechts im Mittelalter. 4. díl. Das Zwölfte Jahrhundert. Heidelberg 1826.
    18. Padovani, Andrea: Alle origini dell' università di Bologna: L' insegnamento di Irnerio. Bulletin of Medieval Canon Law, 33, 2016, s. 13-25. Go to original source...
    19. Bellomo, Manlio: Inediti della giurisprudenza medievale. Frankfurt am Main 2011.
    20. Lange, Hermann - Kriechbaum, Maximiliane: Römisches Recht im Mittelalter. 2. díl. Die Kommentatoren. München 2007.
    21. Coing, Helmut (ed.): Handbuch der Quellen und Literatur der neueren europäischen Privatrechtsgeschichte. 1. díl. Mittelalter. München 1973.
    22. Černý, Miroslav: Středověcí glosátoři - nejdůležitější představitelé a metoda jejich práce. Acta Iuridica Olomucensia, 9, Supplementum 3, 2014, s. 33-49.
    23. Horn, Norbert: Die juristische Literatur der Kommentatorenzeit. Ius Commune. Veröffentlichungen des Max-Planck-Instituts für Europäische Rechtsgeschichte, 2, 1969, s. 84-129.
    24. Cortese, Ennio: Il rinascimento giuridico medievale. Roma 1996.
    25. Weimar, Peter: Die legistische Literatur und die Methode des Rechtsunterrichts der Glossatorenzeit. Ius Commune. Veröffentlichungen des Max-Planck-Instituts für Europäische Rechtsgeschichte, 2, 1969, s. 83.
    26. Wieacker, Franz: Storia del diritto privato moderno. 1. díl. Milano 1980.
    27. Ascheri, Mario: Il consilium dei giuristi medievali. In: Ascheri, Mario: Giuristi e istituzioni dal medioevo all' età moderna (secoli XI-XVIII). Stockstadt am Main 2009, s. 276.
    28. Bellomo, Manlio: I fatti e il diritto tra le certezze e i dubbi dei giuristi medievali (secoli XIII-XIV). Roma 2000.
    29. Cavanna, Adriano: Storia del diritto moderno in Europa. 1. díl. Le fonti e il pensiero giuridico. Milano 1982.
    30. Koschaker, Paul: Europa und das römische Recht. 4. vyd. München - Berlin 1966.
    31. Ascheri, Mario: I diritti del medioevo italiano. Secoli XI-XV. Roma 2000.
    32. Ascheri, Mario: Istituzioni medievali. Bologna 1994.
    33. Padovani, Andrea: Consilia e Tractatus di giuristi italiani negli anni del grande scisma (1405-1409). Glossae. European Journal of Legal History, 10, 2013, s. 430-456.
    34. Ascheri, Mario: I "consilia" dei giuristi: una fonte per il tardo Medioevo. Bolletino dell' Istituto storico italiano, 105, 2003, s. 305-334.
    35. Ascheri, Mario: I manoscritti giuridici tardomedievali, alcune ricerche recenti, alcune priorità. In: https://www.academia.edu/25868470/MANOSCRITTI_giuridici_tardomedievali_ricerche_e_priorit%C3%A0_2002_ [cit. 04.01.2018].
    36. Murano, Giovanna (ed.): Autographa. díl I.1. Giuristi, giudici e notai (sec. XII-XVI med.). Bologna 2012.
    37. Colli, Vincenzo: I libri consiliorum. Note sulla formazione e diffusione delle raccolte di consilia dei giuristi dei secoli XIV-XV. In: Baumgärtner, Ingrid: Consilia im späten Mittelalter. Zum historischen Aussagewert einer Quellengattung. Sigmaringen 1995, s. 230.
    38. Bartolus: Consiliorum Bartoli libri duo. Lugduni 1555. In: https://books.google.cz/books?id=tL-qFoijLFoC≺intsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_atb#v=onepage&q&f=false[17.03.2018].
    39. Savigny, Friedrich Carl von: Geschichte des Römischen Rechts im Mittelalter. 6. díl. Das vierzehnte und fünfzehnte Jahrhundert. 2. vyd. Heidelberg 1850.
    40. Quaglioni, Diego: Gandino, Alberto. In: Dizionario biografico degli Italiani, 52, 1999, s. 620-624.
    41. Cortese, Ennio: Le grandi linee della storia giuridica medievale. Roma 2000.
    42. Přerovský, Oldřich: L' elezione di Urbano VI. e l' insorgere dello scisma d' Occidente. Roma 1960.
    43. Fink, Karl August: Papsttum und Kirche im abendländischen Mittelalter. München 1994.
    44. Lange, Hermann: Recht und Macht. Politische Streitigkeiten im Spätmittelalter. Frankfurt am Main 2010.
    45. Orlandelli, Gianfranco: Bartolomeo da Saliceto. In: Dizionario biografico degli Italiani, 6, 1964, s. 766-768.
    46. Dizionario Biografico dei giuristi Italiani. 1. díl. Bologna 2013.
    47. Dizionario Biografico dei giuristi Italiani, 2. díl. Bologna 2013.
    48. Kejř, Jiří: Dějiny pražské právnické univerzity. Praha 1995.
    49. Černý, Miroslav: Ubertus z Lampugnana - právník mezi Prahou a Milánem. In: Krafl, P. (ed.): Sacri canones servandi sunt. Ius canonicum et status ecclesiae saeculis XIII-XV. Praha 2008, s. 385-389.
    50. Bliemetzrieder, Placidus Franz (ed.): Gutachten der juristischen Fakultät zu Padua über Urbans VI. Wahl (Sommer 1378). Studien und Mitteilungen aus dem Benediktiner- und dem Cistercienserorden, 30, 1. und 2. Heft, 1909, s. 97-111.
    51. Baldus de Ubaldis: Consiliorum sive responsorum volumen secundum. Francof. ad Moen. 1589.
    52. Baldus de Ubaldis: Consiliorum sive responsorum volumen primum. Venetiis 1575.
    53. Girgensohn, Dieter: Francesco Zabarella aus Padua. Gelehrsamkeit und politisches Wirken eines Rechtsprofessors während des großen abendländischen Schismas. Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Kanonistische Abteilung, 79, 1993, s. 266-267. Go to original source...
    54. Franciscus Zabarella: Consilia. Venetiis 1581, fol. 158r-158v. In: https://books.google.cz/books?id=6tpaC3afsqEC&hl=cs&source=gbs_similarbooks [cit. 05.01.2018].
    55. Guilelmus Durandi: Speculum Judiciale. 2. díl. Lugduni 1531.
    56. Panormitanus: Consilia, Quaestiones & Tractatus. Lugduni 1546. In: https://archive.org/details/gri_panormitanic00nicc [cit. 04.01.2018].
    57. Campitelli, Adriana: Europeenses. Presupposti storici e genesi del diritto comune. Bari 1990.
    58. Lepsius, Susanne: Paulus de Castro als Konsiliator: Anwendung, Interpretation und Fortbildung der Florentiner Statuten. Rivista Internazionale di Diritto Comune, 25, 2014, s. 67.
    59. Mordini, Maura: Consilia e scritture autografe. Repertorio di consulti restituiti dall' antico archivio della comunità di Massa di Maremma (secoli XIII-XV). Rivista Internazionale di Diritto Comune, 26, 2015, s. 199-234.
    60. Padovani, Andrea: Dall' alba al crepuscolo del commento. Giovanni da Imola (1370 ca.-1436) e la giurisprudenza del suo tempo. Frankfurt am Main 2017. Go to original source...
    61. Baumgärtner, Ingrid: Stadtgeschichte und Consilia im italienischen Spätmittelalter. Eine Quellengattung und ihre Möglichkeiten. Zeitschrift für historische Forschung, 17, 1990, s. 130.
    62. Woelki, Thomas: Lodovico Pontano (ca. 1409-1439). Eine Juristenkarriere an Universität, Fürstenhof, Kurie und Konzil. Leiden 2011. Go to original source...

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content