Historica Olomucensia vol. 54 (2018), 13-31 | DOI: 10.5507/ho.2018.001

Otázka kontinuity mezi římskými collegii a středověkými arti

Terezie Pilarová
Katedra historie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Na Hradě 5, 771 80 Olomouc, Česká republika

Součástí velmi rozsáhlé otázky týkající se kontinuity římské jurisprudence v období raného středověku na území Apeninského poloostrova je i problematika kontinuity cechovních společenství. Otázka souvislého vývoje cechů od antiky po vrcholný středověk, stejně jako rozsahu římskoprávního vlivu na "formu a obsah" středověkých řemeslných spolků, nepředstavuje u právních historiků názorovou shodu. Nevelké množství dochovaných a dosud prozkoumaných pramenů neposkytuje pevnou oporu pro nezpochybnitelné tvrzení o kontinuitě či diskontinuitě cechů v raném středověku. Přesto nám prameny nabízejí široký rozsah informací k vytvoření si dostatečně nosných teorií, k jejichž verifikaci nám může dopomoci i studium cechů ve vrcholném i pozdním středověku. Za příklad modifikace cechovních společenství v návaznosti na politický, hospodářský a společenský vývoj, který tak má být podporou pro teorii kontinuity, byla vybrána Florencie, kde si cechy v průběhu středověku získaly rozsáhlý vliv.

Keywords: cechy, collegia, arti, glosátoři, římské právo, středověk, kontinuita, Apeninský poloostrov, Florencie, soudní moc, politická moc

The Question of Continuation between Roman Collegia and Medieval Arti

A part of the question of the continuation of Roman jurisprudence in the period of early medieval times in the area of the Apennine peninsula is also the problematics of the continuation of guilds. The non-interrupted evolution of guilds from the Classical times to the High Middle Ages, as well as the question of the extent of the Roman legal influence on the form and content of medieval guilds, does not represent an opinionable agreement among legal historians. The small amount of surviving and researched sources does not provide a firm support for an undoubtful claim about continuation or discontinuation of guilds in the Early Medieval Period. Nevertheless, the surviving sources offer a vast range of information to create sufficient theories, which verification can help the research of guilds in High and Late Medieval Ages. As an example of a modification of guilds in the continuation of political, economic and social development was chosen Florence, where guilds acquired extensive influence during the medieval times.

Keywords: guilds, collegia, arti, glossators, Roman law, Middle Ages, continuation, Apennine Peninsula, Florence, judiciary, political power

Published: June 11, 2018  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pilarová, T. (2018). The Question of Continuation between Roman Collegia and Medieval Arti. Historica Olomucensia, 54(vol. 54), 13-31. doi: 10.5507/ho.2018.001
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • References

    1. Kantorowicz, Ernst H.: Dvě těla krále: Studie středověké politické teologie. Praha 2014.
    2. Bonfante, Pietro: Instituce římského práva. 9. vyd. Brno 1932.
    3. Urfus, Valentin: Recepce římského práva a římskoprávní kultura za feudalismu a v počátcích kapitalismu: Vybrané otázky: Určeno pro posl. fak. právnické. Praha 1987.
    4. Urfus, Valentin: Historické základy novodobého práva soukromého: římskokatolické dědictví a soukromé právo kontinentální Evropy. 2. vyd. Praha 2001.
    5. Pilarová, Terezie: Rukopisy Digest v kontextu vývoje římského práva ve středověku. Acta Iuridica Olomucensia, 11, 2016, Supplementum 1, s. 75-90.
    6. Pilarová, Terezie - Talanda, Adam: Význam rukopisů Digest ve sporu o kontinuitu římského práva. In: Historia et interpretatio Digestorum seu Pandectarum. Praha 2017, s. 73-85.
    7. Hartmann, Ludo Moritz: Zur Wirtschaftgeschichte Italiens im frühen Mittelalter: Analekten. Gotha 1904.
    8. Tamassia, Nino: Le associazioni in Italia nel periodo precomunale. Modena 1898.
    9. Leicht, Pier Silverio: Corporazioni romane e arti medievali. Turín 1937.
    10. Gaudènzi, Augusto: Le società delle arti in Bologna nel secolo XIII. I loro statuti e le loro matricole. Bullettino dell' Istituto storico italiano, 21, 1899, s. 7-126.
    11. Monti, Gennaro Maria: Le corporazioni nell' evo antico e nell' alto medio evo. Bari 1934.
    12. Volpe, Gioacchino: Medio Evo italiano. 4. vyd. Řím 2003.
    13. Solmi, Arrigo: Le corporazioni nel Medio Evo. Milano 1934.
    14. Solmi, Arrigo: Le Associazioni in Italia avanti le origini del Comune. Modena 1898.
    15. Sommer, Otakar: Učebnice soukromého práva římského. I. a II. díl. Spáčil, Jiří (ed.). Praha 2011, s. 199-202.
    16. Vančura, Josef: Úvod do studia soukromého práva římského. I. díl. Praha 1923.
    17. Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách. Kincl, Jaromír (ed.). Brno 1981, s. 37-38.
    18. Heyrovský, Leopold: Dějiny a systém soukromého práva římského. 4. vyd. Praha 1910.
    19. Bowersock, Glen Warren - Brown, Peter - Grabar, Oleg (ed.): Late Antiquity: A Guide to the Postclassical World. Harvard 1999.
    20. Skřejpek, Michal: Texty ke studiu římského práva. Praha 2001.
    21. Cameron, Averil: The Later Roman Empire, AD 284-430. Harvard 1993.
    22. Waltzing, Jean Pierre: Étude historique sur les corporations professionnelles chez les Romains. IV. díl. Louvain 1900.
    23. Staley, John Edgcumbe: The Guilds of Florence. Londýn 1906.
    24. Spreti, Camillo: Notizie spettanti all' antichissima "Scola de' pescatori" in oggi denominata "Casa Matha". Opera e fatica del marchese Camillo Spreti ravennate. Ravenna 1820.
    25. Solmi, Arrigo (ed.): Il testo delle "Honorantie civitatis Papiae". Archivio storico lombardo, 47, 1920, 3, s. 177-192.
    26. Černý, Miroslav: Středověcí glosátoři - nejdůležitější představitelé a metoda jejich práce. Acta Iuridica Olomoucensia, 9, 2014, Supplementum 3: Recepce římského práva v Evropě, s. 33-49.
    27. Kudrna, Jaroslav: Stát a společnost na úsvitě italské renesance. Praha 1964.
    28. Liu, Jinyu: Collegia Centonariorum: The Guilds of Textile Dealers in the Roman West. Leiden - Boston 2009. Go to original source...
    29. Todini, Giampiero: Alle origini dell' autonomia delle Arti e Corporazioni. Archivio Storico e Giuridico Sardo di Sassari, N. 10, 2006, s. 24.
    30. Compagni, Dino - Villani, Giovanni: Florentské kroniky doby Dantovy. Kalista, Zdeněk (ed.). Praha 1969.
    31. Gandi, Giulio: Le corporazioni dell' antica Firenze. Florencie 1928.
    32. Savický, Nikolaj: Renesance jako změna kódu: o komunikaci slovem a obrazem v italském rinascimentu. 2. vyd. Praha 2010.
    33. Machiavelli, Niccolò: Florentské letopisy. Praha 1975.
    34. Hibbert, Christopher: Florencie: životopis města. Praha 1997.
    35. Manni, Giuseppe: Istoria Di Firenze Di Goro Dati Dall' Anno MCCCLXXX. All' Anno MCCCCV. Con Annotazioni. Florencie 1735.
    36. Kudrna, J.: Materiály k italským dějinám. Brno 1973.
    37. Franceschi, Franco: La parabola delle Corporazioni nella Firenze del tardo Medioevo. In: Arti fiorentine. La grande storia dell' artigianato. I. díl, Il Medioevo Florencie 1998, s. 79-80.
    38. Villari, Pasquale: I primi due secoli della storia di Firenze. II. díl. Florencie 1894.
    39. Martines, Lauro: Lawyers and Statecraft in Renaissance Florence. Princeton 1968. Go to original source...
    40. Najemy, John Michael: Guild Republicanism in Trecento Florence: The Successes and Ultimate Failure of Corporate Politics. The American Historical Review, 84, 1979, no. 1, s. 58-59. Go to original source...
    41. Vasari, Giorgio: Životopisy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů (I). Praha 1976.
    42. Macek, Josef: Italská renesance. Praha 1965.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content