Historica Olomucensia vol. 51 (2016), 13-28 | DOI: 10.5507/ho.2016.029

Habent sua fata libelli (Osudy knih a knihoven v antice)

Karla Vymětalová
Ústav historických věd, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita, Masarykova třída 343/37, 746 01 Opava, Česká republika

Ve 4. st. př. n. . l. se knihy stále větší měrou stávají majetkem soukromníků, kteří si začínají budovat soukromé knihovny. Z nich nejvýznamnější byla Aristotelova knihovna v Athénách. Osudy části jejích spisů jsou dokladem politických zvratů doby, ale i svědectvím toho, že kniha se stala nejen zdrojem poučení, ale i vzácným majetkem či vítanou kořistí. Na počátku 3. st. př. n. l. iniciativu ze soukromých rukou přebírají Ptolemaiovci v Egyptě, o sto let později i Attalovci v Pergamonu, pro které je založení knihovny, její financování a organizace jedním z prostředků sebeprezentace a upevnění vlastní moci. Symbolem helénistické kultury a vzdělanosti se tak stalo zejména Múseion a jeho knihovna v egyptské Alexandrii, jejíž osudy jsou v příspěvku sledovány až do jejího zničení.

Keywords: helénistická kultura, dějiny knihy, knihovna, Museion, Pergamon

Habent sua fata libelli (The Fates of Books and Libraries in Antiquity)

In the 4th century BC books increasingly became a property of individuals who began to found their private libraries. The most significant of them was the library of Aristotle in Athens. Fates of a part of its works are a proof of political convulsions of this period but also an evidence of the fact that a book became not only a source of education but a treasurable property or a welcomed loot. At the beginning of the 3rd century BC, this private initiative is took over by the Ptolemaic dynasty in Egypt, a hundred years later by the Attalid dynasty in Pergamon, who used a foundation of a library, its funding and organisation, as a tool for self-representation and entrenching their own power. It has been Mouseion and its library in Egyptian Alexandria, which has become the symbol of the Hellenistic culture and education, and of which fates are followed until its destruction in this article.

Keywords: Hellenistic culture, history of books, library, Mouseion, Pergamon

Published: December 11, 2016  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vymětalová, K. (2016). Habent sua fata libelli (The Fates of Books and Libraries in Antiquity). Historica Olomucensia, 51(vol. 51), 13-28. doi: 10.5507/ho.2016.029
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • References

    1. Mazal, Otto: Geschichte der Buchkultur. Bd. 1. Griechisch-römische Antike. Graz 1999.
    2. Casson, Lionel: Bibliotheken in der Antike. Düsseldorf-Zürich 2002.
    3. Birt, Theodor: Das antike Buchwesen in seinem Verhältnis zur Literatur. 2. Neudruck der Ausgabe Berlin 1882. Aalen 1974.
    4. Schubart, Wilhelm: Das Buch bei den Griechen und Römern. Leipzig 1962.
    5. Kenyon, Frederic: Books and Readers in ancient Greece and Rome. Oxford 1951.
    6. Gold, Barbara R.: Literary Patronage in Greece and Rome. Chapel Hill - London 1987.
    7. Blanck, Horst: Das Buch in der Antike. München 1992.
    8. Hoepfner, Hans (Hrsg.): Antike Bibliotheken. Mainz am Rhein 2002.
    9. Fehrle, Rudolf: Das Bibliothekwesen im alten Rom. Voraussetzungen, Bedingungen, Anfänge. Freiburg im Breisgau 1986.
    10. Kleberg, Tönnius: Buchhandlung und Verlagswesen in der Antike. Darmstadt 1967.
    11. Stemplinger, Eduard: Buchhandel im Altertum. München 1933.
    12. Gellius, Aulus. Atické noci. Přel. Eleonóra Vallová. Bratislava 1987.
    13. Laertios, Díogenés: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Přel. Antonín Kolář. Praha 1964.
    14. Plinius starší: Kapitoly o přírodě. Přel. František Němeček. Praha 1974.
    15. Macrobius, Ambrosius Theodosius: Saturnálie. Přel. Jakub Hlaváček. Praha 2002.
    16. Hérodotos: Historia. Přel. Jaroslav Šonka. Praha 1972.
    17. Schmidt, Friedrich: Die Pinakes des Kallimachos. Berlin 1922.
    18. Plútarchos: Životopisy slavných Řeků a Římanů I. Přel. Rudolf Mertlík. Praha 1967.
    19. Aristofanés: Žáby - Jezdci. Dvě komedie. Přel. Ferdinand Stiebitz. Praha 1940.
    20. Xenofón: Anabaze. Přel. Jaroslav Šonka. Praha 1974.
    21. Strabo: Geographica. In der Übersetzung und mit Anmerkungen von A. Forbiger. Wiesbaden, Marixverlag 2005.
    22. Calmer, C.: Die antiken Bibliotheken. In: Acta Instituti Romani Regni Sueciae. Leipzig 1944, s. 145-193.
    23. Wilker, Julia: Irrwege einer antiken Bűchersammlung. In: Hoepfner, Hans (Hrsg.): Antike Bibliotheken. Mainz am Rhein 2002, s. 24-30.
    24. Plútarchos: Životopisy slavných Řeků a Římanů II. (Sulla 26). Přel. Rudolf Mertlík. Praha 1967.
    25. Cicero, Marcus Tullius: Listy přátelům I. Přel. Václav Marek. Praha 2001.
    26. Pollard, Justin - Reid, Howard: Vzestup a pád Alexandrie. Praha 2008.
    27. Jochum, Uwe: The Alexandrian Library and its Aftermath. Library History, 15, 1999, s. 5-12. Go to original source...
    28. Parsons, Edward Alexander: The Alexandrian Library. Amsterdam - London - New York 1952.
    29. Canfora, Luciano: Die verschwundene Bibliothek. Berlin 1988.
    30. El-Abbadi, Mustafa: Life and fate of the ancient Library of Alexandria. 2. ed. Paris 1990.
    31. Vitruvius, Marcus Pollio: Deset knih o architektuře VII, 4. Přel. Alois Otoupalík. Praha 2009.
    32. Caesar, Gaius Iulius: O válce občanské. In: Caesar, Gaius Iulius: Válečné paměti. Přel. Marie Husová. Praha 1972.
    33. Seneca, Lucius Annaeus: De tranquillitate animi / Űber die Ausgleichenheit der Seele. Stuttgart 1986.
    34. Ammianus, Marcellinus: Dějiny římské říše za soumraku antiky. Přel. Josef Češka. Praha 2002.
    35. Orru, Cécilie: Ein Raub in Flammen? In: Hoepfner, Hans (Hrsg.): Antike Bibliotheken. Mainz am Rhein 2002, s. 33.
    36. Hoepfner, Wolfram: Die Bibliothek Eumenes II. in Pergamon. In: Hoepfner, Hans (Hrsg.): Antike Bibliotheken. Mainz am Rhein 2002, s. 41-52.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content