Historica Olomucensia vol. 63 (2022), 35-62 | DOI: 10.5507/ho.2022.011

Cesty hraběte Františka Arnošta z Harrachu do Velké Británie

Filip Binder
Ústav českých dějin, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha 1, Česká republika

Příspěvek se zabýval britskými cestami Františka Arnošta z Harrachu především na základě jeho nově nalezené korespondence v Rakouském státním archivu. Celkem se podařilo doložit osm výprav do Británie, které měly různý charakter. První cesta, jež se uskutečnila v roce 1825 a během níž navštívil řadu usedlostí šlechty a přilehlé parky, prohloubila Harrachovo tíhnutí k ostrovům, které se později odrazilo ve výstavbě zámku Hrádku u Nechanic a přestavbě zámku Pruggu. Studie rovněž ukázala, že i některé další pobyty hraběte ovlivnily podobu Hrádku, a to jak jeho výprava z konce třicátých let 19. století, tak i například jeho dvě cesty do Anglie podniknuté kvůli účasti na světové výstavě v Londýně v roce 1851, z nichž druhá byla částečně sdílena s jeho architektem Karlem Fischerem. Analýza korespondence hraběte ukázala, že Harrach na ostrovech navštěvoval šlechtická sídla a krajinářské parky i po roce 1825, navazoval kontakty, věnoval se obchodu i svým zájmům (mimo jiné to dokládá jeho účast na koňských dostizích v Yorku). Z pramenů také vyplývá, že byl František Arnošt anglofilem, jehož vazby na Velkou Británii byly velmi silné a který znal britské prostředí velmi dobře.

Klíčová slova: František Arnošt z Harrachu, Velká Británie, aristokracie, zahraniční cesty

Count Franz Ernst of Harrach's Travels to Great Britain

The paper was dealing with the British travels of Franz Ernst of Harrach mainly on the basis of his newly found correspondence in the Austrian State Archives. In total, eight British travels of a different character were documented. The first journey, which took place in 1825 and during which he visited a number of mansions of British nobility and landscape parks, deepened Harrach's tending towards the isles, which was later reflected in the construction of Hrádek u Nechanic and the rebuilding of Prugg Castle. The study has also shown that some of the Count's other stays influenced the shape of Hrádek, for example his expedition of the late 1830s and his two travels to England in 1851 undertaken due to his participation at the World Exhibition in London, the second of which was partly shared with his architect Karl Fischer. An analysis of the Count's correspondence has shown that Harrach continued to visit aristocratic residences and landscape parks in the isles after 1825, made contacts, and that he pursued his business and his interests (as evidenced, among other things, by his participation in horse races in York). The sources also show that Franz Ernst was an Anglophile whose linkage to Great Britain was very strong and who knew the British environment very well.

Keywords: Franz Ernst of Harrach, Great Britain, aristocracy, foreign journeys

Zveřejněno: 1. prosinec 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Binder, F. (2022). Cesty hraběte Františka Arnošta z Harrachu do Velké Británie. Historica Olomucensia, 63(vol. 63), 35-62. doi: 10.5507/ho.2022.011
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • Reference

    1. Arenstein, Joseph: Österreichischer Bericht über die Internationale Ausstellung in London 1862. Wien 1863.
    2. Bachleitner, Norbert: The Reception of Walter Scott in Nineteenth-Century Austria. In: Pittock, Murray (ed.): The Reception of Sir Walter Scott in Europe. London 2014, s. 84-85.
    3. Benda, Pavel: Uměleckořemeslná tvorba truhlářských a řezbářských dílen na zámku Hrádek u Nechanic. Olomouc 2016 (bakalářská práce).
    4. Beneš, Franz Josef: Schloss Hrádek. Eine Monographie. Prag 1887.
    5. Bezecný, Zdeněk: Poslední lancknecht. In: Bezecný, Zdeněk - Gaži, Martin - Putna, Martin C.: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice 2008, s. 415-422.
    6. Binder, Filip: Aristokrat v zemi historismu. Britské cesty knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga. Historický obzor. Časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 26, 2015, č. 7-8, s. 146-158.
    7. Binder, Filip: Die britischen Reisen der böhmischen und österreichischen Aristokraten im Zeitalter der Romantik und deren Einfluss auf ihre Landschaftsgestaltung (am Beispiel der Geschlechter Schwarzenberg, Harrach, Auersperg und Buquoy). Die Gartenkunst, 34, 2022, Nr. 1, s. 87-97.
    8. Binder, Filip: Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty mezi osvícenstvím a romantismem a jejich důsledky. Praha 2020.
    9. Bohls, Elizabeth A.: Romantic Literature and Postcolonial Studies. Edinburgh 2013. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Brett, Reginal: The Girlhood of Queen Victoria. A Selection from Her Majesty's Diaries between the Years 1832 and 1840. Vol. 2. London 1912.
    11. Cerman, Ivo: Bildungsziele - Reiseziele. Die Kavalierstour im 18. Jahrhundert. In: Scheutz, Martin - Schmale, Wolfgang - Štefanová, Dana (edd.): Orte des Wissens. Jahrbuch der Österreichischen Gesellschaft zur Erforschung des Achtzehnten Jahrhunderts 18/19. Bochum 2004, s. 49-78.
    12. Clark, Kenneth: The Gothic Revival. An Essay in the History of Taste. London 1950.
    13. Crook, Joseph Mordaunt: The Greek Revival: Neo-classical Attitudes in British Architecture 1760-1870. London 1970.
    14. Frost, Amy: The Beckford Era. In: Dakers, Caroline (ed.): Fonthill Recovered. A Cultural History. London 2018, s. 93. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Harlander, Christa: Schloss Prugg. Von der (Kastell-)Burg zum Wohnschloss: mittelalterliche Kastellburg - barockes Wohnschloss - historische Residenz. Hamburg 2015.
    16. Hlavačka, Milan - Pelc, Martin: Anglophilia in Bohemia in the 19th Century: Phrenology, Self-government, Social Question, Darwinism, and Sport. In: Hamza, Gábor - Hlavačka, Milan - Takii, Kazuhiro (edd.): Rechtstransfer in der Geschichte: Internationale Festschrift für Wilhelm Brauneder zum 75. Geburtstag. Frankfurt am Main 2019, s. 171-185.
    17. Hlavačka, Milan: El diario español de Jorge C. Lobkowicz. In: Opatrný, Josef (ed.): Las relaciones checo-españolas. Viajeros y testimonios. Praha 2009, s. 95-101.
    18. Hlavničková, Kateřina: Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a korunovace královny Viktorie. In: Pavelec, Petr - Gaži, Martin - Hajná, Milena (edd.): Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. České Budějovice 2020, s. 518-523.
    19. Jirman, Michal: Biografie první poloviny života Jana Adolfa II. ze Schwarzenberga. Ústí nad Labem 2019 (diplomová práce).
    20. Jirman, Michal: Jan Adolf II. ze Schwarzenberga jako cestovatel. Historica Olomucensia, 2021, č. 60, s. 31-54. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Korbel, Tomáš: Reprezentace šlechty v 19. století: František Arnošt a Jan Nepomuk Harrach. Praha 2013 (bakalářská práce).
    22. Kroupa, Jiří: Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770-1810. Brno 2006.
    23. Krummholz, Martin: Buquoyské Nové Hrady. Počátky krajinných parků v Čechách. Praha 2013.
    24. Kubíková, Anna: Účast Jana Adolfa II. ze Schwarzenberku na korunovaci anglické královny Viktorie. Obnovená Tradice - Časopis Historického spolku Schwarzenberg, 18, 2007, č. 36, s. 27-32.
    25. Kuthan, Jiří: Aristokratická sídla období romantismu a historismu. Praha 2001.
    26. Kuthan, Jiří: Aristokratická sídla v českých zemích 1780-1914. Praha 2014.
    27. Lenderová, Milena (ed.), Krátká cesta životem a Evropou. Cestovní deník Gabriely ze Schwarzenbergu. Praha 2006.
    28. Luštinec, Jan: Jan Nepomuk hrabě Harrach. Ze života českého kavalíra. Vrchlabí 2018.
    29. McCarthy, Michael: The Origins of the Gothic Revival. New Haven - London 1987.
    30. Muchka, Ivan - Kuthan, Jiří: Schlösser des Klassizismus, der Romantik und des Historismus. In: Seibt, Ferdinand (ed.): Böhmen im 19. Jahrhundert. Vom Klassizismus zur Moderne. München - Berlin - Frankfurt am Main 1995, s. 112.
    31. Nosek, Petr: Hrádek u Nechanic. Libice nad Cidlinou 2012.
    32. Pešlová, Lucie - Syslová, Veronika: Rodina hraběte Leopolda II. Bechtolda na cestách. Kroměříž 2018.
    33. Petrasová, Taťána: Architektura "státního" klasicismu, palladiánského neoklasicismu a počátků romantického historismu. Čechy 1780-1840. In: Petrasová, Taťána - Lorenzová, Helena (edd.): Dějiny českého výtvarného umění III/1, 1780-1890. Praha 2001, s. 57.
    34. Pospíšilová, Marie: Podněty, zdroje a motivy pro uplatnění historismu v českých zemích s uvedením příkladů. In: Mžyková, Marie (ed.): Kamenná kniha. Sborník k romantickému historismu - novogotice. Sychrov 1997, s. 62.
    35. Pospíšilová, Marie: Romantické zámecké interiéry. Ústí nad Labem 1986.
    36. Raptis, Konstantinos: Die Grafen Harrach und ihre Welt 1884-1945. Wien - Köln - Weimar 2017. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Sekyrková, Milada - Sekyrka, Tomáš: Bratři Šternberkové na cestách. In: Bobková, Lenka - Neudertová, Michaela (edd.): Cesty a cestování v životě společnosti. Sborník příspěvků z konference konané 6.-8. září 1994 v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem 1995, s. 415-420.
    38. Sieglová, Kateřina: Hrádek u Nechanic - architektura a její inspirační zdroje. Praha 2008 (bakalářská práce).
    39. Stekl, Hannes: Österreichs Aristokratie im Vormärz. Herrschaftsstil und Lebensformen der Fürstenhäuser Liechtenstein und Schwarzenberg. Wien 1973. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Sychra, Petr: Hugo František Salm-Reifferscheidt. Moravský šlechtic a osvícenec. Blansko 2015.
    41. Tönsmeyer, Tatjana: Adelige Moderne. Großgrundbesitz und ländliche Gesellschaft in England und Böhmen 1848-1918. Wien - Köln - Weimar 2012. Přejít k původnímu zdroji...
    42. Vybíral, Jindřich - Sekyrková, Milada: Britská cesta Jana Adolfa ze Schwarzenbergu roku 1825. Umění, 46, 1998, č. 1-2, s. 129-145.
    43. Vybíral, Jindřich: Století dědiců a zakladatelů. Architektura jižních Čech v období historismu. Praha 1999.
    44. Wagner, Jaroslav: Hrádek u Nechanic. Státní zámek a okolí. Praha 1958.
    45. Wagner, Jaroslav: Hrádek u Nechanic. Státní zámek a okolí. Praha 1961.
    46. Wainwright, Clive: Großbritannien, Europa und der Historismus 1750-1850. In: Fillitz, Hermann (ed.): Der Traum vom Glück. Die Kunst des Historismus in Europa. Wien 1996, s. 215.
    47. Wainwright, Clive: The Gothic Revival in Britain from Walter Scott to Pugin. In: Mžyková, Marie (ed.): Kamenná kniha. Sborník k romantickému historismu - novogotice (dále jen Kamenná kniha). Sychrov 1997, s. 51.
    48. Windisch-Graetz, Franz: Schloss Hradek in Böhmen. In: Wagner-Rieger, Renate - Krause, Walter (edd.): Historismus und Schlossbau. München 1975, s. 144.
    49. Zatloukal, Pavel: Historismus. Architektura 2. poloviny 19. století na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 1986.
    50. Zemanová-Oubrechtová, Marcela: Hrabě František Thun-Hohenstein a jeho reflexe rodinné cesty po západní Evropě v letech 1833 až 1835. Theatrum historiae, 8, 2013, č. 12, s. 47-68.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah