Historica Olomucensia vol. 61 (2021), 40-64 | DOI: 10.5507/ho.2021.020
Vzestup nových řeholních hnutí cisterciáků a premonstrátů ve 12. století představuje již tradiční téma světové medievistiky. Český diskurz charakterizuje teze, že příčinou úspěchu těchto nových proudů bylo vnitřní vyčerpání benediktinského mnišství, které údajně nestačilo na úkoly nové doby. Chybí ovšem bližší data, která by tato generalizující konstatování podepřela, což vyvolává otázku, zda se nejedná o závěr příliš schematický. Důvody, které vedly ke zřízení nové fundace, se přitom odvíjely ze široké škály motivů počínaje důvody pastoračními, zádušními a obecně komemoračními, přes faktory reprezentační, až po aspekty hospodářské i politické. Jakkoliv je nesporné, že příchod cisterciáků a premonstrátů ukončil jistou hegemonii benediktinů, ani tyto kláštery nezmizely a byť v menší míře vznikaly v českých zemích ještě ve 13. a 14. století. Studie se zaměřuje na vývoj moravských benediktinských klášterů v době přemyslovské (tj. do konce 13. století) a na příkladu klášterů Třebíč a Rajhrad a expozitury v Uherčicích usiluje o přiblížení sociálních sítí, v nichž byly řeholní domy usazeny, a chce tak ukázat jak vztahy, které benediktinské kláštery dané v době udržovaly, tak roli, kterou hrály v soudobé společnosti.
The rise of new monastic rule orders of Cistercians and Premonstratensians in the 1100s is a traditional topic of Medieval studies worldwide. The Czech context is characterised by the claim that the reason for the success of these new orders was the inner exhaustion of Benedictine monasticism, which was allegedly not able to cope with new challenges. The evidence supporting such general claims is missing, however, which raises doubt as to whether the conclusion might be a too schematic one. The reasons arising from the establishment of a new foundation were related to a wide range of factors, from pastoral, memorial, and generally commemorative ones, through representation factors, to economic and political ones. Although there is no doubt that the arrival of Cistercians and Premonstratensians brought an end to a certain hegemony of the Benedictines, their monasteries did not disappear; new ones continued to be established, although less frequently, even in the 1200s and 1300s. The study focuses on the development of Moravian Benedictine monasteries in the Premyslid era (i.e. up until the end of the 1200s). The example of monasteries in Třebíč and Rajhrad and the subsidiary in Uherčice is used to illustrate the social networks with which the individual rule order monasteries were linked and to demonstrate the relationships maintained between individual Benedictine monasteries and the role they played in contemporary society.
Zveřejněno: 11. prosinec 2021 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.