Historica Olomucensia vol. 61 (2021), 40-64 | DOI: 10.5507/ho.2021.020

Sociální sítě moravských benediktinských klášterů v době přemyslovské (Část 2. Třebíč a Rajhrad)

Josef Šrámek
Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Historické oddělení, Eliščino nábřeží 465, 500 03 Hradec Králové, Česká republika

Vzestup nových řeholních hnutí cisterciáků a premonstrátů ve 12. století představuje již tradiční téma světové medievistiky. Český diskurz charakterizuje teze, že příčinou úspěchu těchto nových proudů bylo vnitřní vyčerpání benediktinského mnišství, které údajně nestačilo na úkoly nové doby. Chybí ovšem bližší data, která by tato generalizující konstatování podepřela, což vyvolává otázku, zda se nejedná o závěr příliš schematický. Důvody, které vedly ke zřízení nové fundace, se přitom odvíjely ze široké škály motivů počínaje důvody pastoračními, zádušními a obecně komemoračními, přes faktory reprezentační, až po aspekty hospodářské i politické. Jakkoliv je nesporné, že příchod cisterciáků a premonstrátů ukončil jistou hegemonii benediktinů, ani tyto kláštery nezmizely a byť v menší míře vznikaly v českých zemích ještě ve 13. a 14. století. Studie se zaměřuje na vývoj moravských benediktinských klášterů v době přemyslovské (tj. do konce 13. století) a na příkladu klášterů Třebíč a Rajhrad a expozitury v Uherčicích usiluje o přiblížení sociálních sítí, v nichž byly řeholní domy usazeny, a chce tak ukázat jak vztahy, které benediktinské kláštery dané v době udržovaly, tak roli, kterou hrály v soudobé společnosti.

Klíčová slova: středověk, církevní dějiny, mnišství, benediktini, sociální sítě, Morava, Třebíč, Rajhrad, Uherčice

Social Networks of Moravian Benedictine Monasteries in the Premyslid Period (Part 2 - Třebíč and Rajhrad)

The rise of new monastic rule orders of Cistercians and Premonstratensians in the 1100s is a traditional topic of Medieval studies worldwide. The Czech context is characterised by the claim that the reason for the success of these new orders was the inner exhaustion of Benedictine monasticism, which was allegedly not able to cope with new challenges. The evidence supporting such general claims is missing, however, which raises doubt as to whether the conclusion might be a too schematic one. The reasons arising from the establishment of a new foundation were related to a wide range of factors, from pastoral, memorial, and generally commemorative ones, through representation factors, to economic and political ones. Although there is no doubt that the arrival of Cistercians and Premonstratensians brought an end to a certain hegemony of the Benedictines, their monasteries did not disappear; new ones continued to be established, although less frequently, even in the 1200s and 1300s. The study focuses on the development of Moravian Benedictine monasteries in the Premyslid era (i.e. up until the end of the 1200s). The example of monasteries in Třebíč and Rajhrad and the subsidiary in Uherčice is used to illustrate the social networks with which the individual rule order monasteries were linked and to demonstrate the relationships maintained between individual Benedictine monasteries and the role they played in contemporary society.

Keywords: Middle Ages, Church history, Monasticism, Benedictines, Social networks, Moravia, Třebíč, Rajhrad, Uherčice

Zveřejněno: 11. prosinec 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šrámek, J. (2021). Sociální sítě moravských benediktinských klášterů v době přemyslovské (Část 2. Třebíč a Rajhrad). Historica Olomucensia61(vol. 61), 40-64. doi: 10.5507/ho.2021.020
Stáhnout citaci

Reference

  1. Wihoda, Martin: Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In: Ve stopách sv. Benedikta. Eds. Jan, Libor - Obšusta, Petr. Brno 2002, s. 29-38.
  2. Šrámek, Josef: Vzestup a pád rodové fundace olomouckých Přemyslovců. Několik slov ke konci benediktinského konventu v klášteře Hradiště u Olomouce. Střední Morava, 17, 2011, s. 4-15.
  3. Šrámek, Josef: "A také klášter Hradisko u Olomouce byl obnoven naším řádem". Konkurence mezi řeholními řády a kolektivní identity kléru v českých zemích ve 12. století. Vlastivědný věstník moravský, 69, 2017, s. 113-128.
  4. Měřínský, Zdeněk: Církevní instituce na Moravě a historické pozadí vzniku třebíčského kláštera. In: Ve stopách sv. Benedikta. Eds. Jan, Libor - Obšusta, Petr. Brno 2002, s. 60-80.
  5. Wihoda, Martin: Morava v době knížecí 906-1197. Praha 2010.
  6. Maříková, Hana - Petrusek, Miloslav - Vodáková, Alena a kol.: Velký sociologický slovník. Svazek II. P - Z. Praha 1996.
  7. Šrámek, Josef: Sociální sítě moravských benediktinských klášterů v době přemyslovské (Část 1. Hradiště u Olomouce). Historica Olomucensia, 60, 2021, s. 13-29. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Keller, Jan: Nejistota a důvěra aneb K čemu je modernitě dobrá tradice. Praha 2009.
  9. Cosmae Pragensis Chronica Boemorum. Abhang IV. In: Monumenta Germaniae historica. Scriptores rerum Germanicarum. Nova series II. Ed. Bretholt, Bertold. Berlin 1923, s. 257-260.
  10. Zachová, Irena: Třebovský rukopis A 101 Mitrovského sbírky a jeho Romuleon. Studie o rukopisech, 26, 1987-1988, s. 83-97.
  11. Kalhous, David: The piece that fitted to different puzzles. Chronicle of Cosmas Pragensis (ca. 1120) and its manuscript context (v tisku).
  12. Krejčík, Adolf: O zakládací listině kláštera Třebického. Časopis Matice moravské, 35, 1911, s. 192-199.
  13. Hrubý, Václav: Tři studie k české diplomatice. Brno 1936.
  14. Fišer, Rudolf: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství. Brno 2001.
  15. Fišer, Rudolf: K počátkům třebíčského kláštera (Poznámky k tzv. falzu zakládací listiny). In: Ve stopách sv. Benedikta. Eds. Jan, Libor - Obšusta, Petr. Brno 2002, s. 85-95.
  16. Fišer, Rudolf: Třebíč. Paměť kláštera a města. Třebíč 2018.
  17. Bláhová, Marie: Funkce a pramenná hodnota pamětních zápisů středověkých církevních institucí. Tak zvaná zakládací listina kláštera Třebíčského. In: Ve stopách sv. Benedikta. Eds. Jan, Libor - Obšusta, Petr. Brno 2002, s. 97-111.
  18. Bistřický, Jan: Poznámka k tzv. zakládací listině třebíčského kláštera. Vlastivědný věstník moravský, 54, 2002, s. 310-315.
  19. Letopisy hradišťsko-opatovické. In: Fontes rerum Bohemicarum II. Praha 1874, s. 385-400.
  20. Fišer, Rudolf: Třebíč. Z historie benediktinského opatství. Třebíč 2004.
  21. Kalhous, David - Kopal, Petr - Moravcová, Irena - Polanský, Luboš: Přemyslovská dynastie: Soupis členů původního českého panovnického rodu. In: Sommer, Petr - Třeštík, Dušan - Žemlička, Josef - Mašková, Pavlína - Novotný, Robert (eds.): Přemyslovci. Budování českého státu. Praha 2009, s. 559.
  22. Žemlička, Josef: Čechy v době knížecí (1034-1198). Praha 2002.
  23. Das Granum catalogi praesulum Moraviae. Archiv für Österreichische Geschichte, 78, 1892, s. 69.
  24. Kalhous, David: Granum catalogi praesulum Moraviae jako pramen k dějinám Moravy v 10. století? Mediaevalia Historica Bohemica, 11, 2007, s. 23-38.
  25. Krafl, Pavel: Olomoucké panoptikum. Obraz moravských biskupů v Granum catalogi praesulum Moraviae. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Řada společenských věd, 26, 2012, s. 45-50.
  26. Graus, František: Necrologium Bohemicum. Martyrologium Pragense a stopy nekosmovského pojetí českých dějin. Československý časopis historický, 15, 1967, s. 806.
  27. Dudík, Beda: Necrologium Olomucense. Archiv für Österreichische Geschichte, 59, 1880, s. 648.
  28. Goetz, Werner: "Matilda Dei gratia si quid est." Die Urkunden-Unterfertigung der Burgherrin von Canossa. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters, 47, 1991, s. 379-394. Přejít k původnímu zdroji...
  29. Žemlička, Josef: Poslední lov knížete Břetislava (K událostem ve Zbečně před Vánocemi roku 1100). In: Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám. Eds. Borovský, Tomáš - Jan, Libor - Wihoda, Martin. Brno 2003, s. 231-246.
  30. Luňáková, Ludmila: Násilí mezi přemyslovskými knížaty. Časopis Matice moravské, 136, 2017, s. 214-234.
  31. Žemlička, Josef: Tradice babenbersko-přemyslovských manželských svazků. In: Česko-rakouské vztahy ve 13. století. Rakousko (včetně Štýrska, Korutan a Kraňska) v projektu velké říše Přemysla Otakara II. Eds. Bláhová, Marie - Hlaváček, Ivan - Hrdina, Jan - Kubín, Petr. Praha 1998, s. 70-71.
  32. Molecz, Peter: Die Hanthaler-Fälschungen im Lilienfelder Nekrolog am Beispiel der Schwester des Heiligen Leopold. Ein Beitrag zur barocken Wissenschaftsgeschichte und Babenbergergenealogie. Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung, 111, 2003, s. 341-384. Přejít k původnímu zdroji...
  33. Lechner, Karl: Die Babenberger. Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. Wien - Köln - Graz 1976.
  34. Hosák, Ladislav: Kritické poznámky k moravské středověké analistice. In: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci. Historie 2. Olomouc 1955, s. 82-86.
  35. Wihoda, Martin: Skromné příběhy. Moravští Přemyslovci v paměti klášterních skriptorií. In: Campana, codex, civitas. Miroslao Flodr octogenario. Ed. Novák, František. Brno 2009, s. 128-129.
  36. Reitinger, Lukáš: Nekrologia kláštera Pegau. Pozapomenuté svědectví o Přemyslovcích (nejen) Kosmova věku. In: Wihoda, Martin - Reitinger, Lukáš a kol.: Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Mocenské souvislosti a paralely. Brno 2010, s. 394-398.
  37. Wihoda, Martin: Vladislav Jindřich. Brno 2007.
  38. Klápště, Jan: Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005.
  39. Borovský, Tomáš: Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě. Brno 2005.
  40. Pauk, Marcin R.: Działalność fundacyjna możnowładztwa czeskiego i jej uwarunkowania społeczne (11-13 wiek). Kraków-Warszawa 2000.
  41. Jan, Libor: Vznik zemského soudu a správci středověké Moravy. Brno 2000.
  42. Jan, Libor: Václav II. a struktury panovnické moci. Brno 2006.
  43. Janiš, Dalibor: Zemské soudnictví na Moravě vrcholného středověku. Brno 2013.
  44. Měřínský, Zdeněk: Zaniklá osada Řevušín u Nové Vsi (okr. Brno-venkov). Vlastivědný věstník moravský, 22, 1970, s. 30-42.
  45. Novák, Zdeněk: Cisterciácký klášter Vallis S. Mariae v Oslavanech (1225-1525). In: Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu. Ed. Pojsl, Miloslav. Olomouc 2006, s. 128-142.
  46. Charvátová, Kateřina: Ženská větev cisterckého řádu v Čechách a na Moravě (13.-15. století). Mediaevalia Historica Bohemica, 1, 1991, s. 297-315.
  47. Wihoda, Martin: Moravská markraběnka Heilwida. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Eds. Doležalová, Eva - Šimůnek, Robert - Dvořáčková-Malá, Dana - Pořízka, Aleš. Praha 2007, s. 100.
  48. Bláhová, Marie: Brno v historiografických pramenech doby přemyslovské. In: Brno v minulosti a dnes 11. Brno 1993.
  49. Šrámek, Josef: Kláštery olomoucké diecéze za episkopátu Bruna ze Schauenburka (1245-1281). Rajhradská kauza z roku 1255. In: Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století. Eds. Kalous, Antonín - Stejskal, Jan - Šrámek, Josef. Olomouc 2014, s. 145-167.
  50. Katalog listin a listů k VII. dílu Českého diplomatáře I. Zpracování diplomatického materiálu pro období květen 1283 - květen 1297. Brno 2011.
  51. Historisches Lexikon Wien. Band 2. Ed. Czeike, Felix. Wien 1993.
  52. Fišer, Rudolf: "In civitate nostra trebecensi" (K počátkům středověké Třebíče). In: Pocta Janu Janákovi. Předsedovi Matice moravské, profesoru Masarykovy univerzity věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci. Eds. Chocholáč, Bronislav - Malíř, Jiří. Brno 2002, s. 543-555.
  53. Turek, Adolf: Prameny k poznání vývoje sociálních poměrů na panství hradeckém do 16. století. Slezský sborník, 50, 1952, s. 255-256.
  54. Jan, Libor: Počátky benediktinů na Moravě a rajhradský klášter. In: Ve stopách sv. Benedikta. Eds. Jan, Libor - Obšusta, Petr. Brno 2002, s. 19-27.
  55. Šrámek, Josef: Rajhradský klášter jako enigma moravských středověkých dějin? Cesta Rajhradu k proboštství v horizontu 11. - 14. století. Vlastivědný věstník moravský, 66, 2014, s. 45-62.
  56. Friedrich, Gustav: O dvou nejstarších listinách kláštera rajhradského. In: Sborník prací historických k 60. narozeninám dvor. rady Prof. Dra Jaroslava Golla. Eds. Bidlo, Jaroslav - Friedrich, Gustav - Krofta, Kamil. Praha 1906, s. 72-80.
  57. Hrubý, Václav: Falsa Břevnovská. Český časopis historický, 1920, s. 94-126.
  58. Šebánek, Jindřich - Dušková, Sáša: Studie k českému diplomatáři I. K otázce břevnovských falz. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity, 1953, s. 261-285.
  59. Zapletalová, Dana: Okolnosti založení rajhradského kláštera a otázka věrohodnosti pseudobřetislavských falz. Vlastivědný věstník moravský, 71, 2019, s. 238-256.
  60. Zapletalová, Dana: Počátky rajhradského kláštera - monastické, nebo kolegiátní?. Studia mediaevalia Bohemica 8, 20, s. 226-227.
  61. Zapletalová, Dana: Drobný příspěvek k nejstarší břevnovské sfragistice. In: Brno v minulosti a dnes 31. Brno 2018, s. 266.
  62. Friedrich, Gustav: Nová řada moderních padělků v moravském diplomatáři. Český časopis historický, 7, 1901, s. 195-203.
  63. Šebánek, Jindřich: Moderní padělky v moravském diplomatáři Bočkově do r. 1306. Časopis Matice moravské, 60, 1936, s. 27-84, 455-499.
  64. Ludvíkovský, Jaroslav: Příspěvek k rytmické revisi Bočkových fals. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada historická C 9, 1960, s. 125-131.
  65. Reitinger, Lukáš: Psal tzv. Kanovník vyšehradský opravdu na Vyšehradě? První Kosmův pokračovatel v kontextu dějepisectví přemyslovského věku. Český časopis historický, 113, 2015, s. 635-668.
  66. Kanovník vyšehradský. In: Fontes rerum Bohemicarum II. Praha 1874, s. 223-224.
  67. Bárta, Stanislav: Itinerář moravského markraběte Přemysla (1209-1239). Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada historická C 54, 2006, s. 28-45.
  68. Špůrová, Markéta: Svědkové v listinách Václava I. a jeho bratra markraběte Přemysla (třicátá léta 13. století). Mediaevalia Historica Bohemica, 9, 2003, s. 57-95.
  69. Pokora, Timoteus: Mongolský vpád do Slezska a na Moravu v r. 1241. Několik poznámek na základě evropských a čínských středověkých pramenů. Sborník Vlastivědné společnosti musejní v Olomouci, 62, 1973, s. 172-183.
  70. Pokora, Timoteus: Mongolové ve Slezsku a na Moravě v roce 1241 (Dokončení). Sborník Vlastivědné společnosti musejní v Olomouci, 63, 1974-1976, s. 98-110.
  71. Somer, Tomáš: Mongolský vpád na Moravu roku 1241 mezi faktem a mýtem I. Fakta. Vlastivědný věstník moravský, 70, 2018, s. 124-130.
  72. Somer, Tomáš: Mongolský vpád na Moravu roku 1241 mezi faktem a mýtem II. Mýtus. Vlastivědný věstník moravský, 70, 2018, s. 220-229.
  73. Šebánek, Jindřich - Dušková, Sáša: Kritický komentář k moravskému diplomatáři. Zpracování látky z 3. svazku Bočkova moravského kodexu. Praha 1952.
  74. Jan, Libor: Věrně po boku svého krále. Bruno ze Schaumburku. In: Osobnosti moravských dějin 1. Eds. Jan, Libor - Drahoš, Zdeněk - Malaťák, Demeter - Pumpr, Pavel. Brno 2006, s. 63-76.
  75. Žemlička, Josef: Odboj kralevice Přemysla v letech 1248-1249 a jeho sociální zázemí. Československý časopis historický, 33, 1985, s. 564-586.
  76. Wihoda, Martin: Přemyslova moravská léta. Mezi královsku korunou a babenberským dědictvím. In: Pocta králi. K 730. výročí smrti českého krále, rakouského vévody a moravského markraběte Přemysla Otakara II. Eds. Jan, Libor - Kacetl, Jiří. Brno - Znojmo 2010, s. 47-53.
  77. Bárta, Stanislav: Smíření otce se synem. Uzavření sporu krále Václava I. s markrabětem Přemyslem roku 1249. In: Rituál smíření. Konflikt a jeho řešení ve středověku. Eds. Nodl, Martin - Wihoda, Martin. Brno 2008, s. 101-108.
  78. Somer, Tomáš - Svobodová, Eva: Konrád z Friedberka. Biskup, na kterého se mělo zapomenout. Časopis Matice moravské, 132, 2013, s. 3-24.
  79. Somer, Tomáš: Nástup Bruna ze Schauenburka na biskupský stolec v Olomouci. In: Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století. Eds. Kalous, Antonín - Stejskal, Jan - Šrámek, Josef. Olomouc 2014, s. 129-144.
  80. Sychra, David: Raná církevní kariéra Bruna ze Schauenburka (1229-1245). Časopis Matice moravské, 136, 2017, s. 35-49.
  81. Hrabová, Libuše: Biskup Bruno ze Schauenburgu a hospodářské přeměny na Moravě ve XIII. století. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Ed. Fifková, Renáta. Olomouc 2006, s. 145-152.
  82. Šrámek, Josef: "Aby události neunikly paměti." Středověká listinná falza a kláštery. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis, 2, 2009, s. 13-37.
  83. Havel, Dalibor: Nejstarší rajhradská paměť v diplomatických pramenech. In: Havel, Dalibor a kol.: An vědy a umění miloval… Milovníci a mecenáši věd a umění v řeholním rouše. Brno 2014, s. 14-16, 93-94, 151-152.
  84. Pražák, Jiří: Rozšíření aktů v přemyslovských Čechách. K počátkům české listiny. In: Pocta akademiku Václavu Vaněčkovi k 70. narozeninám. Ed. Malý, Karel. Praha 1975, s. 29-40.
  85. Bláhová, Marie: Pamětní zápisy (akty) v českých zemích od konce 10. do konce 13. století. Historia Slavorum Occidentis, 2, 2012, s. 72-84. Přejít k původnímu zdroji...
  86. Bláhová, Marie: Mezi pamětí a právem. Pamětní zápisy jako historický pramen. Sborník archivních prací, 68, 2018, s. 6-18.
  87. Teige, Josef: Zpráva o pramenech dějin kláštera Hradišťského u Olomouce (až do roku 1300). In: Věstník Královské české společnosti nauk. Třída filosoficko-historicko-filologická, 12. Praha 1893, s. 39.
  88. Šebánek, Jindřich: Notář Otakarus 5 a nejstarší listiny oslavanské a velehradské. Časopis Matice moravské, 67, 1947, s. 222-290. Přejít k původnímu zdroji...
  89. Šebánek, Jindřich: Kdo byl notář Otakarus 5? In: Šebánek, Jindřich - Pražák, Jiří - Dušková, Sáša: Studie k české diplomatice doby přemyslovské. Praha 1959, s. 3-39.
  90. Šebánek, Jindřich - Dušková, Sáša: Česká listina v době přemyslovské (nástin vývoje). Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada historická C 13, 1964, s. 62.
  91. Hruza, Karel: Robert, Bischof von Olmütz. In: Neue Deutsche Biographie 21. Berlin 2003, s. 676-677.
  92. Hlinka, Vít: Olomoucký biskup Robert. In: Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu. Ed. Pojsl, Miloslav. Olomouc 2006, s. 79-92.
  93. Svobodová, Eva: Učenec a mnich mezi olomouckými biskupy. In: Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století. Eds. Kalous, Antonín - Stejskal, Jan - Šrámek, Josef. Olomouc 2014, s. 118.
  94. Svobodová, Eva: Postoj olomouckého biskupa Roberta k emancipačním snahám církve 13. století. Vlastivědný věstník moravský, 65, 2013, s. 245-251.
  95. Pražák, Jiří: Břevnovská deperdita z doby přemyslovské. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada historická C 9, 1960, s. 112-113.
  96. Šrámek, Josef: Několik poznámek k počátkům benediktinského kláštera ve Vilémově (Příspěvek k diskusi o fundační činnosti rané české šlechty ve 12. století). In: Havlíčkobrodsko 26. Havlíčkův Brod 2012, s. 7-73.
  97. Havel, Dalibor: Opomíjený pramen k okolnostem založení benediktinského kláštera ve Vilémově. Archivní časopis, 70, 2020, s. 17-51.
  98. Somer, Tomáš - Šrámek, Josef - Kovář, Miroslav: Benediktinské opatství ve Vilémově. Dějiny zapomenutého kláštera na česko-moravském pomezí. České Budějovice 2015.
  99. Somer, Tomáš: Patronátní kostely vilémovského kláštera ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století. In: Havlíčkobrodsko 27. Havlíčkův Brod 2013, s. 7-53.
  100. Boháč, Zdeněk: Struktura feudální pozemkové držby v Čechách na prahu husitské revoluce. (Pokus o rekonstrukci podle patronátních práv). Folia historica Bohemica, 7, 1984, s. 7-42.
  101. Hledíková, Zdeňka: Ke studiu a možnostem využití patronátních práv v předhusitských Čechách. Folia historica Bohemica, 7, 1984, s. 48-49.
  102. Mlateček, Karel - Mlatečková, Marie: Uherčice. Uherčice 2002.
  103. Šrámek, Josef: Osudy benediktinského opatství ve Vilémově na sklonku středověku jako příklad počátků konfesijního rozkolu mezi Čechami a Moravou. Církevní dějiny, 7, 2014, s. 99-107.
  104. Borovský, Tomáš: Kláštery v čase změny. Několik otázek nad přemyslovským 13. stoletím. In: Wihoda, Martin - Reitinger, Lukáš a kol.: Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Brno 2010, s. 307-318.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.