Historica Olomucensia vol. 59 (2020), 13-51 | DOI: 10.5507/ho.2020.021

Kostel sv. Petra v Olomouci ve středověku z pohledu archeologických pramenů

Pavel Šlézar, Hana Dehnerová
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Horní náměstí 25, 779 00 Olomouc, Česká republika

Kostel sv. Petra byl nejstarší olomoucký kostel, zmiňovaný v písemných pramenech již k roku 1063 v souvislosti s obnovením moravského biskupství. To bylo v roce 1141 přeneseno ke kostelu sv. Václava. Na počátku 13. století (1207-1213) byly u kostela sv. Petra usazeny augustiniánky, které při něm sídlily až do šedesátých let, v této době byl kostel sv. Petra již farní. V důsledku josefinských reforem byl kostel sv. Petra roku 1792 zbořen.
Výkopové práce v letech 1901-1902 a archeologický výzkum v roce 1948 odkryly půdorys gotického kostela, který byl potvrzen i v letech 2015-2017 s doplněním dříve neodkrytých detailů. Chrám s lodí téměř čtvercového půdorysu byl zaklenutý klenbou podepřenou středovým pilířem. Dva menší pilíře před západní průčelní zdí uvnitř lodi nesly kruchtu se schodištěm na jihozápadní straně. Presbytář byl ukončen polygonálním závěrem. V ose západního průčelí se nacházela hranolová věž čtvercového půdorysu. Stavba byla zajištěna opěrným systémem. Kromě toho byly jižně od kostela zjištěny základy do skály zasekané prostory, interpretované jako krypta renesanční kaple sv. Šebestiána a Rocha. V prostoru lodi kostela byla odkryta starší torza zdí jiného charakteru než vlastní kostel. Šlo o románskou hradbu vystavěnou v letech 1204-1212 a následně zbořenou v šedesátých letech 13. století, kdy došlo iniciativou biskupa Bruna ze Schauenburku k přestavbě staršího biskupského dvorce, kde se nacházel románský kostel sv. Petra. Zbořením původního kostela sv. Petra a jeho translací spolu s klášterem augustiniánek došlo k vytvoření nového církevního areálu v jihovýchodní části Předhradí. Poloha staršího románského kostela sv. Petra mohla být někde v prostoru jihovýchodního nároží dnešní budovy Tereziánské zbrojnice, kde se nacházel biskupský dvorec.

Klíčová slova: Olomouc, kostel sv. Petra, středověk, opevnění

An Archaeological Perspective on the Medieval Church of St. Peter in Olomouc

The Church of St. Peter was the oldest church in Olomouc, recorded in written sources as early as 1063 in connection with the restoration of the Moravian diocese. The see was transferred in 1141 to the Church of St. Wenceslaus. The onset of the thirteenth century (1207-1213) saw the Church of St. Peter settled by Augustinians, who lived here until the 1260s. By then the Church of St. Peter had become parish. The church was torn down due to the reforms of Joseph II in 1792.
Excavation work in 1901 and 1902 and archaeological research in 1948 revealed the floor plan of the Gothic church, which was confirmed by addiotional research carried out between 2015 and 2017, which supplemented previously unseen details. The building with an almost square nave was vaulted with an arch supported by a central pillar. The two smaller pillars in front of the western front wall inside the nave sustained a loft with a staircase installed on the south-west side. The presbytery had a polygonal apse. A prismatic tower with a square floor plan stood in the axis of the western facade. The building was secured with a support system. In addition, the foundations of a space cut into the rock were uncovered south of the church and interpreted as the crypt of the Renaissance chapel of Saint Sebastian and Saint Roch. Fragments of walls older than those of the church itself were unearthed in the nave of the building. They had consisted a Romanesque wall built between 1204 and 1212 and demolished in the 1260s, when Bishop Bruno of Schauenburg commissioned the reconstruction of an older bishop's court, on the site of the Romanesque Church of St. Peter. The demolition and transformation of the original Church of St. Peter (the latter jointly with the Augustinian monastery) paved the path for new church grounds in the south-east area beneath the castle. The older Romanesque church of St. Peter could have been somewhere around the south-east corner of the present Theresian Armoury, where the bishop's court used to be.

Keywords: Olomouc, Church of St. Peter, Middle Ages, Fortification

Zveřejněno: 11. prosinec 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šlézar, P., & Dehnerová, H. (2020). Kostel sv. Petra v Olomouci ve středověku z pohledu archeologických pramenů. Historica Olomucensia, 59(vol. 59), 13-51. doi: 10.5507/ho.2020.021
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • Reference

    1. Šlézar, Pavel: Olomouc between the Great Moravian and Přemyslid Duchies. In: Kouřil, Pavel - Procházka, Rudolf et al.: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 57. Brno 2018, s. 115-135.
    2. Elbel, Petr: Dějiny neúspěchu aneb úsilí Přemyslovců o zřízení arcibiskupství v českých zemích. In: Wihoda, Martin - Reitinger, Lukáš a kol.: Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Mocenské souvislosti a paralely. Země a kultura ve střední Evropě, sv. 14. Brno 2010, s. 238-306.
    3. Jan, Libor: Počátky moravského křesťanství a církevní správa do doby husitské. XXVII Mikulovské sympozium, 2002, 2003, s. 7-20.
    4. Jan, Libor: Počátky moravské církevní organizace a charakter Metodějova arcibiskupství. In: Kouřil, Pavel a kol.: Cyrilometodějská misie a Evropa - 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu. Brno 2014, s. 200-205.
    5. Wihoda, Martin: Morava v době knížecí 906-1197. Praha 2010.
    6. Žemlička, Josef: Čechy v době knížecí. Praha 1997.
    7. Šmerda, Jan: Peníze na Moravě v době Přemyslovců. In: Fifková, Renáta (red.): Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Olomouc, Brno 2006, s. 133-144.
    8. Bistřický, Jan: Počátky hradu a města. Knížecí hrad a církevní instituce. In: Schulz, Jindřich: Dějiny Olomouce. 1. svazek. Olomouc 2009, s. 96-97.
    9. Richter, Václav: Raněstředověká Olomouc. Spisy Univerzity v Brně - Filosofická fakulta, sv. 63. Praha - Brno 1959.
    10. Šlézar, Pavel: Archeologický výzkum u kostela Panny Marie Sněžné. Příspěvek k problematice počátků opevnění a církevních staveb na olomouckém Předhradí. Přehled výzkumů, 58-2, 2017, s. 97-127.
    11. Jakubec, Ondřej: OLOMOUC (Olomouc). Zaniklý konvent augustiniánek kanovnic u kostela sv. Petra, později s kostelem sv. Jakuba, následně konvent minoritů. In: Foltýn, Dušan a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 463-468.
    12. Mlčák, Leoš - Šrámek, Pavel: Olomoučtí zvonaři 15. století. Vlastivědný věstník moravský, 31, 1979, s. 298-306. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Bláha, Josef - Kolář, Bohumír - Spáčil, Vladimír - Tichák, Milan: Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc 2001.
    14. Paprocký, Bartoloměj: Zrcadlo slavného markrabství Moravského, 1593.
    15. Burian, Václav: Ikonografie Olomouce do roku 1900 (I. část.). Sborník Krajského Vlastivědného muzea Olomouc, 1959, IV. 1956-1958, s. 373.
    16. Mlčák, Leoš: Veduta Olomouce z roku 1667. In: Elbel, Martin - Jakubec, Ondřej (ed.): Olomoucké baroko. Proměny ambicí jednoho města. 1. Úvodní svazek. Olomouc 2010, s. 91-96.
    17. Eliáš, Jan.: Nejstarší plán města Olomouce (1712-1727). Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1973, č. 162, s. 45.
    18. Kux, Hans (ed.): Statistischen Jahrbücher der königlichen Hauptstadt Olmütz. Bd. IV., 1900-1904, Olmütz 1905.
    19. Burian, Václav: Nálezy románských () olověných plaket se symboly evangelistů v Olomouci. Numismatické listy, 15, 1960, s. 67-70.
    20. Gabrhelíková, Kateřina: Plaketa se symbolem evangelisty Marka. In: Jemelková, Simona (ed.): Mezi východem a západem. Svatí Cyril a Metoděj v kultuře českých zemí. Olomouc 2013, s. 165-166.
    21. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha 2005.
    22. Reichertová, Květa: Přemyslovský hrad a předhradí v Olomouci. Archeologické rozhledy, 1, 1949, s. 60-67, 73.
    23. Bláha, Josef: Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci v roce 1991. In: Památkový ústav v Olomouci 1991. Výroční zpráva. Olomouc 1992, s. 21-25.
    24. Dohnal, Vít: Hroby v prostoru zaniklého gotického kostela na Předhradí v Olomouci (okr. Olomouc). Přehled výzkumů 1984, 1987, s. 57.
    25. Dehnerová, Hana: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc). Křížkovského č. o. 10, č. p. 512, parc. č. st. 208. Přehled výzkumů 48, 2007, s. 489-490.
    26. Dehnerová, Hana - Šlézar, Pavel: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc). Křížkovského 10, č. p. 512, parc. č. st. 208, 29/2. Přehled výzkumů 57-2, 2016, s. 294-300.
    27. Dehnerová, Hana - Šlézar, Pavel: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc). Křížkovského 10, č. p. 512, parc. č. st. 208. Přehled výzkumů 58-2, 2017, s. 232-234.
    28. Dehnerová, Hana - Šlézar, Pavel: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc). Křížkovského 10, č. p. 512, parc. č. st. 208. Přehled výzkumů 59-2, 2018, s. 259-261.
    29. Šín, Lukáš - Dehnerová, Hana: Novověký pohřeb ženy s dítětem - tafonomická analýza. Ročenka 2018. Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace, 2019, s. 226-234.
    30. Unger, Josef: Pohřbívání v šestnáctém století. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, C 49, 2002, s. 44-45.
    31. Unger, Josef: Pohřební ritus a zacházení s těly zemřelých v českých zemích (s analogiemi i jinde v Evropě) v 1.-16. století. In: Malina, Jaroslav (ed.): Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 9, Brno 2002, s. 74-76.
    32. Šlézar, Pavel - Faltýnek, Karel - Zlámal, Tomáš: Olomouc (k. ú. Olomouc-město, okr. Olomouc). Na Hradě č. 5, č. p. 245, parc. č. st. 654, 185. Přehled výzkumů 60-2, 2019, s. 289-293.
    33. Wihoda, Martin: Vladislav Jindřich. 2. vyd. Praha 2019.
    34. Bláha, Josef - Sedláčková, Hedvika: Slavnostní keramika. In: Hedvika Sedláčková (ed.): Sklo, slavnostní keramika a kachle. Archeologické výzkumy Památkového ústavu v Olomouci 1973-1996. Olomouc 1998, s. 15-18.
    35. Šlézar, Pavel - Faltýnek, Karel: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty. Přehled výzkumů 60-2, 2019, s. 161-199.
    36. Beránek, Jan - Macek, Petr (ed.): Metodika stavebněhistorického průzkumu. Praha 2015.
    37. Šebánek, Jindřich: Moderní padělky v mor. diplomatáři Bočkově do r. 1306. Časopis Matice moravské, 60, 1936, s. 27-28, 455-499.
    38. Michna, Pavel - Pojsl, Miloslav: Románský palác na olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno 1988.
    39. Kšír, Josef: První biskupský dům v Olomouci. Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1966, č. 130, s. 4-13.
    40. Razím, Vladislav: Středověká opevnění českých měst. 3. díl. Katalog Morava a Slezsko. Praha 2019.
    41. Bláha, Josef: Církevní a laická společnost v Olomouci v některých projevech středověké hmotné kultury. Archaeologia historica, 21, 1996, s. 169-181.
    42. Bláha, Josef: Topografie a otázka kontinuity raně středověkého ústředí v Olomouci. In: Polanský, Luboš - Sláma, Jiří - Třeštík, Dušan (ed.): Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (dagger;7. února 999). Praha 2000, s. 179-196.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah