Historica Olomucensia vol. 58 (2020), 13-34 | DOI: 10.5507/ho.2020.001

Role biskupa (arcibiskupa) Alberta ze Šternberka při vývoji města Šternberka

David Papajík
Katedra historie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Na Hradě 5, 771 80 Olomouc, Česká republika

Autor se v textu studie pokusil ukázat a rozebrat zcela zásadní vliv biskupa (arcibiskupa) Alberta ze Šternberka na město Šternberk. I když měl biskup mnoho povinností se správou svých diecézí (zvěřínský biskup, litomyšlský biskup, magdeburský arcibiskup) a mnoho povinností na panovnickém dvoře císaře Karla IV., vždy si našel časový prostor pro realizaci svých záměrů s městem Šternberkem.
Nepodařilo se z písemných pramenů doložit, že by biskup lokoval samotné město Šternberk (tzv. druhá lokace města). Za daného stavu písemných pramenů nelze určit, zda biskup přenesl centrum města do současné polohy nebo to udělali již jeho předchůdci. Na tuto otázku by dokázal dát odpověď pouze rozsáhlý archeologický výzkum, který by nám pomohl datovat vznik jednotlivých částí města. Podařilo se prokázat, že biskup dokončil výstavbu městských hradeb a přestavoval šternberský hrad (vybudoval hradní kapli a možná celé jižní křídlo hradu). Biskup zásadním způsobem změnil tvář města založením dvou klášterů, z nichž ovšem ten dolní po biskupově smrti jeho nástupce Petr ze Šternberka zrušil.

Klíčová slova: Albert ze Šternberka, Šternberkové, město a hrad Šternberk, 14. století, architektura

The Role of Bishop (Archbishop) Albert of Sternberg in the Development of the Town of Sternberg

The study aims to showcase and analyse the fundamental impact Bishop (Archbishop) Albert of Sternberg had on the town of Sternberg. Although the Bishop was very busy administering his dioceses (he was Bishop of Zvěřín, Bishop of Litomyšl, Archbishop of Magdeburg), and had many other obligations with the court of Emperor Charles IV, he always found time to implement his Sternberg plans.
No written information indicates that the Bishop had established Sternberg as a town ("second location of the town"). It remains unclear, based on the condition of the documents, whether the Bishop transferred the town centre to its current location or whether this had been done by his predecessors. Only an extensive archaeological survey could provide the answer to this question, as it would help date the origin of the various parts of the town. It has been demonstrated that the Bishop completed the construction of the town walls and remodelled the Sternberg castle (building the castle chapel and possibly the entire south wing of the castle). The Bishop changed the look of the town by founding two monasteries. His successor, Peter of Sternberg, closed the lower one, however, following Albert's death.

Keywords: Albert of Sternberg, the Sternbergs, the Town and Castle of Sternberg, the Fourteenth Century, Architecture

Zveřejněno: 11. červen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Papajík, D. (2020). Role biskupa (arcibiskupa) Alberta ze Šternberka při vývoji města Šternberka. Historica Olomucensia58(vol. 58), 13-34. doi: 10.5507/ho.2020.001
Stáhnout citaci

Reference

  1. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. (ed. Antonii Boczek). Brunae 1850.
  2. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI. (edd. Peter Ritter von Chlumecky, Joseph Chytil). Brünn 1854.
  3. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII. (ed. Vincenz Brandl). Brunnae 1874.
  4. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IX. (ed. Vincenz Brandl). Brunnae 1875.
  5. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XI. (ed. Vincenz Brandl). Brünn 1885.
  6. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII. (ed. Vincenz Brandl). Brünn 1897.
  7. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XV. (ed. Berthold Bretholz). Brünn 1903.
  8. Sakař, Josef: Albert ze Šternberka. In: 26. výroční zpráva c. k. české vyšší školy reálné v Pardubicích. Pardubice 1902, s. 4-37.
  9. Schmugge, Ludwig: Das Pontifikale des Bischofs Albert von Sternberg. Mediaevalia Bohemica, 3, 1970, s. 49-86.
  10. Prucek, Josef: Albert ze Šternberka - raněhumanistický mecenáš. Okresní archiv v Olomouci, 1973.
  11. Schmugge, Ludwig: Albert von Sternberg. In: Lebensbilder zur Geschichte der Böhmischen Länder 3. Karl IV. und sein Kreis. München - Wien 1978, s. 43-65.
  12. Řezanina, Dušan: Karlův diplomat biskup Albert ze Šternberka. Duchovní pastýř, 29, 1980, s. 134-136, 150-152, 166-167; 30, 1981, s. 7-8.
  13. Řezanina, Dušan: Karlův diplomat Albert ze Šternberka. In: Přehled 1/1980-3/1980. Informační občasník středočeského sdružení katolického duchovenstva Pacem in Teris.
  14. Fiala, Jiří: Albert ze Šternberka (dagger; 16. 1. 1380). Životopisný nástin. Olomouc 2001.
  15. Richtrová, Eva: Rezidence Alberta ze Šternberka ve Šternberku na severní Moravě. In: Rezidence a správní sídla v zemích české koruny ve 14.-17. století. Korunní země v dějinách českého státu III. Praha 2007, s. 171-185.
  16. Pokluda, Zdeněk: Moravští Šternberkové. Panský rod rozprostraněný od Jeseníků ke Karpatům. Praha 2012.
  17. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae X. (ed. Vincenz Brandl). Brünn 1878.
  18. Starý, Marek: Příspěvek ke genealogii moravskošternberské větve pánů ze Šternberka. Střední Morava, 9, 2003, č. 16, s. 86.
  19. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Text der Olmützer Cuda (1348-1466) (edd. Peter Ritter von Chlumecky, Joseph Chytil, Carl Demuth, A. R. von Wolfskron). Brünn 1856.
  20. Stief, Wilhelm: Geschichte der Stadt Sternberg in Mähren. Schaffhausen 1934.
  21. Bartušek, Antonín a kol.: Šternberk na Moravě. Státní zámek, město a okolí. Praha 1951.
  22. Michal, J.: Die Geschichte der Stadt Hof und der Burg Sternberg. Prag 1901.
  23. Prucek, Josef: Archivní prameny k dějinám reformního augustinismu ve Šternberku 1371-1413. Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1971, č. 152, s. 25.
  24. Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archívu ve Vaduzu. 1. díl (1173-1380), (edd. Jan Bistřický, František Spurný, Ludvík Václavek, Metoděj Zemek). Brno 1991.
  25. Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Text der Brünner Cuda (1348-1466) (edd. Peter Ritter von Chlumecky, Joseph Chytil, Carl Demuth, A. R. von Wolfskron). Brünn 1856.
  26. Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl. (Str-U). Praha 2008.
  27. Koudela, Miroslav - Kaňák, Bohdan: K počátkům města Šternberka. Střední Morava, 2, 1996, č. 2, s. 6-7.
  28. Stief, Wilhelm: Geschichte der Stadt Sternberg in Mähren von ihren Ursprung bis zur Gegenwart. Sternberg 1894.
  29. Kaňák, Bohdan - Koudela, Miroslav - Mracký, Jan: Šternberk slovem a obrazem. Šternberk 1996.
  30. Kauerová, Vlasta: Kostel Nejsvětější Trojice ve Šternberku. Střední Morava, 4, 1998, č. 7, s. 69.
  31. Chupík, František: Městské opevnění ve Šternberku, historie a současný stav. In: Státní památkový ústav v Olomouci, 2002, s. 97.
  32. Lazensky, Eduard - Matzner, Josef: Chronik der Stadt Sternberg, anfangend vom Jahre 1241-1865. Sternberg 1865.
  33. Papajík, David: Vznik města Litovle a jeho vývoj do roku 1411. In: Litovel - Velké dějiny města. Litovel 2018, s. 114.
  34. Morav, Karel: Staré šternberské obrázky (zajímavosti a drobnosti ze šternberských dějin). Šternberk 2002.
  35. Vítek, Tomáš: Stavební rozmach Šternberka v období klasicismu. Šternberk 2002.
  36. Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec. - 1419 aug. 16). Tomus VII. Fontes Archivi terrae Moraviae Brunae (ed. Pavel Krafl). Pragae 2010.
  37. Archivy zrušených klášterů moravských a slezských. 1. Inventář pergamenů z let 1078-1471 (ed. Jindřich Šebánek). Brno 1932.
  38. Nejedlý, Zdeněk: Dějiny města Litomyšle a okolí. Díl I. (do roku 1421). Litomyšl 1903.
  39. Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze království českého. 1. díl. 3. nezměněné vydání. Praha 1993.
  40. Štěpán, Václav: Moravský markrabě Jošt (1354-1411). Brno 2002.
  41. Čermák, Miloslav - Peška, Jaroslav - Vrána, Jakub: Pozoruhodné objevy v kostele Zvěstování Panny Marie ve Šternberku. Střední Morava, 11, 2000, s. 5-8, 10.
  42. Peška, Jaroslav - Vrána, Jakub: Šternberk (okr. Olomouc). Farní kostel Zvěstování Panny Marie. Vrcholný středověk, novověk. Zjišťovací výzkum. Přehled výzkumů, 42, 2000, s. 246-247.
  43. Drozdová, Eva: Antropologický rozbor kosterních pozůstatků připisovaných biskupu Albertu II. ze Šternberka, jeho synovci Petrovi ze Šternberka a jeho ženě Anně Rebece rozené z Kravař. In: Ve službách archeologie 2. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii. Brno 2001, s. 37-39, 41-43.
  44. Čermák, Miloslav - Hašek, Vladimír - Peška, Jaroslav - Vrána, Jakub: Geofyzikální prospekce a archeologický výzkum v kostele Zvěstování Panny Marie ve Šternberku. In: Ve službách archeologie 2. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii. Brno 2001, s. 11-24.
  45. Josefík, Jiří - Sysel, František - Togner, Milan: Hradní kaple na moravském Šternberku. Umění, 24, 1976, s. 243.
  46. Řezanina, Dušan: Nový pohled na otázku umělecké výzdoby hradu Šternberka u Olomouce. Vlastivědný věstník moravský, 33, 1981, s. 212-213.
  47. Plaček, Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha 2001.
  48. Vítek, Tomáš: Válcová věž šternberského hradu. In: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci, 2010, s. 140-142.
  49. Štětina, Jan: Stavební proměny hradu Šternberka na Moravě v kresebných rekonstrukcích. Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka, 22, 2011, s. 18.
  50. Knoflíček, Tomáš: Nástěnná malba za vlády Lucemburků na Moravě. Olomouc 2009.
  51. Všetečková, Zuzana: Podzim středověku v moravských a slezských nástěnných malbách konce 14. a počátku 15. století. In: Podzim středověku: vyhraňování geografických teorií, městská kultura a procesy vzniku lokálních uměleckých škol ve střední Evropě 15. století. Brno 2001, s. 21-31.
  52. Skalický, Petr: Opomíjené deskové obrazy tzv. Šternberského oltáře z hradní kaple v moravském Šternberku. Zprávy památkové péče, 71, 2011, s. 433-439.
  53. Konečný, Michal: Hrad Šternberk. Kroměříž 2019.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.