Historica Olomucensia vol. 56 (2019), 185-198 | DOI: 10.5507/ho.2019.009

Pohled československých vnitřních bezpečnostních složek na ruskou emigraci v meziválečném období

David Hubený, Naděžda Kruglová
Oddělení fondů státní správy z let 1918-1945, Národní archiv, Archivní 2257/4, 149 00 Praha 4, Česká republika

Československo od svého vzniku čelilo nepřízni nejen svých sousedů, ale i významné části obyvatelstva v rámci vlastních hranic. To vedlo k tomu, že ač si po celou dobu meziválečného období udrželo demokratický charakter, zároveň disponovalo poměrně propracovaným a výkonným zpravodajským aparátem spadajícím pod několik ministerstev, což mělo zabránit monopolizaci moci. Československé bezpečnostní složky si udržovaly přehled o nejvýznamnějších skupinách a představitelích ruské emigrace. Obecně lze říci, že všechna emigrantské uskupení, ruská nevyjímaje, se stala vděčným rezervoárem pro získávání informátorů, jakož i ostře sledovanou skupinou, přičemž na prvním místě československé úřady zajímaly ty organizace, které inklinovaly či se přímo hlásily k nacismu a fašismu, včetně jejich napojení na české fašistické skupinky.

Klíčová slova: Ruská emigrace, bezpečnostní složky, meziválečné Československo

The View of the Czechoslovak Law-enforcement Agencies on Russian Emigration in the Interwar Period

Since its establishment, Czechoslovakia faced disfavour not only from its neighbours, but also from an important segment of the population within its own borders. This led to the fact that even though it managed to preserve its democratic character throughout the interwar period, at the same time, it had a relatively sophisticated and powerful intelligence apparatus falling under several ministries, which should have prevented monopolization of power. Czechoslovak security forces kept an overview of the most important groups and representatives of Russian emigration. In general, all emigrant groups were closely observed, including the Russian ones, and became a fertile ground for recruiting informers. The Czechoslovak authorities were foremostly interested in those organizations that inclined to or directly endorsed Nazism and Fascism, including their connections to Czech fascist groups.

Keywords: Russian emigration, law-enforcement agencies, interwar Czechoslovakia

Zveřejněno: 11. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hubený, D., & Kruglová, N. (2019). Pohled československých vnitřních bezpečnostních složek na ruskou emigraci v meziválečném období. Historica Olomucensia, 56(vol. 56), 185-198. doi: 10.5507/ho.2019.009
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • Reference

    1. Čaplovič, Miloslav: Organizácia a činnosť Československej vojenskej spravodajskej služby v rokoch 1919-1939. In: Ferenčuhová, Bohumila a kol.: Slovensko a svet v 20. storočí. Kapitoly k 70. narodeninám PhDr. Valeriána Bystrického, DrSc. Bratislava 2006, s. 80-97.
    2. Kokoška, Stanislav: Československé vojenské zpravodajství v roce 1938. In: Sborník Vojenské akademie v Brně. Řada C-D, č. 2, 1999, s. 97-103.
    3. Beneš, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918-1938. Dvůr Králové nad Labem 2005.
    4. Kadlec, Josef: Špionáž. Bezpečnostní služba, VIII., 1938, č. 4, s. 131-134.
    5. Fedorčák, Peter: Defenzívna spravodajská činnosť spravodajskej odbočky v Košiciach v medzivojnovom období. Vojenská história, 20, 2016, č. 4, s. 34-51.
    6. Straka, Karel: Rekonstrukce československé agenturní sítě a jejích výsledků z let 1933-1939. Zpravodajské ústředí. Praha 2017.
    7. Veber, Václav a kol.: Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945. Díly I.-IV. Praha 1993-1996.
    8. Zabloudilová, Jitka: Češi v zajetí a zajatci v Čechách. In: Česká společnost a první světová válka. Sborník příspěvků z vědecké konference konané v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích dne 20. listopadu 1998. České Budějovice, s. 9-21.
    9. César, Jaroslav - Černý, Bohumil: Od sudetoněmeckého separatismu k plánům odvety. Iredentistický puč německých nacionalistů v ČSR v letech 1918-19. Liberec 1960.
    10. Gebhart, Jan - Kuklík, Jan: Zápas o Československo na poli zpravodajství v druhé polovině 30. let. Historie a vojenství, XXXVII, 1988, č. 1, s. 88-112.
    11. Gebhart, Jan - Kuklík, Jan: Zápas o Československo na poli zpravodajství v druhé polovině 30. let (II.). Historie a vojenství, XXXVII, 1988, č. 3, s. 41-66.
    12. Hubený, David: Patentní úřad, 1918-1938. Průmyslové vlastnictví, 2010, č. 6, s. 10-22 a 2011, č. 1, s. 14-19.
    13. Riedler, Gejza: Medzera v zákone č. 52/35 Sb. pri stanovení povinnosti cudzinca hlásiť zmenu pobytu. Bezpečnostní služba., VI., 1936, č. 1, s. 9.
    14. Straka, Karel: Pokusy o integraci československého obranného zpravodajství z let 1929-1938 a příčiny jejich nezdaru. Historie a vojenství, LV, 2006, č. 4, s. 4-19.
    15. Straka, Karel: Pokusy o integraci československého obranného zpravodajství z let 1929-1938 a příčiny jejich nezdaru. Historie a vojenství, LVI, 2007, č. 1, s. 4-15.
    16. Pejčoch, Ivo: Židenický puč. Historie a vojenství, LV, 2006, č. 4, s. 20-36.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah