Historica Olomucensia vol. 55 (2018), 55-86 | DOI: 10.5507/ho.2018.035
Záměrem předkládaného příspěvku bylo přiblížit významného učence raného palaiologovského období, Maxima Planúda (kol. 1255-1305), se zvýšeným zřetelem na jeho činnost překladatelskou a editorskou, přičemž byl kladen důraz na zmapování motivačních pohnutek. Planúdův filologický přístup představuje humanistický postoj par excellence hledící vpřed, k velké italské renesanci. Studie přináší popis působení Planúdem přeložených či editovaných děl jak v rámci byzantského intelektuálního prostoru, tak se snaží o zmapování radiace těchto spisů do prostoru italské renesance. Překlady latinských děl latinských autorů do řečtiny pravděpodobně měly za cíl širší kulturní osvětovou misi v byzantském prostředí, ať již se jednalo o recepci mravních ponaučení anonymní sbírky Catonis Disticha či díla Ciceronova, Macrobiova a Boëthiova. Po období níkajského exilu lze tak sledovat jev do té doby nevídaný: výraznější snahu pochopit svět Latinů, vzhledem k němuž se v předchozích etapách byzantský postoj vymezoval s notnou dávkou distance. V podtextu kulturního poznávání druhého světa se zračí vyšší imperativ, a tím je: nutnost uchování živých tradic obou kultur jak pro současníky, tak pro příští generace.
The aim of the present paper is to delineate the translation and editorial activities of Maximos Planudes (Manuel Planoudes, ca. 1255-1305), important figure of the Early Palaeologan Renaissance, with an emphasis on the mapping of motivations for such projects. Translations of Maximos Planudes were mainly concentrated on Roman ancient texts with strong ties to moral philosophy: Catonis Disticha, Cicero, Macrobius. Reflecting Planudes' editorial and translation activities relating to ancient Greek and Roman literature (among philological and theological works of his own) one must consider him as the most important representative of the Byzantine humanism of an early Palaeologan Renaissance in its most genuine form. Planudes' philological approach represents a humanist attitude par excellence looking forward, toward an Italian Renaissance. The study provides a description of the reception of Planudes' translated or edited works both within the Byzantine intellectual milieu and the Italian Renaissance. The translations of Latin works into Greek were probably undertook in the sense of the broader cultural mission. Planudes' editorial and translation projects tries to consider common intellectual and spiritual roots of Latins and Greeks. Such a knowledge tends to delineate culture patterns of that other one. It could be traced the phenomenon previously unprecedented: a more intense effort to understand the Latin world, toward which the Byzantine attitude was defined at a certain distance in earlier stages. In the context of cultural cognition of the second world, a higher imperative is emerging, and that is: the need to preserve the living traditions of both cultures for the contemporaries as well as for the next generations.
Zveřejněno: 11. prosinec 2018 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
