Historica Olomucensia vol. 52 (2017), 13-54 | DOI: 10.5507/ho.2017.001

Benediktinské expozitury na Moravě (Poznámka k vývoji církevní správy do husitských válek)

Josef Šrámek
Katedra historie, Filozofická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Reální 5, 701 03 Ostrava, Česká republika

Vedlejší neboli závislé domy středověkých klášterů se statusem proboštství nepředstavují dosud v české historiografii příliš frekventované téma, třebaže na jeho potenciál bylo již opakovaně v minulosti upozorněno. Obzvláště zajímavé je téma vzniku sítě hierarchicky provázaných klášterních domů v případě benediktinského řeholního proudu, a to z toho důvodu, že základní normativní pramen, kterým je řehole sv. Benedikta s ničím takovým nepočítá a za základní jednotku udává pouze opatství. Přesto nejpozději během 13. století vydávají české a moravské prameny svědectví o existenci benediktinských dependencií. Studie zaměřuje svou pozornost na benediktinská proboštství na Moravě, tedy na kláštery Rajhrad, Luh (Komárov), Měřín, Březová, Zábřeh na Moravě a Uherčice. Dosavadní bádání interpretovalo proboštství jako správní jednotky, jejichž vznik si vyžádal růst klášterní majetkové držby. Třebaže je toto bezpochyby pravdou, ukázalo se, že faktorů, které ke konstituování proboštství vedly, mohlo být mnohem víc. Část proboštství totiž podle všeho vznikla kolem objektů sakrálního rázu, ať už ne vždy pevně uchopitelných cell (Rajhrad), nebo později kolem farních kostelů (Uherčice, Zábřeh), u nichž řeholníci usilovali o inkorporaci. Redukovat expozitury na hospodářské či správní jednotky by bylo zploštěním historické skutečnosti. Pobočné kláštery patrně suplovaly i chybějící články farní sítě, která se dotvářela ještě ve 13. století. Benediktinské expozitury tak naznačují, že benediktinský "řád" nebyl tak strnulý a neflexibilní, jak se lze dočíst v literatuře.

Klíčová slova: církevní správa, monasticismus, benediktini, proboštství, středověká transformace

Benedictine Provostries in Moravia (A Note on the Development of Church Administration until the Hussite Wars)

Dependent or subordinate houses of medieval monasteries with the status of provostry have not represented a very frequent issue in the Czech historiography, although its potential has been already emphasized many times. Particularly, a topic of establishment of hierarchically interconnected monastic houses in the Benedictine monastic movement is remarkable, because the basic normative source, the Rule of Saint Benedict, does not count on anything like that and it introduces only abbey as a basic unit. Despite this, at latest in the 13th century, sources began to witness an existence of Benedictine dependencies. The article concentrates on Benedictine provostries in Moravia, so that monasteries in Rajhrad, Luh (Komárov), Měřín, Březová, Zábřeh na Moravě, Uherčice. The recent research interpreted provostries such as administrative units of which establishment was caused by the increase of monastic estates' service. In spite of the fact that it is undoubtedly true, it has been shown that there might be much more factors which led to the establishment of provostries. A part of provostries emerged around objects of a sacral character, either cells (Rajhrad), or later around parish churches (Uherčice, Zábřeh), where friars tried to achieve incorporation. A reduction of provostries to economic or administrative units would be an oversimplification of historical facts. Subordinate monasteries probably substituted missing components of parish network which was still constituted during the 13th century. Benedictine provostries indicate that the Benedictine "order" was not so rigid and inflexible as secondary literature often says.

Keywords: Church administration, monasticism, Benedictines, provostry, medieval transformation

Zveřejněno: 11. červen 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šrámek, J. (2017). Benediktinské expozitury na Moravě (Poznámka k vývoji církevní správy do husitských válek). Historica Olomucensia, 52(vol. 52), 13-54. doi: 10.5507/ho.2017.001
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • Reference

    1. Šrámek, Josef: Mezi normou, reformou a praxí. Proboštství benediktinských klášterů v Čechách a na Moravě ve středověku. Olomouc 2016.
    2. Dammertz, Victor - Standaert, Maur - Steppe, Jan Karel: Benedictus. Eine Kulturgeschichte des Abendlandes. Genf 1980.
    3. Jaspert, Bernd: Benedikt von Nursia - der Vater des Abendlandes? Kritische Bemerkungen zur Typologie eines Heiligen. In: Studien zum Mönchtum. Hildesheim 1982, s. 13-44.
    4. Grün, Anselm: Svatý Benedikt z Nursie. Učitel duchovního života. Praha 2004.
    5. Clark, Francis: The Pseudo-Gregorian dialogues. Bände I-II. Leiden 1987. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Clark, Francis: The "Gregorian" Dialogues and the origines of Benedictine monasticism. Leiden 2003. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Meyvart, Paul: The enigma of Gregory the Great's Dialogues. Journal of Ecclesiastical History, 39, 1988, s. 335-381. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Licht, Tino: Die ältesten Zeugnisse zu Benedikt und dem benediktinischen Mönchtum. Erbe und Auftrag, 89, 2013, s. 434-441.
    9. Fried, Johannes: Der Schleier der Erinnerung. Grundzüge einer historischen Memorik. München 2004.
    10. Wollasch, Joachim: Benedikt von Nursia. Person der Geschichte oder fiktive Idealgestalt? Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens und seiner Zweige, 118, 2007, s. 7-30.
    11. Regula Benedicti. Benediktova řehole latinsky a česky. Praha 1998.
    12. Šrámek, Josef: Na okraj počátků Břetislavovy fundace v Rajhradě. Příspěvek ke vztahu rajhradského a břevnovského kláštera v 11.-13. století. In: Hrdina, Jan - Maříková, Martina (ed.): Documenta Pragensia Supplementa II. Kapituly v zemích Koruny české a v Uhrách ve středověku. Praha 2011, s. 45-73.
    13. Šrámek, Josef: Rajhradský klášter jako enigma moravských středověkých dějin? Cesta Rajhradu k proboštství v horizontu 11.-14. století. Vlastivědník věstník moravský, 66, 2014, s. 43-60.
    14. Šrámek, Josef: Kláštery olomoucké diecéze za episkopátu Bruna ze Schauenburka (1245-1281). Rajhradská kauza z roku 1255. In: Kalous, Antonín - Stejskal, Jan - Šrámek, Josef (ed.): Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století. Olomouc 2014, s. 145-167.
    15. Jan, Libor: Počátky benediktinů na Moravě a rajhradský klášter. In: Jan, Libor - Obšusta, Petr (ed.): Ve stopách sv. Benedikta. Brno 2002, s. 19-27.
    16. Jan, Libor: Několik poznámek k nejstarší církevní organizaci na Znojemsku. Časopis Matice moravské, 116, 1997, s. 43.
    17. Heale, Martin: The Dependent Priories of Medieval English Monasteries. Woodbridge 2004. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Janák, Jan - Hledíková, Zdeňka - Dobeš, Jan: Dějiny správy v českých zemích - od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha 2005.
    19. Wolf, Vladimír: Vrchlabské proboštství v dějinách kraje na nejhořejším Labi (Příspěvek k církevním dějinám doby předhusitské). Krkonoše - Podkrkonoší, sv. 5, (Trutnov) 1970, s. 18-27.
    20. Reichertová, Květa: Proboštství ostrovského kláštera na vrchu Velízu. Památky archeologické, 76, 1985, s. 168-183.
    21. Sommer, Petr: První dvě století benediktinských klášterů v Čechách. Studia Mediaevalia Pragensia, 2, 1991, s. 95.
    22. Hledíková, Zdeňka: Benediktini v českých zemích ve středověku. In: Bláhová, Marie - Hlaváček, Ivan (ed.): Břevnov v českých dějinách. Praha 1997, s. 12-13.
    23. Foltýn, Dušan: K typům a funkcím cisterciáckých proboštství v předhusitských Čechách. In: Charvátová, Kateřina (ed.): 900 let cisterciáckého řádu. Praha 2000, s. 79-95.
    24. Foltýn, Dušan: Patronátní kostely Sázavského kláštera - příspěvek k úvahám o genezi předhusitského klášterního panství. In: Foltýn, Dušan - Charvátová, Kateřina - Sommer, Petr (ed.): Colloquia Mediaevalia Pragensia 3. Historia Monastica I. Praha 2005, s. 153-162.
    25. Foltýn, Dušan: Celly a proboštství kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově. Zamyšlení nad problematikou benediktinských pobočných domů v raně středověkých Čechách. In: Sommer, Petr (ed.): Svatý Prokop, Čechy a střední Evropa. Praha 2006, s. 277-289.
    26. Šrámek, Josef: Historický vývoj břevnovského klášterství z pohledu jeho proboštství v Broumově v 15. století. In: Studia iuvenilia, sv. MMIV-MMV, (Ostrava) 2006, s. 9-33.
    27. Šrámek, Josef: Osudy benediktinského opatství ve Vilémově na sklonku středověku jako příklad počátků konfesijního rozkolu mezi Čechami a Moravou. Církevní dějiny, 13, 2014, s. 94-116. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Šrámek, Josef: Benediktinské opatství ve Vilémově na Havlíčkobrodsku a jeho vazby k Moravě ve středověku. Vlastivědný věstník moravský, 66, 2014, č. 3, s. 1-13.
    29. Jan, Libor: Řeholník. In: Nodl, Martin - Šmahel, František (ed.): Člověk českého středověku. Praha 2002, s. 181.
    30. Fišer, Rudolf: Třebíč. Z historie benediktinského opatství. Třebíč 2004.
    31. Felcman, Ondřej - Musil, František (ed.): Dějiny východních Čech v pravěku a středověku (do roku 1526). Praha 2009.
    32. Švábenský, Mojmír: Církevní poměry na Brněnsku před rokem 1243. In: Brno v minulosti a dnes, sv. 11, (Brno) 1993, s. 86-93.
    33. Knowles, David: The monastic order in England. A history of its development from the times of St. Dunstan to the Fourth Lateran council 940-1214. Cambridge 1966.
    34. Hadcock, R. Neville: Medieval religious religious houses: England and Wales. London 1971.
    35. Knowles, David: The religious orders in England. Volume II. Cambridge 1961.
    36. Burton, Janet: Monastic and religious orders in Britain 1000-1300. Cambridge 1994. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Knowles, David - Brooke, Christopher N. L. - London, Vera C. M.: The heads of religious houses: England and Wales 940-1216. London - New York 1972.
    38. New, Chester William: The history of the alien priories in England to the confiscation of the Henry V. Chicago 1916.
    39. Matthew, Donald: Norman monasteries and their English possessions. Oxford 1962.
    40. Friedrich, Gustav: O dvou nejstarších listinách kláštera rajhradského. In: Bidlo, Jaroslav - Friedrich, Gustav - Krofta, Kamil (ed.): Sborník prací historických k 60. narozeninám dvor. rady Prof. Dra Jaroslava Golla. Praha 1906, s. 73-75.
    41. Hrubý, Václav: Falsa Břevnovská. Český časopis historický, 26, 1920, s. 104-112.
    42. Šebánek, Jindřich - Dušková, Sáša: Studie k českému diplomatáři I. K otázce břevnovských fals. Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, II.2-4, 1953, s. 267.
    43. Bistřický, Jan: Über Falsifikate böhmischer Gründungsurkunden bis zum Ende des 12. Jahrhunderts. Archivmitteilungen, 4, 1991, s. 188.
    44. Šrámek, Josef: Lesk a bída benediktinského mništsví v raně středověkých Čechách: břevnovský klášter v klíčových letech 993-1200. Historica Olomucensia, 35, 2009. Sborník prací historických XXIII, s. 21-39.
    45. Krzemieńska, Barbara: Politický vzestup českého státu za knížete Oldřicha (1012-1034). Československý časopis historický, 25, 1977, s. 246-271.
    46. Krzemieńska, Barbara: Wann erfolgte der Anschluss Mährens an den böhmischen Staat? Historica, 19, 1980, s. 195-243.
    47. Žemlička, Josef: Expanze, krize a obnova Čech v letech 935-1055 (K systémovým proměnám raných států ve střední Evropě). Český časopis historický, 93, 1995, s. 205-222.
    48. Zakrzewski, Stanisław: Bolesław Chrobry Wielki. 2. vyd. Krakow 2006.
    49. Uhl, Karel: Dějiny farnosti rajhradské. Rajhrad 1934.
    50. Buben, Milan Michael: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společenství katolické církve v českých zemích. Díl II/2. Mnišské řády. Praha 2004.
    51. Dudík, Beda: Geschichte des Benediktiner-Stiftes Raygern in Markgrafthum. Band I. Von der Gründung des Stiftes bis zum Ende der Hussitenstürme (1048-1449). Brünn 1849.
    52. Pamětní kniha města Brna z let 1391-1515. Brno 2010.
    53. Červinka, Inocenc Ladislav: Slované na Moravě a říše velkomoravská. Brno 1928.
    54. Hálová-Jahodová, Cecilie: Brno - stavební a umělecký vývoj města. Praha 1947.
    55. Zapletalová, Dana: Několik poznámek k velkomoravskému Rajhradu. In: Brno v minulosti a dnes, sv. 16, (Brno) 2002, s. 13-31.
    56. Jan, Libor: Církevní instituce na Moravě ve středověku. In: Měřínský, Zdeněk (ed.): Morava ve středověku. Brno 1999, s. 132.
    57. Hanáková, Hana - Staňa, Čeněk - Stloukal, Milan: Velkomoravské pohřebiště v Rajhradě. Praha 1986.
    58. Válka, Josef: Dějiny Moravy. Díl I. Středověká Morava. Brno 1991.
    59. Wihoda, Martin: Morava v 10. století. In: Sommer, Petr (ed.): České země v raném středověku. Praha 2006, s. 53-73.
    60. Wihoda, Martin: Morava v době knížecí 906-1197. Praha 2010.
    61. Třeštík, Dušan: Kdy zanikla Velká Morava? Studia Mediaevalia Pragensia, 2, 1991, s. 9-26.
    62. Jan, Libor: Počátky moravského křesťanství a církevní správa do doby husitské. In: Kordiovský, Emil - Jan, Libor (ed.): XXVII. Mikulovské sympozium. Vývoj církevní správy na Moravě. Brno 2003, s. 7-20.
    63. Jan, Libor: Stará Morava mezi Východem a Západem. In: Sommer, Petr (ed.): Svatý Prokop, Čechy a střední Evropa. Praha 2006, s. 251-264.
    64. Foltýn, Dušan a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005.
    65. Šrámek, Josef: Kníže zakladatel? Otázka paměti o vládě Břetislava I. na Moravě v moderním historiografickém paradigmatu i v pramenech domácí provenience 12. až 14. věku. Historica Olomucensia, 44-2013. Sborník prací historických, XXXII, s. 11-42.
    66. Žemlička, Josef: "Moravané" v časném středověku. Český časopis historický, 90, 1992, s. 20-22.
    67. Měřínský, Zdeněk: Morava po připojení k přemyslovskému státu (1018/19-1197). In: Měřínský, Zdeněk (ed.): Morava ve středověku. Praha 1999, s. 7-26.
    68. Měřínský, Zdeněk: Hrad Spytihněv v souvislostech moravského vývoje v 11. a 12. století a otázka existence údělu Břetislavova syna Spytihněva na Moravě. Časopis Matice moravské, 116, 1997, s. 19-38.
    69. Měřínský, Zdeněk: Církevní instituce na Moravě a historické pozadí vzniku třebíčského kláštera. In: Jan, Libor - Obšusta, Petr (ed.): Ve stopách sv. Benedikta. Brno 2002, s. 64.
    70. Jan, Libor: Přemyslovská Morava. In: Renáta Fifková (ed.): Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od IX. do počátku XIV. století. Olomouc 2006, s. 8.
    71. Třeštík, Dušan: Mysliti dějiny. Praha - Litomyšl 1999.
    72. Galuška, Luděk - Vaškových, Miroslav: K problematice slovanského osídlení Velehradu a jeho okolí v době před založením kláštera. In: Pojsl, Miloslav (ed.): Cisterciáci na Moravě. Olomouc 2006, s. 185-199.
    73. Pojsl, Miloslav: Tradice velkomoravského ústředí ve středověku. In: Pojsl, Miloslav (ed.): Cisterciáci na Moravě. Olomouc 2006, s. 219-227.
    74. Galuška, Luděk: Bylo povědomí o Svatoplukově Moravě, Veligradu a Metodějově arcibiskupství na Moravě 10.-12. skutečně věcí neznámou? In: Doležalová, Eva - Šimůnek, Robert - Dvořáčková, Dana - Pořízka, Aleš (ed.): Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Praha 2007, s. 50-62.
    75. Reitinger, Lukáš: Psal tzv. Kanovník vyšehradský opravdu na Vyšehradě? První Kosmův pokračovatel v kontextu dějepisectví přemyslovského věku. Český časopis historický, 113, 2015, s. 635-668.
    76. Dudík, Beda: Dějiny Moravy. Díl II. Od roku 1125 až do roku 1173. Praha 1877.
    77. Dudík, Beda: Dějiny Moravy, díl IV. Od roku 1173 až do roku 1197. Praha 1878.
    78. Hosák, Ladislav: Počátky a vývoj města do válek husitských. In: Hosák, Ladislav - Indra, Bohumír - Jašková, Marie: Hranice. Dějiny města. Díl I. Od nejstarších dob do války třicetileté. Hranice 1969, s. 23, 25.
    79. Bartovský, Vojtěch: Vlastivěda moravská. Díl II. Jičínský kraj - hranický okres. Brno 1909.
    80. Wihoda, Martin: Vladislav Jindřich. Brno 2007.
    81. Pinkava, Viktor: O některých podvržených listinách kláštera Hradišťského. Časopis Matice moravské, 33, 1909, s. 392-400.
    82. Bolina, Pavel - Šlézar, Pavel: K problematice falz vzniklých při majetkových sporech hradišťského kláštera na severu Drahanské vrchoviny, Časopis Matice moravské, 125, 2006, s. 307-342.
    83. Šrámek, Josef: Vzestup a pád rodové fundace olomouckých Přemyslovců. Několik slov ke konci benediktinského konventu v klášteře Hradiště u Olomouce. Střední Morava, 17, 2011, s. 4-15.
    84. Elbel, Petr: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století. In: Jan, Libor - Obšusta, Petr (ed.): Ve stopách sv. Benedikta. Brno 2002, s. 49.
    85. Wihoda, Martin: Benediktinská kapitola v dějinách kláštera Hradisko u Olomouce. In: Jan, Libor - Obšusta, Petr (ed.): Ve stopách sv. Benedikta. Brno 2002, s. 31-32.
    86. Šebánek, Jindřich - Dušková, Sáša: Kritický komentář diplomatáři. Zpracování látky z III. svazku Bočkova moravského kodexu. Praha 1952.
    87. Medek, Václav: Dějiny olomoucké arcidiecéze. Díl I. Osudy moravské církve do konce 14. věku. Praha 1971.
    88. Jan, Libor: Věrně po boku svého krále. Bruno ze Schaumburku. In: Jan, Libor a kol.: Osobnosti moravských dějin. Díl 1. Brno 2006, s. 63-65.
    89. Somer, Tomáš - Svobodová, Eva: Konrád z Friedberka. Biskup, na kterého se mělo zapomenout. Časopis Matice moravské, 132, 2013, s. 3-24.
    90. Vilímková, Milada - Preiss, Pavel: Ve znamení břevna a růží. Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha 1989.
    91. Cronica domus Sarensis. Brno 1964.
    92. Jan, Libor: Václav II. jako moravský markrabě (1283-1305). In: Mitáček, Jiří - Balcárek, Pavel (ed.): Vládcové Moravy. Brno 2007, s. 33-34.
    93. Jan, Libor: Václav II. Král na stříbrném trůnu 1283-1305. Praha 2015.
    94. Charvátová, Kateřina: Václav II. Král český a polský. Praha 2007.
    95. Hrubý, Václav: Tři studie k české diplomatice. Brno 1936.
    96. Urbánek, Rudolf: Legenda t. zv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend ludmilských i václavských a její autor. I.1.-I.2. Praha 1947-1948.
    97. Šrámek, Josef: "Ctihodný otec a pán Bavor, z Božího milosrdenství opat břevnovský, téhož místa téměř druhý zakladatel." K vytváření obrazu osobnosti v historiografii. Církevní dějiny, sv. 6, (Brno) 2010, s. 16-33.
    98. Graus, František: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Díl I. Dějiny venkovského lidu od 10. stol. do první poloviny 13. stol. Praha 1953.
    99. Kalhous, David: České země za prvních Přemyslovců v 10.-12. století. Díl II. Svět doby knížecí. Praha 2013.
    100. Borovský, Tomáš: Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě. Brno 2005.
    101. Pojsl, Miloslav: Kláštery přemyslovské Moravy. In: Fifková, Renáta (ed.): Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Olomouc - Brno 2006, s. 81-82.
    102. Kohout, Štěpán: Olomouc a moravská církev v XI.-XIII. století. In: Fifková, Renáta (ed.): Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Olomouc - Brno 2006, s. 66.
    103. Kalhous, David: Stará Boleslav v písemných pramenech raného středověku. In: Boháčová, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Praha 2003, s. 19.
    104. Archivy zrušených klášterů moravských a slezských. Díl I. Brno 1932.
    105. Šrámek, Josef: Břevnovské opatství ve středověku: Břevnov, Rajhrad, Police nad Metují a Broumov. Praha 2016.
    106. Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, Anhang IV. Gründung der Trebischer Kirche. In: Monumenta Germaniae Historica. Scriptores, Nova series II, Berlin 1923.
    107. Hosák, Ladislav: Středověká kolonizace horního poříčí Jihlavy. Společnost přátel starožitností československých, 60, 1952, s. 150-151.
    108. Batušek, Antonín: K středověkému osídlení Třebíčska. Vlastivědný sborník Vysočiny. Oddíl věd společenských, sv. 2, (Jihlava) 1958, s. 19-25.
    109. Fišer, Rudolf - Nováčková, Eva - Uhlíř, Jiří: Třebíč. Dějiny města I. Brno 1977.
    110. Fišer, Rudolf: K počátkům středověké Třebíče (Poznámky k archeologickému výkladu problému). Západní Morava, sv. 6, (Brno) 2002, s. 156-161.
    111. Sedláček, Augustin: Prvotní nadání Třebického kláštera. Časopis Matice moravské, 35, 1911, s. 200-207.
    112. Fišer, Rudolf: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství. Brno 2001.
    113. Krejčík, Adolf: O zakládací listině kláštera Třebického. Časopis Matice moravské, 35, 1911, s. 192-199.
    114. Bistřický, Jan: Poznámka k tzv. zakládací listině třebíčského kláštera. Vlastivědný věstník moravský, 54, 2002, s. 310-315.
    115. Bistřický, Jan: Zakládací listiny kláštera Hradiska u Olomouce a počátky české panovnické listiny. Vlastivědný věstník moravský, 45, 1993, s. 131-136.
    116. Fišer, Rudolf: K počátkům třebíčského kláštera. (Poznámky k tzv. falzu zakládací listiny). In: Jan, Libor - Obšusta, Petr (ed.): Ve stopách sv. Benedikta. Brno 2002, s. 85-95.
    117. Žamberský, Antonín: K zakládací listině třebíčského kláštera. Naším krajem, sv. 7, (Třebíč) 1997, s. 28-36.
    118. Bláhová, Marie: Funkce a pramenná hodnota pamětních zápisů středověkých církevních institucí. Tak zvaná zakládací listina kláštera Třebíčského. In: Jan, Libor - Obšusta, Petr (ed.): Ve stopách sv. Benedikta. Brno 2002, s. 97-111.
    119. Jan, Libor: Kdo byl cruciburgensis monetae magister? Několik poznámek k počátkům města Brna. Folia Numismatica, 3, 1988, s. 27.
    120. Sulitková, Ludmila: Brno v listinách do počátků institucionálního města. In: Brno v minulosti a dnes, sv. 11, (Brno) 1993, s. 57-58.
    121. Dřímal, Jaroslav a kol.: Dějiny města Brna. Svazek I. Brno 1969.
    122. Zemek, Metoděj: Patrocinia - důležitý pramen k poznání vývoje města. In: Brno v minulosti a dnes, sv. 11, (Brno) 1993, s. 99.
    123. Dvořák, Jaroslav: Stavební kámen starší středověké architektury v Brně. In: Michna, Pavel (ed.): Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy. Brno 1997, s. 166, 173.
    124. Skutil, Jan: Nejstarší patrocinia v Brně a na Moravě. In: Brno v minulosti a dnes, sv. 11, (Brno) 1993, s. 102.
    125. Kubeš, Adolf: Dějepis města Třebíče. Třebíč 1874.
    126. Bláhová, Marie: Brno v historiografických pramenech doby přemyslovské. In: Brno v minulosti a dnes, sv. 11, (Brno) 1993, s. 81.
    127. Cejnová, Dagmar: Raně středověký průzkum v Brně-Komárově. Přehled výzkumů Archeologického ústavu Československé akademie věd 1975.
    128. Petr, Stanislav: Spor mezi kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla v Brně a klášterem v Komárově. Zapomenutá epizoda z dějin benediktinského proboštství v Komárově v pozdním středověku. In: Novák, František (ed.): Campana codex civitas. Miroslao Flodr octogenario. Brno 2009, s. 218-244.
    129. Sameš, Čeněk: Stručné dějiny města Třebíče. Třebíč 1972-1979.
    130. Sameš, Čeněk: Příspěvek k dějinám třebíčského klášterství. Časopis Společnosti přátel starožitností československých, 44, 1936, s. 177-182.
    131. Svátek, Josef: Benediktinské proboštství v Březové a jeho velkostatek. Vítkovsko, sv. 4, (Ostrava) 1958, s. 1-5.
    132. Jan, Libor: Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy. Brno 2000.
    133. Klicman, Ladislav: Počátky kláštera Doubravnického na Moravě. Český časopis historický, 4, 1898, s. 89-108.
    134. Šebánek, Jindřich - Dušková, Sáša: Listina v českém státě doby Václava I. Praha 1963.
    135. Sedláček, Pavel: Páni z Medlova. Jižní Morava, sv. 28, (Brno) 1992, s. 37-55.
    136. Jan, Libor: Premonstrátky nebo augustiniánky? (Opět k počátkům kláštera v Doubravníce). Časopis Matice moravské, 113, 1994, s. 15-24.
    137. Sedláček, Pavel: Lze ženský klášter v Doubravníku jednou provždy považovat za augustiniánský? Časopis Matice moravské, 114, 1995, s. 159-161.
    138. Jan, Libor: Ano, lze! Časopis Matice moravské, 114, 1995, s. 162-163.
    139. Charouz, Jindřich Zdeněk: Doubravnické otazníky. Časopis Matice moravské, 114, 1995, s. 365-373.
    140. Teplý, Jaroslav: Pernštejnové ve 13. a 14. století. Pardubice 1996.
    141. Necrologium Podlažicence. In: Dudík, Beda: Forschungen in Schweden für Mährens Geschichte. Brünn 1852, s. 405.
    142. Bahlcke, Joachim - Eberhard, Winfried - Polívka, Miloslav (ed.): Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. Praha 2001.
    143. Novotný, Václav: České dějiny. Díl I.4. Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara (1253-1271). Praha 1937.
    144. Žemlička, Josef: Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků. Praha 2011.
    145. Šimák, Josef Vítězslav: České dějiny. Díl I.5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha 1938.
    146. Sedláček, August: Místopisný slovník historický Království českého. Praha 1905.
    147. Registra decimarum papalium. Praha 1873.
    148. Zbytky register králův římských a českých z let 1361-1489. Praha 1914.
    149. Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren. Band V. Brünn 1839.
    150. Pinkava, Viktor: Zaniklý benediktinský Klášterec u Zábřeha. Mojmírova říše, sv. 2, (Náklo u Olomouce) 1938-1939.
    151. Papajík, David: Švábenicové. Velcí kolonizátoři a jejich následovníci. Praha 2009.
    152. Medek, Václav: Z minulosti Klášterce u Zábřeha. Severní Morava, sv. 7, (Šumperk) 1961.
    153. Maráz, Karel: Václav III. (1289-1306). Poslední Přemyslovec na českém trůně. České Budějovice 2007.
    154. Pokluda, Zdeněk: Moravští Šternberkové. Panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha 2012.
    155. Baletka, Tomáš: Páni z Kravař. Z Moravy až na konec světa. Praha 2003.
    156. Šrámek, Josef: Několik poznámek k počátkům benediktinského kláštera ve Vilémově (Příspěvek k fundační činnosti rané české šlechty ve 12. století). Havlíčkobrodsko, sv. 26, (Havlíčkův Brod) 2012, s. 7-73.
    157. Somer, Tomáš - Šrámek, Josef: Benediktinské opatství ve Vilémově. Dějiny zapomenutého kláštera na česko-moravském pomezí. České Budějovice 2015.
    158. Somer, Tomáš: Smil z Lichtenburka. Příběh velmože bouřlivého věku. České Budějovice 2012.
    159. Somer, Tomáš: Patronátní kostely vilémovského kláštera ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století. Havlíčkobrodsko, sv. 27, (Havlíčkův Brod) 2013, s. 7-53.
    160. Boháč, Zdeněk: Struktura feudální pozemkové držby v Čechách na prahu husitské revoluce. (Pokus o rekonstrukci podle patronátních práv). Folia historica Bohemica, sv. 7, (Praha) 1984, s. 7-42.
    161. Hledíková, Zdeňka: Ke studiu a možnostem využití patronátních práv v předhusitských Čechách. Folia historica Bohemica, sv. 7, (Praha) 1984, s. 48-49.
    162. Mlateček, Karel - Mlatečková, Marie: Uherčice. Uherčice 2002.
    163. Šrámek, Josef: Formování klášterní domény ve 13. a 14. století na příkladu benediktinských proboštství v Polici nad Metují a v Broumově. Historica Olomucensia, 48-2015. Sborník prací historických, XXXVI, s. 13-42.
    164. Charvátová, Kateřina: Filiační systém cisterciáckého řádu a české řádové domy. In: Studničková, Milada (ed.): Čechy jsou plné kostelů. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. Praha 2010, s. 261-267.
    165. Fourth Lateran council (1215). Constitution 12. On general chapters of monks. In: http://www.ewtn.com/library/COUNCILS/LATERAN4.HTM [cit. 19. 12. 2016].
    166. Cygler, Florent: Das Generalkapitel im hohen Mittelalter. Cisterzienser, Prämonstratenser, Kartäuser und Cluniazenser. Münster 2002.
    167. Ballweg, Jan: Konziliare oder päpstliche Ordensreform. Benedikt XII. und die Reformdiskussion im frühen 14. Jahrhundert. Tübingen 2001.
    168. Cinke, Vladimír: Organizace českých klášterů ve 13. a 14. stol. na podkladě provinčním. Československý časopis historický, 66, 1968, s. 435-446.
    169. Jokeš, Petr: Farní organizace na středověké západní Moravě. Brno 2011.
    170. Maur, Eduard: Řezenská cesta a zemské stezky na Domažlicku. Západočeský historický sborník, sv. 7, (Plzeň) 2001, s. 5-40.
    171. Nováček, Karel - Adámek, Jan a kol.: Kladrubský klášter 1115-1421. Osídlení, architektura, artefakty. Plzeň 2010.
    172. Borovský, Tomáš: Kláštery v čase změny. Několik otázek nad přemyslovským 13. stoletím. In: Wihoda, Martin - Reitinger, Lukáš a kol.: Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Mocenské souvislosti a paralely. Brno 2010, s. 307-318.
    173. Klápště, Jan: Změna - středověká transformace a její předpoklady. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993, Památky archeologické, 85, Supplementum 2. Praha 1994, s. 9-59.
    174. Antonín, Robert: České země za posledních Přemyslovců. Díl I. (1192-1253). Cestou proměny společnosti k vrcholně středověké monarchii. Praha 2012.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah