Historica Olomucensia vol. 50 (2016), 49-68 | DOI: 10.5507/ho.2016.003
Na počátku 19. století byli badatelé fascinování novými objevy antických mramorových soch řecké i římské provenience se stopami originální malby, ale ve 20. století se z nepochopitelných důvodů zájem o toto téma vytrácí. Teprve v posledních několika desetiletích je studium 'barevné' antiky opět v centru zájmu evropských badatelů, kteří využívají moderních metod a technologií pro zkoumání barvených pigmentů zachovaných na povrchu antických mramorů a bronzů. Tyto výzkumy dokazují, že řecké a římské sochy byly velmi pestře malovány barvami, a vyvracejí zažitý mýtus o puristické estetice antického umění.
At the beginning of the 19th century, scholars were fascinated by new discoveries of Antique marble statues of Greek and Roman origin with traces of original painting, however, in the 20th century the interest in this topic disappeared from incomprehensible reasons. Only in last few decades, the study of 'colour' Antiquity has returned to the attention of European researchers who use modern methods and technologies for examining colour pigments preserved on a surface of Antique marble and bronze. These researches prove that Greek and Roman statues were richly decorated by colours and disprove the rooted myth of puristic aesthetics of Ancient art.
Zveřejněno: 11. červen 2016 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.