Historica Olomucensia vol. S1 (2014), 335-350

Lúkiános a italská literatura 15.-16. století

Jiří Špička
Katedra romanistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 10, 779 81 Olomouc

Článek pojednává o vlivu Lúkiána na tvorbu italských autorů v období humanismu a renesance (15.-16. století). Jakmile se díky výuce řečtiny v Itálii začala šířit znalost Lúkiánových dialogů, spisovatelé významní (Alberti, Pontano, Boiardo), i méně významní (Vegio, Rorario, Collenuccio, Valagussa) začali používat Lúkiánovy formy a motivy ve svých dílech. Od Lúkiána přebírali ve formální rovině zejm. formu živého, bezprostředního, polodramatického dialogu, skečovitý děj, umístění do fantastických krajů (podsvětí, Olymp), míšení lidských a božských postav, v rovině obsahové a stylové se pokusili napodobit sžíravou satiru vedenou z pozic definovatelných jako kýnické, stoické či asketické, a vyrovnali se Lúkiánově odvaze dotknout se do značné míry tabuizovaných témat, což je vidno především na bezskrupulózní kritice církevních nešvarů a náboženských rituálů u Albertiho a Pontana. Přesto má naprostá většina nově vzniklých děl jiného ducha než Lúkiánovy dialogy, neboť přidává k Lúkiánově poetice moralizování a alegorické postupy.

Klíčová slova: Lúkiános, humanismus, Alberti, Pontano, Vegio, Rorario, Valagussa, Collenuccio, Boiardo

Lucian and Italian Literature in the 15th and 16th Century

The article deals with the influence of Lucian on works of Italian authors in the period of Humanism and Renaissance (15th-16th century). As soon as the knowledge of Lucian's dialogues began to spread in Italy thanks to teaching of the Greek language, known (Alberti, Pontano, Boiardo) and less known writers (Vegio, Rorario, Collenuccio, Valagussa) started to use Lucian's forms and motifs in their works. As regards formal aspects, they adopted especially a form of a vivid, natural and semi-dramatic dialogue, a sketch story, a setting in imaginary regions (the underworld and Olympus), mixing of human and divine figures from Lucian; and as for a content and a style, they tried to imitate a biting satire reversed from positions which can be defined as Cynic, stoic or ascetic, and they kept pace with Lucian's courage to touch somewhat taboo issues that may be apparent in the unscrupulous critique of clergy's vices and religious habits at Alberti and Pontano. Despite this, the majority of newly written works has a different spirit than Lucian's dialogues because it supplements Lucian's poetics by moralising and allegorical approach.

Keywords: Lucian, Humanism, Alberti, Pontano, Vegio, Rorario, Valagussa, Collenuccio, Boiardo

Zveřejněno: 11. březen 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Špička, J. (2014). Lúkiános a italská literatura 15.-16. století. Historica Olomucensia46(vol. S1), 335-350
Stáhnout citaci

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.