Historica Olomucensia vol. 44 (2013), 11-41
Počátky rajhradského benediktinského kláštera vzbuzují již tradičně u historiků středověku řadu otázek. Je to způsobeno tím, že až do začátku 13. století neznáme mnoho pramenů, které by o dějinách této fundace vypovídaly. Nejstarší listiny, hlásící se do roku 1045 a 1048, jsou přitom přesvědčivě identifikovány jako falza. Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se znovu nad výpovědní hodnotou obou falz. Na základě analýzy domácích narativních i diplomatických pramenů z období 12. a 13. století autor konstatuje, že povědomí o praktické povaze vlády knížete Břetislava I., kterého obě falza jmenují zakladatelem rajhradského kláštera, nebylo příliš konkrétní (což mimochodem výrazně koliduje s názory nemalé části odborné literatury, která přičítá knížeti Břetislavovi na Moravě provádění rozsáhlých reforem ještě před rokem 1034).
Skladatel obou falz se tedy neměl kde inspirovat a z toho důvodu autor příspěvku v duchu postupů moderní medievistiky argumentuje pro to, aby se na rajhradská falza nahlíželo spíše jako na specifický historiografický dokument, který může dnešnímu historikovi zprostředkovat znalosti o tom, co si o vlastních dějinách mysleli lidé, kteří daná falza ve druhé polovině 13. století sepsali.
The origins of the Benedictine monastery in Rajhrad traditionally arouse a wide range of questions at medieval historians. This fact is caused by poor knowledge of primary sources until the beginning of the 13th century that would give evidence of this institution history. The oldest documents, which date back to years 1045 and 1048, have conclusively been proven to be forgeries. The objective of this contribution is to reconsider the information value of both forgeries. On the grounds of the analysis of domestic narrative and diplomatic sources dated to the 12th and 13th century, the author assumes that awareness of practical traits of the reign of Bretislaus I, who is named a founder of the monastery in Rajhrad by both documents, could not have been too concrete. Parenthetically, this fact noticeably collides with a large body of literature that attributes pursuing of elaborated reforms in Moravia before 1034 to Duke Bretislaus I. Because a writer of both forgeries could not find inspiration anywhere, the author of this article in accordance with modern medieval methods argues that Rajhrad forgeries should be perceived as a specific historiographical document that may provide a present historian with certain knowledge - what people, who wrote these forgeries in the second half of the 13th century, thought about their own history.
Zveřejněno: 11. červen 2013 Zobrazit citaci
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | Chicago Notes | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.