RT Journal Article
SR Electronic
A1 Kladiwa, Pavel
T1 Německé obecné školství v Perkově Prostějově
JF Historica Olomucensia
YR 2022
VO 63
IS 2
SP 79
OP 107
DO 10.5507/ho.2022.013
UL https://historica.upol.cz/cz/artkey/hol-202202-0004.php
AB Ve všech ostatních lokalitách z první šestky největších moravských měst podle sčítání lidu 1910 (tedy v Brně, Moravské Ostravě, Jihlavě, Vítkovicích a Olomouci) mělo radniční podporu německé školství, kdežto české školství bylo v pozici školství menšinového.V Prostějově byla od roku 1892 situace jiná. Na radnici vládli čeští lokální lídři, kteří navíc měli poměrně významné postavení v celomoravském kontextu české politiky. Česká radnice v Prostějově okamžitě začala maximálně podporovat rozvoj českého školství. Prostějov zaznamenal v posledním čtvrtstoletí existence monarchie znatelný nárůst dětí na českých obecných školách a zároveň poměrně výrazný pokles dětí na školách německých.Prostějovská radnice usilovala o redukci počtu tříd a škol s německým vyučovacím jazykem, což mělo příčinu hlavně v tom, že do německých škol i na počátku 20. století docházely desítky dětí z českojazyčného prostředí či z prostředí smíšeného, které čeští národní aktivisté brali jako české. Avšak zrušení školy či redukci počtu tříd se i v pozici v lokalitě minoritní národnosti dalo zabránit poměrně snadno - přilákáním přespolních žáků. Naplnění jednou už schválených kapacit bylo zcela v gesci vedení škol a radnice s tím prakticky nemohla nic dělat.Prostějovští čeští lídři nechtěli strpět české či údajně české děti na německých školách, a když neuspěli se systémovým řešením, tj. redukcí německého školství do takového kapacitního rozsahu, aby bylo schopno pokrýt jen potřeby německého etnika, zaměřili se o to urputněji na vyreklamovávání dětí z německých škol.Jak studie podrobně rozebírá, zaznamenali pouze dílčí úspěchy - sice větší než čeští zástupci ve městech s německou radnicí (Brno, Olomouc, Moravská Ostrava…), avšak v poměru k počtu reklamovaných dětí úspěchy stále vcelku nevýrazné. K dílčím prostějovským úspěchům přispěla zajisté i promyšlenost, systematičnost a koordinovanost prostějovské akce. V Přikrylových pamětech nalézáme jednoznačné důkazy, že na počátku platnosti Lex Perek se česká strana zkoušela najít platné limity, a proto ve stížnostech uváděla maximalistické požadavky, vědoma si toho, že zdaleka ne ve všem uspěje.Mnohem významnějším faktorem působícím na pokles počtu žáků prostějovských německých škol, než reklamace dětí z německých škol, bylo zřejmě lokální společensko-politické klima působící na obyvatelstvo a tedy i na rodiče žáků. Češi se v lokálním prostředí rychle emancipovali a smazali německý hospodářský a kulturní náskok - určitým indikátorem je v tomto ohledu snižování podílu německé obcovací řeči, kterou při sčítání lidu 1880 uvedlo 24,5 % populace, kdežto v roce 1910 již jen 6 % Prostějovanů. Německé vzdělání už rodiče dětí nemuseli vyhodnotit jako faktor přinášející ratolestem výhodu. Poptávka po německém školství se v českojazyčném a indiferentním či jazykově smíšeném prostředí zřetelně snížila.