RT Journal Article
SR Electronic
A1 Šmíd, Marek
T1 Všeobecný strach Vatikánu ze svobodných zednářů v ČSR
JF Historica Olomucensia
YR 2011
VO 40
IS 2
SP 125
OP 140
UL https://historica.upol.cz/cz/artkey/hol-201102-0008.php
AB Vznik československého státu v roce 1918 působil ve středoevropském prostoru jako jakési novum, jako nový prvek mezinárodní politiky. Jeho existence nebyla jednoznačně přijímána jak okolními státy, tak Svatým stolcem. Právě Vatikán byl "šokován" událostmi, k nimž bezprostředně po vyhlášení ČSR došlo - obrazoboreckými bouřemi, drancováním kostelů a kaplí, ničením soch svatých, kácením Božích muk, vystupováním z katolické církve a hanobením všeho náboženského, a zaujal vyčkávací stanovisko. Ve Vatikánu mezitím pozorně sledovali vztah československého státu a jeho představitelů k Svatému stolci, k možné odluce církve od státu, jíž se z počátku zcela obávali, a politicko-duchovní klima první republiky. Ztělesněním těchto antikatolických výpadů se stal prezident T. G. Masaryk a ministr zahraničí E. Beneš, kteří byli obviňováni z levičáctví a svobodného zednářství; termín zednář se stal synonymem nepřítele katolické církve. Teprve od třicátých let došlo k přehodnocení reálné situace v ČSR a Vatikán přinejmenším "rehabilitoval" osobnost E. Beneše a jeho vztah k církvi.