RT Journal Article
SR Electronic
A1 Slavíčková, Pavla
T1 Různé formy správy sirotčího majetku v královských městech v období raného novověku
JF Historica Olomucensia
YR 2010
VO 38
IS 2
SP 21
OP 30
UL https://historica.upol.cz/cz/artkey/hol-201002-0002.php
AB Institut poručenství, zakotvený v Právech městských Království českého a Markrabství moravského, která byla potvrzena v roce 1579 a jejichž platnost skončila až vydáním Všeobecného občanského zákoníku v roce 1811, garantoval právní ochranu osiřelého nezletilého dítěte a jeho majetku. Forma správy sirotčí nemovitosti mohla mít různou podobu a odvíjela se od výchozí účetní bilance majetku. V případě, že dluhy převyšovaly pohledávky, se obvykle přistupovalo k rozprodeji celého nebo části sirotčího jmění. Peníze na hotovosti pak byly uloženy v sirotčí pokladně na radnici. Město, resp. městská rada, stejně jako poručníci sirotků často využívali tyto peníze k půjčování na úrok. Tento způsob nakládání se sirotčími penězi nebyl Právy městskými zakázán, naopak bylo doporučeno svěřený majetek navyšovat. Kontrola hospodaření byla prováděna na základě vedených účetních záznamů a závěrečného vyúčtování, které poručníci předkládali sirotkům při předávání majetku ve chvíli jejich zletilosti. Forma jednoduchých účetních záznamů dnes neumožňuje hloubkovou kontrolu nakládání se svěřeným majetkem, a je proto těžké doložit okrádání sirotků ze strany poručníků, příp. města.