Historica Olomucensia vol. 59 (2020), 75-88 | DOI: 10.5507/ho.2020.023

Příspěvek k notářským instrumentům veřejného notáře Materny

Petr Sedláček
Historický ústav, Akademie věd České republiky, v. v. i., pobočka Brno, Veveří 97, 602 00 Brno, Česká republika

V příspěvku jsme se zaměřili na zmapování veškeré produkce notářských instrumentů veřejného notáře s císařskou autorizací, Materny, jenž byl synem lékaře Martina z Kladska. Tento klerik pražské diecéze patřil mezi šest notářů pocházejících z oblasti Kladska.73 V období ohraničeném léty 1412 a 1421 zhotovil šest těchto specifických zástupců středověké diplomatiky.
Stať se Maternovým instrumentům věnuje jak z hlediska paleografického, tak diplomatického. V rámci diplomatického popisu jsme se neomezili pouze na vnější popis archiválií a jejich vnitřní obsah, ale analyzovali jsme též jednotlivé listinné formule, všímali si Maternova stylu a při komparaci napříč jeho produkcí zaznamenávali odchylky ve stereotypních částech instrumentů. Součástí studie je rovněž popis notářského znamení. Z hlediska budoucího výzkumu se nabízí obdobné porovnání s produkcí jiného notáře "imperiali auctoritate" z téhož období a to jak z kladské provenience, tak i z jiného teritoriálního celku.

Klíčová slova: veřejný notář, Materna, syn lékaře z Kladska, notářské instrumenty, diplomatický rozbor, 15. století, evidence instrumentů, Kladsko, Vratislav

A Contribution to the Notarial Instruments of Materna, a Notary Public

The paper maps out all the notarial instruments of Materna, an imperially authorized notary public and the son of the physician Martin of Kladsko. This cleric of the Prague diocese was one of the six notaries from the county of Kladsko. He wrote six of these specific texts of Medieval diplomacy between 1412 and 1421.
The paper studies Materna's instruments from the palaeographic and the diplomatic perspective. The diplomatic description includes both the external description of the archived material and its content and an analysis of the document formulas and Materna's style. The comparison of his entire production was focused on deviations in stereotypical parts of the instruments. The study also describes the notary's seal. Future research could compare the production of another notary - the "imperialiauctoritate" - from the same period and from Kladsko and another area.

Keywords: Notary public, Materna, Son of a physician of Kladsko, Notarial instruments, Diplomatic analysis, Fifteenth century, Instrument records, Kladsko, Wroclaw

Zveřejněno: 11. prosinec 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sedláček, P. (2020). Příspěvek k notářským instrumentům veřejného notáře Materny. Historica Olomucensia59(vol. 59), 75-88. doi: 10.5507/ho.2020.023
Stáhnout citaci

Reference

  1. Hlaváček, Ivan: Veřejný notariát. In: Šebánek, Jindřich - Fiala, Zdeněk - Hledíková, Zdeňka: Česká diplomatika do roku 1848. Praha 1971, s. 187.
  2. Nuhlíček, Josef - Hlaváček, Ivan - Marková, Markéta: Veřejní notáři v českých městech, zvláště v městech pražských až do husitské revoluce. Praha 2011.
  3. Balík, Stanislav a kol.: Dějiny notářství v českých zemích. Praha 2014.
  4. Bláhová, Marie: Počátky veřejného notariátu. In: Balík, Stanislav a kol.: Dějiny notářství v českých zemích. Praha 2014, s. 23-44.
  5. Tadra, Ferdinand: Kanceláře a písaři v zemích českých za králů z rodu Lucemburského Jana, Karla IV. a Václava IV. Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1, 1892, č. 2, s. 73-364.
  6. Brázda, Jiří - Bébr, Richard - Šimek, Pavel: Notářství, jeho vývoj, organizace a pravomoc. Praha 1976.
  7. Hlaváček, Ivan: Z nových publikací k italskému veřejnému notariátu. Sborník archivních prací, 54, 2004, s. 237-248.
  8. Boháček, Miroslav: Einflüsse des römischen Rechts in Böhmen und Mähren. Ius Romanum medii aevi V-11. Milán 1975.
  9. Boháček, Miroslav: Římské právo v listinné praxi českých zemí 12.-15. století. Sborník archivních prací, 24, 1974, s. 461-468.
  10. Krafl, Pavel: Notářský instrument Petra, kdysi Jakubova z Kroměříže, z 21. ledna 1387. Listy filologické, 122, 1999, s. 201-206.
  11. Šebánek, Jindřich - Dušková, Sáša: Aus der Vorgeschichte der Notariatsurkunde in den böhmischen Ländern. SPFFBU C, 20, 1973, s. 131-141.
  12. Šediva, Václav: Notářství dle práva rakouského se stručnými dějinami notářství vůbec. Turnov 1895.
  13. Kersken, Norbert: Das öffentliche Notariat in Schlesien - Lokale und regionale Bindungen und Beziehungen. In: Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung, 56, 2007, s. 163-201.
  14. Sedláček, Petr: Instrument veřejného notáře Bertolda, syna Mikuláše z Prešova, z 29. listopadu 1398. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, 34, 2020, č. 1, s. 72-78.
  15. Luschek, Fritz: Notariatsurkunde und Notariat in Schlesien: Von sein Anfängen (1282) bis zum Ende des 16. Jahrhunderts. Weimar 1940.
  16. Sulitková, Ludmila: Die öffentliche Notare in den böhmischen Ländern - Forschungsstand und digitale Perspektiven. In: Holzapfl, Julian (ed.): Lesesaal Internet - Erfahrungen, Ergebnisse und Wünsche auf dem Weg zu einer digitalen Forschungslandschaft archivischer Quellenbestände. Sondervedröffentlichungen der Staatlichen Archive Bayerns, Nr. 10. Generaldirektion der Staatlichen Archive Bayerns. München 2014, s. 58-62.
  17. Weileder, Magdalena: Spätmittelalterliche Notarsurkunden aus virtuellen Archiven. In: Holzapfl, Julian (ed.): Lesesaal Internet - Erfahrungen, Ergebnisse und Wünsche auf dem Weg zu einer digitalen Forschungslandschaft archivischer Quellenbestände. Sondervedröffentlichungen der Staatlichen Archive Bayerns, Nr. 10. Generaldirektion der Staatlichen Archive Bayerns. München 2014, s. 50-57.
  18. Bretholz, Berthold: Das Pfarrei-Archiv in Glatz und das Roeglersche Urkunden- und Aktenarchiv in der Pfarrei Ullersdorf. Geschichtsquellen der Grafschaft Glatz, sechster Band, Heft 3. Glatz 1928.
  19. Volkmer, Franz - Hohaus, Wilhelm: Geschichtsquellen der Grafschaft Glatz, I.-II. Habelschwerdt 1883, 1888.
  20. Krafl, Pavel Otmar: Kapitoly z dějin kladské kanonie v době předhusitské. Brno 2015. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Krafl, Pavel Otmar: Quam ecclesiam in honore sancte Marie Virginis intitulari volumus. Study on the Kłodzko Monastery of Canons Regular of St. Augustine in the Pre-Hussite Period. Brno 2018.
  22. Krafl, Pavel: "Debemus caritatis operibus ferventer intendere". Výzkumy dějin řeholních kanovníků sv. Augustina v Čechách a na Moravě období středověku za uplynulá desetiletí. Časopis Matice moravské, 128, 2009, č. 1, s. 147-169.
  23. Vauchez, André (red.): Die Geschichte des Christentums. Religion - Politik - Kultur. Band 5: Machtfülle des Papsttums (1054-1274). Freiburg - Basel - Wien 1994.
  24. Semotanová, Eva a kol.: Kladsko: historickogeografický lexikon. Praha 2015.
  25. Codex diplomaticus Silesiae, X., Pfotenhauer, P. (ed.). Breslau 1881.
  26. Krafl, Pavel Otmar - Blechová, Lenka (ed.) - Sedláček, Petr (coop.): Diplomatarium monasterii Glacensis canonicorum regularium sancti Augustini ab anno 1350 usque ad annum 1381. (Canonici regulares sancti Augustini; volumen 2) Brno 2018, č. 9, s. 44-46.
  27. Krafl, Pavel: "Obiit frater…" Sonda do personálního složení východočeských konventů řeholních kanovníků sv. Augustina do husitské revoluce. In: Semotanová, Eva (red.): Cestou dějin. K poctě prof. PhDr. Svatavy Rakové, CSc., II., Práce Historického ústavu AV ČR, v. v. i., řada C Miscellanea, sv. 16/2. Praha 2007, s. 199-225.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.