Historica Olomucensia vol. 56 (2019), 33-58 | DOI: 10.5507/ho.2019.002

"In Societatem affectu". Celebranti a kazatelé na jezuitských slavnostech v Telči v první polovině 18. století

Jarmila Hlaváčková
Historický ústav AV ČR, Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9, Česká republika

Studie přináší na základě excerpce výročních zpráv přehled celebrantů a kazatelů, kteří byli pozváni na oslavy svátku sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského do Telče (jezuitského kostela Jména Ježíš), za léta 1700-1740. Věnuje se oslavám svátku, tak jak probíhal v domě třetí probace, kde se jezuité připravovali na složení definitivních slibů a kde, jak předpokládáme, mohl být kult jezuitských svatých ještě živější než v ostatních kolejích. Článek ukazuje, že obě dvě služby - kazatele i celebranta slavné mše - zadávali rektoři koleje zpravidla jiným osobám než kněžím vlastní komunity. Na základě identifikace těchto pozvaných osob jsou formulovány následující závěry: jen mimořádně kázali na svátky řádových světců domácí jezuité, pokud tomu tak bylo, pak spíše na svátek Františka Xaverského; kázání jezuité nejčastěji svěřovali kněžím z okruhu vlastních patronátních far, jako druzí přicházeli na řadu mendikantští řeholníci. Jako celebranty si zvali nejčastěji představené novoříšské kanonie či děkany z blízkého okolí. Tím docílili, že oslavy probíhaly podle představ představených koleje. Koleji "podřízení" duchovní zcela jistě kázali podle představ jezuitů. Navíc si zde patroni ověřili jejich schopnosti i loajalitu. Opat či probošt z kanonie v Nové Říši díky svému úřadu nepochybně přispěli k lesku celé slavnosti.

Klíčová slova: jezuitský řád, dům třetí probace v Telči, sv. Ignác, sv. František Xaverský, patronátní práva

"In Societatem affectu". Celebrants and Preachers at Jesuit Celebrations in Telč in the First Half of 18th Century

Based on the excerpt from the annual reports, the study brings a list of celebrants and preachers who were invited to celebrate the feast of St. Ignatius of Loyola and St. Francis Xavier to Telč (Jesuit Church of the Name of Jesus) between the years 1700-1740. It focuses on celebrations of the feast taking place in the House of the Third Probation, where the Jesuits were preparing to make their final promises and where, as we suppose, the cult of Jesuits saints could be even more alive than in other colleges. The article shows that both roles - both the preachers and the celebrants of the celebratory/famous mass - were usually assigned by the rectors of the college to persons other than the priests of their own community. Based on the identification of these invited persons, the following conclusions are formulated: domestic Jesuits preached only exceptionally during the feasts of the Jesuit saints and if they did, it was more likely on the feast of St. Francis Xavier; the Jesuits most often entrusted the sermon to the priests from the circle of their own patron parishes, next in line were the Mendicant priests. The celebrants were most frequently the superiors from the Canonry of Nová Říše or deans from the nearby area. This way the celebrations followed the vision of the superiors of the college as the "subordinate" clergymen quite certainly preached according to the Jesuits' ideas. In addition, the patrons verified their abilities and loyalty. Thanks to their authority, abbot and provost from the Canonry of Nová Říše undoubtedly contributed to the splendour of the whole event.

Keywords: Society of Jesus, House of the Third Probation in Telč, St. Francis Xavier, Jus patronatus (right of patronage)

Zveřejněno: 11. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hlaváčková, J. (2019). "In Societatem affectu". Celebranti a kazatelé na jezuitských slavnostech v Telči v první polovině 18. století. Historica Olomucensia56(vol. 56), 33-58. doi: 10.5507/ho.2019.002
Stáhnout citaci

Reference

  1. Burke, Peter: How To Be a Counter-Reformation Saint. In: von Greyerz, Kaspar (ed.): Religion and Society in Early Modern Europe 1500-1800. London 1984, s. 45-55.
  2. Čornejová, Ivana: Saint Ignatius of Loyola, Patron of Expectant Mothers. In: Škarpová, Marie a kol. (ed.): Patron Saints and Sainty Patronage in Early Modern Central Europa. Praha 2019, v tisku.
  3. Oppeltová, Jana: Příspěvek k typologii barokních klášterních slavností. Na příkladu premonstrátské kanonie Klášterní Hradisko u Olomouce. In: Bůžek, Václav - Král, Pavel (eds.): Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku. Opera historica 8. České Budějovice 2000, s. 505-536.
  4. Černý, Karel: Liturgický rok ve světle zápisníku ministrů klatovské koleje. In: Bůžek, Václav - Král, Pavel (eds.): Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku. Opera historica 8. České Budějovice 2000, s. 555-574.
  5. Zářecká, Klára: Kult sv. Františka Xaverského na Královéhradecku. In: Štěpánek, Pavel: Svatý František Xaverský a jezuitská kultura v českých zemích. Olomouc 2014, s. 192-199.
  6. Čornejová, Ivana: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách. Praha 2002.
  7. Svatoš, Martin: Řádové sliby jezuitů Fridricha Bridela a Bohuslava Balbína. Listy filologické, 119, 1996, č. 1-4, s. 162-167.
  8. Hamrlová, Anna: Calices arte et pretio exquisitos. Liturgické stříbro kostela Jména Ježíš v Telči z pohledu kostelních inventářů a účtů. Průzkumy památek 25/1, 2018, s. 71-86. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Hamrlová, Anna: Repositoria jezuitské lékárny v Telči. Nástin uměleckohistorického kontextu. Zprávy památkové péče, 77, 2017, s. 11-18.
  10. Ramešová, Michaela - Valecký, Štěpán: Vztahy variant literae annuae domu třetí probace v Telči v letech 1656-1660. Analýza a komparace kopií. Folia Historica Bohemica, 31/1, 2016, s. 87-106.
  11. Holubová, Markéta: Lékárna telčské koleje a její správci. Dějiny věd a techniky, 50/3, 2017, s. 174-191. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Bobková-Valentová, Kateřina: Litterae annuae provinciae Bohemiae (1623-1755). Folia Historica Bohemica, č. 1, 25, 2010, s. 23-49.
  13. Zářecká, Klára: Diarium Collegii Reginaehradecensis (1662-1666). Historiografický pramen z prostředí Tovaryšstva Ježíšova. Folia Historica Bohemica, č. 2, 31, 2016, s. 199-236.
  14. Bobková-Valentová, Kateřina - Holubová, Markéta: Ad quae ministeria talentum habet? Pro historico domus. In: Bachhofer, Heidemarie - Valentová, Kateřina - Černušák, Tomáš (eds.): Ordenshistoriographie in Mitteleuropa. Gestaltung und Wandlung des institutionalen und persönlichen Gedächtnisses in der Frühen Neuzeit. Praha - St. Pölten 2015, s. 192-218.
  15. Zech, Jörg: Die "Litterae Annuae" der Jesuiten. Berichterstattung und Geschichtsschreibung in der alten Gesellschaft Jesu. Archivum Historicum Societatis Iesu, Vol. 77, 2008, Issue 153, s. 41-61.
  16. Bobková-Valentová, Kateřina (ed.): Consuetudines Assistentiae Germaniae I. Praha 2011.
  17. Sládek, Miloš (ed.): Svět je podvodný verbíř. Praha 2005.
  18. Svatoš, Martin: Porcování martinské husy na barokní kazatelně. Příspěvek k požitkářské obraznosti barokních kazatelů. Acta Universitatis Carolinae, Historia Universitatis Carolinae Pragensis, 47/1-2, 2007, s. 207-224.
  19. Holubová, Markéta: Kazatelé na Svaté Hoře u Příbrami. In: Milovníkům slova Božího k potěšení a užitečnému pobavení. Barokní jezuitské Klatovy 2016. Sborník příspěvků, Klatovy 2016, s. 181-197.
  20. Martínková, Lenka: Dějiny pelhřimovského děkanství v letech 1620 až 1790. Vlastivědný sborník Pelhřimovska, č. 12, 2001, s. 3-46.
  21. Martínková, Lenka, Proměny v postavení městského děkana ve správním systému pelhřimovského patronátu od konce 17. do počátku 19. století. Vlastivědný sborník Pelhřimovska, č. 19, 2008, s. 64-82.
  22. Pavlů, Bohumil: Do Telče se vrátilo děkanství, vydáno vl. nákladem, 1992.
  23. Pavlů, Bohumil: Rodilí Telčané, Nejvyššího sluhové, vydáno vl. nákladem, 1995.
  24. Slavíčková, Lenka: Děkanský úřad Počátky 1636-1949. Inventář Státního okresního archivu Pelhřimov, 1993.
  25. Štindl, Martin, Ve stínu a záři baroka (1620-1735). In: Fišer, Zdeněk (red.), Velké Meziříčí v zrcadle dějin. Brno 2008, s. 139-180.
  26. Tiray, Jan: Vlastivěda moravská II, Díl IV. místopisu, Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Telecký okres. Brno 1913.
  27. Tiray, Jan: Vlastivěda moravská II, Díl IV. místopisu, Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Dačický okres. Brno 1925.
  28. Tiray, Jan: Vlastivěda moravská II, Díl IV. místopisu, Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Slavonický okres. Brno 1926.
  29. Wolný, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, II. Abtheilung. Brünner Diöcese. 2. Bd. Brünn 1860.
  30. Zelinka, T. Č.: Farní úřad Kunžak 1701-1948. Inventář Státního okesního archivu Jindřichův Hradec, 1963.
  31. Oppeltová, Jana: Deset dní hradiského opata Bernarda Wanckeho. In: Jakubec, Ondřej - Elbel, Martin (eds.): Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620-1780. 1. Úvodní svazek. Proměny ambicí jednoho města. Olomouc 2010, s. 204-210.
  32. Vlček, Pavel - Sommer, Petr - Foltýn, Dušan: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1998.
  33. Foltýn, Dušan: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005.
  34. Zahradník, Pavel: Bartolomité v Čechách a jejich působení v Horní Cerekvi. Vlastivědný sborník Pelhřimovska, 1994, č. 5, s. 40-56.
  35. Šimůnek, Robert (red.): Historický atlas měst České republiky. Sv. č. 10, Telč. Praha 2001.
  36. Mikulec, Jiří: 31. 7. 1627 - rekatolizace šlechty v Čechách: čí je země, toho je i náboženství. Praha 2005.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.