Historica Olomucensia vol. 56 (2019), 33-58 | DOI: 10.5507/ho.2019.002
Studie přináší na základě excerpce výročních zpráv přehled celebrantů a kazatelů, kteří byli pozváni na oslavy svátku sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského do Telče (jezuitského kostela Jména Ježíš), za léta 1700-1740. Věnuje se oslavám svátku, tak jak probíhal v domě třetí probace, kde se jezuité připravovali na složení definitivních slibů a kde, jak předpokládáme, mohl být kult jezuitských svatých ještě živější než v ostatních kolejích. Článek ukazuje, že obě dvě služby - kazatele i celebranta slavné mše - zadávali rektoři koleje zpravidla jiným osobám než kněžím vlastní komunity. Na základě identifikace těchto pozvaných osob jsou formulovány následující závěry: jen mimořádně kázali na svátky řádových světců domácí jezuité, pokud tomu tak bylo, pak spíše na svátek Františka Xaverského; kázání jezuité nejčastěji svěřovali kněžím z okruhu vlastních patronátních far, jako druzí přicházeli na řadu mendikantští řeholníci. Jako celebranty si zvali nejčastěji představené novoříšské kanonie či děkany z blízkého okolí. Tím docílili, že oslavy probíhaly podle představ představených koleje. Koleji "podřízení" duchovní zcela jistě kázali podle představ jezuitů. Navíc si zde patroni ověřili jejich schopnosti i loajalitu. Opat či probošt z kanonie v Nové Říši díky svému úřadu nepochybně přispěli k lesku celé slavnosti.
Based on the excerpt from the annual reports, the study brings a list of celebrants and preachers who were invited to celebrate the feast of St. Ignatius of Loyola and St. Francis Xavier to Telč (Jesuit Church of the Name of Jesus) between the years 1700-1740. It focuses on celebrations of the feast taking place in the House of the Third Probation, where the Jesuits were preparing to make their final promises and where, as we suppose, the cult of Jesuits saints could be even more alive than in other colleges. The article shows that both roles - both the preachers and the celebrants of the celebratory/famous mass - were usually assigned by the rectors of the college to persons other than the priests of their own community. Based on the identification of these invited persons, the following conclusions are formulated: domestic Jesuits preached only exceptionally during the feasts of the Jesuit saints and if they did, it was more likely on the feast of St. Francis Xavier; the Jesuits most often entrusted the sermon to the priests from the circle of their own patron parishes, next in line were the Mendicant priests. The celebrants were most frequently the superiors from the Canonry of Nová Říše or deans from the nearby area. This way the celebrations followed the vision of the superiors of the college as the "subordinate" clergymen quite certainly preached according to the Jesuits' ideas. In addition, the patrons verified their abilities and loyalty. Thanks to their authority, abbot and provost from the Canonry of Nová Říše undoubtedly contributed to the splendour of the whole event.
Zveřejněno: 11. červen 2019 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...Přejít k původnímu zdroji...Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
