Historica Olomucensia vol. 53 (2017), 47-86 | DOI: 10.5507/ho.2017.026

Mírová a propagační poselstva krále Jiřího z Poděbrad v letech 1461-1467

Jiří Jurok
Muzeum Novojičínska, 28. října 12, 741 11 Nový Jičín, Česká republika

Ve svém příspěvku jsem pojednal o mírových a propagačních poselstvech krále Jiřího Poděbradského v letech 1461-1467 ve spojitosti s jeho mírovým plánem spolku křesťanských evropských států, tzv. "Parlamentu" a protiturecké aliance v době jejich vzniku, jednání a po jejich ztroskotání v roce 1464. Nejprve jsem přiblížil čtyři nejdůležitější mírová poselstva včetně legace Antonia Mariniho u římské kurie v letech 1461-1462, v době vzniku jeho ideje mírové unie, a v západní Evropě v letech 1462-1464, jednání králů Jiřího z Poděbrad a Kazimíra IV. ve Velkém Hlohově o uzavření první smlouvy o přátelství a pomoci v roce 1462 a poselstvo Albrechta Kostky z Postupic a Antonia Mariniho do Francie s představením mírového projektu v roce 1464.
Upozornil jsem, že Jiřího a Mariniho mírový projekt mohl být v tehdejší Evropě úspěšný jako mírový pakt, tzv. "pax bohemica", nastolený mocensky, respektive vytvářející nový řád, ale nikoliv v rámci katolické církve jako mystickém těle Kristově, kde se nemohla na vytváření a udržování křesťanského míru podílet po zrušení kompaktát papežem Piem II. 31. března 1462 kacířská, tj. husitská část církve. Přesto byl diplomatický význam Poděbradových mírových poselstev značný jak pro obranu českého státu, tak jako konkurenční projekt koncilu a křížové výpravy iniciované papežstvím. Nebyl úspěšný jen uzavřením smluv o přátelství s Polskem a Francií, ale po jistou dobu došlo k vytvoření jakéhosi mírového trojspolku České a Polské koruny a Francie, k němuž později v roce 1467 přistoupilo Milánsko a v témže roce se chtěla přihlásit i Moldávie. Přičemž na druhé straně si francouzský král Ludvík XI. zajistil vojenskou neutralitu České koruny při svém tažení do Itálie.
Dalekosáhlá Jiřího diplomatická aktivita měla svůj domácí rub, když její čelní představitelé Zdeněk Kostka z Postupic a Jaroslav Lev z Rožmitálu, se první jako králův důvěrník, mincmistr a pozdější nejvyšší purkrabí, a v druhém případě jako nejvyšší zemský sudí, podíleli na vnitropolitickém zápase s katolickou panskou opozicí v počátečním stádiu zápasu o zemský soud do roku 1465. Tato panská opozice jako Zelenohorská jednota vyslala své poselstvo do Benátek a do Říma ke kurii se stížností na ohrožení svých alodů a lén v září 1466.
Z hlediska personálního složení královských poselstev se na nich podíleli příslušníci všech tehdejších stavů i katolického a utrakvistického duchovenstva, přičemž v rámci dvou největších poselstev Albrechta Kostky z Postupic a Antonia Mariniho do Francie roku 1464 a Lva z Rožmitálu do západní Evropy v letech 1465-1467 se zúčastnila řada dalších význačných osobností, včetně tří autorů pozoruhodných českých a německých cestopisů panoše Jaroslava, Václava Šaška z Bířkova a Gabriela Tetzela. Ačkoliv dodnes nejsou určeni všichni členové těchto význačných poselstev, je známo, že prvně jmenované bylo složené z utrakvistů a druhé z katolíků. Z nedávno publikovaného dokladu o diplomatickém jednání v Burgundsku, ale i dalších zpráv a originálů glejtů v Bretani a Španělsku, lze poslání záhadného neoficiálního a propagačního Rožmitálova poselstva, navazujícího v redukované podobě při prosazování mírové spolupráce na mírový plán, přiřadit k ostatním mírovým poselstvům krále Jiřího z Poděbrad jako rovněž významného politického a diplomatického poselstva. Zmíněné glejty byly otištěny až v prvém vydání Šaškova cestopisu v roce 1577, takže to byl sám biskup Stanislav Pavlovský či jím pověřený editor, kdo tyto glejty našel v tehdejším archivu pánů z Rožmitálu, přičemž několik dalších glejtů je v cestopisech zmíněno, aniž je nyní známe. Podle Satyrického listu Oldřicha Kalenice z Kalenic byla představena povaha, charakter a životní styl vůdce tohoto neoficiálního a propagačního poselstva, Lva z Rožmitálu, jako nesnášenlivého katolíka, nectícího odkaz krále Jiřího z Poděbrad, ale i vyznavatele západoevropské dvorské kultury podle výzdoby jeho hradů v Blatné a Písku. Tuto dvorskou kulturu přijal s řadou udělených královských řádů, jež jsem nově určil. Na propagační charakter Rožmitálova poselstva pozoruhodně navázala výzdoba v Blatné v scéně Klání, jež představovala politickou propagandu královské strany Jiřího z Poděbrad proti Zelenohorské jednotě. Z tamějšího vyobrazení, podle počtu 15 vyobrazených arkád v Zahradě dětství znamenajících věk, lze snad určit i věk Zdeňka Lva z Rožmitálu - 15 let v roce 1469, podle čehož by se narodil asi v roce 1454, zúčastnil se Rožmitálova poselstva a dožil se tak do roku 1535 asi 80-81 let.
U obou největších poselstev jsem se pokusil odhadnout jejich finanční náklady, u Kostkova a Mariniho poselstva ve výši asi 2 340 zl. (1 759 kop gr. č.) a u Rožmitálova poselstva asi 8 060 zl. (6 060 kop gr. č.), přičemž třetina výdajů padla jen na zaopatření jezdců a celkové sumy mohly být spíše vyšší. Tato dvě největší poselstva se v západní Evropě seznámila s novými výrobními a kulturními inovacemi, zachytila například počátky portugalské koloniální expanze do Afriky a novodobého otrokářství, všimla si historických souvislostí s českými dějinami a zaznamenala k českým "kacířům" přátelský vztah tehdejších politiků a panovníků a naopak negativní vztah lidových vrstev zvláště v Německu a Španělsku, spíše divících se ve Francii a naopak svůj husitský puritanismus reflektovala vlastně jen u zaznamenání neúcty k oltářní svátosti.

Keywords: mírová a propagační poselstva, český král Jiří z Poděbrad, mírový plán, spolek křesťanských evropských států tzv. Parlament, protiturecká aliance, polský král Kazimír IV., papež Pius II., francouzský král Ludvík XI., západoevropská dvorská kultura

Peace and Propagandistic Missions of King Jiří of Poděbrady in the Years 1461-1467

The article deals with peace and propagandistic missions of king Jiří of Poděbrady in years 1461-1467. The topic is discussed in the context of his peace plan for the league of Christian European states, so-called Parliament, and anti-Turkish alliance in times of their origins, negotiations and finally breakdown in the year 1464. Firstly, the four most significant peace missions are analysed including the legation of Antonio Marini at Curia Romana in years 1461-1462 in times of origins of his idea of the peace union and in Western Europe in years 1462-1464; then, negotiations of kings Jiří of Poděbrady and Casimir IV in Velký Hlohov about concluding a treaty of fellowship and aid in the year 1462, and the mission of Albrecht Kostka of Postupice and Antonio Marini to France with the purpose to introduce a peace project in the year 1464. Moreover, the paper points out that a peace plan of Jiří and Marini might be successful in Europe such as a peace treaty, so-called pax bohemica, established by power, respectively creating a new order but not in the framework of the Catholic Church as a mythical Christ's body, where the heretic, i.e. Hussite part of church, could not participate in making and maintaining a Christian peace after the abolition of Compactata by Pope Pius II on 31st March 1462. Despite this, the diplomatic meaning of peace mission of Jiří of Poděbrady was remarkable both for defending the Bohemian state and as a competitive project of the council and the crusade initiated by papacy. It was not unsuccesful only in concluding treaties of fellowship with Poland and France, however, for a certain period of time a certain peace triple alliance of Bohemian and Polish Crowns and France was established, later in the year 1467 the alliance was joined by Milan and also Moldavia wanted to become a member. On the other hand, French king Luis XI ensured the military neutrality of the Bohemian Crown during his military mission to Italy. At that time the opposition of lords called the League of Zelená Hora sent their mission to Venice and Rome (to curia) in September 1466 with the complaint dealing with endangering their allods and feuds. With respect to personal composition of royal missions it may be said that members of all estates as well as Catholic and Utraquist clergy participated. At the same time, two biggest missions to France in the year 1464 and Lev of Rožmitál's mission to Western Europe in years 1465-1467 were accompanied by authors of outstanding travelogues - squire Jaroslav, Václav Šašek of Bířkov and Gabriel Tetzel. The recently published evidence of diplomatic negotiations in Burgundy, Bretagne and Spain indicates that a mysterious, unofficial and propagandistic Rožmitál's mission, which followed a peace plan in a reduced form, may be also evaluated such as the important political mission. According to the satirical print of Oldřich Kalenic of Kalenice, a character and lifestyle of Lev of Rožmitál was introduced; the print describes him as an intolerant Catholic who does not respect the heritage of king Jiří of Poděbrady, but also as a supporter of West European court culture considering decorations of his castles in Blatná and Písek. Finally, the article attempts to estimate financial costs - Kostka's and Marini's missions approximately 2 340 Gouldens (1 759 threescore Groschen), Rožmitál's mission approximately 8 060 Gouldens (6 060 threescore Groschen), of which one third was necessary for maintenance of horsemen and total cost could be rather higher.

Keywords: Peace and propagandistic missions, Bohemian king Jiří of Poděbrady, peace plan, league of Christian European states Parliament, anti-Turkish alliance, Polish king Casimir IV, pope Pius II, French king Luis XI, Western European court culture

Published: December 11, 2017  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jurok, J. (2017). Peace and Propagandistic Missions of King Jiří of Poděbrady in the Years 1461-1467. Historica Olomucensia53(vol. 53), 47-86. doi: 10.5507/ho.2017.026
Download citation

References

  1. Urbánek, Rudolf: Věk poděbradský. České dějiny. III, 4, Praha 1962.
  2. Vaněček, Václav - Kejř, Jiří (ed.) - Kincl, Jaromír (překlad): Všeobecná mírová organizace podle návrhu českého krále Jiřího z let 1462/1464. Praha 1964.
  3. Cultus pacis. Études et documents du Symposium Pragense Cultus Pacis 1464-1964. Praha 1966.
  4. Boubín, Jaroslav a kolektiv: Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího. Praha 2015.
  5. Palacký, František (ed.): Urkundliche Beiträge zur Geschichte Böhmens und seiner Nachbarländer im Zeitalter Georg's von Podiebrad (1450-1471). In: Fontes rerum Austriacarum. II, 20, Vídeň 1860.
  6. Palacký, František: Psaní králi Jiřímu z města Viterbie léta 1461 8. srpna. Časopis Společnosti vlasteneckého Museum v Čechách, 2, 1828, č. 3, s. 21-24.
  7. Poselství krále Jiřího do Říma k papeži roku 1462. In: Archiv český, VIII. Patera, Adolf (ed.): Praha 1888, s. 321-364.
  8. Výbor z literatury české. II. Erben, Karel Jaromír (ed.): Praha 1868.
  9. Heymann, Frederick G.: George of Bohemia. King of Heretics. Princeton - New Jersey 1965. Go to original source...
  10. Markgraf, Hermann (ed.): Politische Correspondenz Breslaus im Zeitalter Georgs von Podiebrad. In: Scriptores rerum Silesiacarum. VIII. Vratislav 1873, s. 97-100.
  11. Heck, Roman: Zjazd glogowski w 1462 r. Varšava - Vratislav 1962.
  12. Heck, Roman: Polen und das Friedensprojekt Georgs von Podiebrad. In: Cultus pacis. Études et documents du Symposium Pragense Cultus Pacis 1464-1964. Praha 1966, s. 97-107.
  13. Odložilík, Otakar: The hussite King. Bohemia in European Affairs 1440-1471. New Brunswick - New Jersey 1965.
  14. Šmahel, František: Antonio Marini z Grenoblu a jeho "Memorandum" o nutnosti protiturecké aliance. In: Křížové výpravy v pozdním středověku. Kapitoly z dějin náboženských konfliktů. Red. Soukup, Pavel - Svátek, Jaroslav a kol. Praha 2010, s. 171-178.
  15. Šmahel, František: "Memorandum" Antonia Mariniho z Grenoblu o udatném postupu proti Turkům. In: Křížové výpravy v pozdním středověku. Kapitoly z dějin náboženských konfliktů. Red. Soukup, Pavel - Svátek, Jaroslav a kol. Praha 2010, s. 179-190.
  16. Mikulka, Jaromír: Jiří z Poděbrad a plán mírového uspořádání Evropy. Slovanský přehled, 50, 1964, č. 2 a 3, s. 75-80, 154-159.
  17. Bachmann, Adolf (ed.): Urkundliche Nachträge zur österreichische-deutsche Geschichte im Zeitalter Kaiser Fridrich III. In: Fontes rerum Austriacarum, 46, Diplomata et acta. Vídeň 1892, s. 18-21.
  18. Vaněček, Václav: Historický význam projektu krále Jiřího a vědecké problémy kolem něho. In: Vaněček, Václav - Kejř, Jiří (ed.) - Kincl, Jaromír (překlad): Všeobecná mírová organizace podle návrhu českého krále Jiřího z let 1462/1464. Praha 1964, s. 7-58.
  19. Kejř, Jiří: Text mírového návrhu krále Jiřího. In: Vaněček, Václav - Kejř, Jiří (ed.) - Kincl, Jaromír (překlad): Všeobecná mírová organizace podle návrhu českého krále Jiřího z let 1462/1464. Praha 1964, s. 61-69.
  20. Kincl, Jaromír: Překlad: Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu. In: Vaněček, Václav - Kejř, Jiří (ed.) - Kincl, Jaromír (překlad): Všeobecná mírová organizace podle návrhu českého krále Jiřího z let 1462/1464. Praha 1964, s. 71-79.
  21. Heck, Roman: Czeski plan zwiazku wladców europejskich z lat 1462-1464 a Polska. In: Studia z dziejów polskich i czechoslowackich, I. Vratislav 1960, s. 155-182.
  22. Kejř, Jiří: Manuscrits, éditions et traductions du projet. In: Cultus pacis. Études et documents du Symposium Pragense Cultus Pacis 1464-1964. Praha 1966, s. 75-82.
  23. Čornej, Petr - Bartlová, Milena: Velké dějiny zemí Koruny české. VI. Praha - Litomyšl 2007.
  24. Boubín, Jaroslav: Mírový projekt Jiřího z Poděbrad. Východočeské listy historické, 25, 2008, s. 27-39.
  25. Palacký, František: Rada králi Jiřímu o zlepšení kupectví v Čechách psaná asi leta 1463. (Ze starého rukopisu v archivu hradeckém). Časopis Společnosti vlasteneckého Museum v Čechách, 2, 1828, č. 3, s. 3-20.
  26. Boubín, Jaroslav: Projekt krále Jiřího. Jeho geneze, proměny a ztroskotání. In: Boubín, Jaroslav a kolektiv: Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího. Praha 2015, s. 45-74.
  27. Macek, Josef: K zahraniční politice krále Jiřího. Československý časopis historický, 13, 1965, s. 19-48.
  28. Lassalmonie, Jean-Francois: Ludvík XI., Jiří z Poděbrad a křížová výprava. In: Křížové výpravy v pozdním středověku. Kapitoly z dějin náboženských konfliktů. Red. Soukup, Pavel - Svátek, Jaroslav a kol. Praha 2010, s. 191-201.
  29. Haas, Antonín (ed.): Archiv Koruny české. 6. Katalogy listin z let 1438-1526. Praha 1958.
  30. Macek, Josef: Jiří z Poděbrad. Praha 1967.
  31. Malý, Karel: Právní povaha mírového návrhu krále Jiřího z Poděbrad. In: Boubín, Jaroslav a kolektiv: Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího. Praha 2015, s. 75-84.
  32. Malysz, Bohdan: Najstarsza czeska relacja podróznicza. Poselstwo Jerzego z Podiebradów do Francji w roku 1464 w świetle dziennika Jaroslawa. Český Těšín 2004.
  33. Urbánek, Rudolf: Ve službách Jiříka krále, Deníky panoše Jaroslava a Václava Šaška z Bířkova. Praha 1940.
  34. Huesmann, Jutta M.: Über einige Aspekte des Aufenthaltes Leos von Rožmitál an Hof Philipps des Guten von Burgund (1466). Středočeský sborník historický, 25, 1999, s. 49-61.
  35. Johanek, Petr: Und thet meinen herrn gar gross eer. Die Rittersreis des Lew von Rožmital. In: Literatur - Geschichte - Literaturgeschichte. Beiträge zur mediävistischen Literaturwissenschaft. Festschrift für Volker Honemann zum 60. Geburtstag. Frankfurt am Main 2003, s. 456-480.
  36. Paravicini, Werner: Bericht und Dokument. Leo von Rožmitál unterwegs zu den Höfen Europas (1465-1466). Archiv für Kulturgeschichte, 92, 2010, s. 253-307. Go to original source...
  37. Baďura, Bohumil: Styky mezi Českým královstvím a Španělskem ve středověku. Táborský archiv, 7, 1995-1996, s. 5-87.
  38. Macek, Josef: Král Jiří a Francie v l. 1466-1468. Československý časopis historický, 15, 1967, s. 497-534.
  39. Pažout, Julius (ed.): König Georg von Böhmen und die Concilfrage im Jahre 1467. Ein Beitrag zur Geschichte von Böhmen. Archiv für österreichische Geschichte. 40, Vídeň 1869, s. 323-371.
  40. Marin, Olivier: Filip Dobrý, Burgundsko a křížové výpravy. In: De Lannoy, Guillebert: Cesty a poselstva. Svátek, Jaroslav - Nejedlý, Martin - Marin, Olivier - Soukup, Pavel (ed.): Praha 2009, s. 42-71.
  41. Šandera, Martin: Mírová diplomacie Jiřího z Poděbrad. In: Boubín, Jaroslav a kolektiv: Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího. Praha 2015, s. 153-172.
  42. Fantysová-Matějková, Jana: Říšská ceremonie smíření 1372 podle Jeana Froissarta: pojetí míru ve Svaté říši římské za vlády Karla IV. In: Všední a sváteční život na středověkých dvorech. Mediaevalia historica Bohemica, 12, 2009, Supplementum 3, s. 105-127.
  43. Jurok, Jiří: Česká koruna v roce 1348 a Česká konfederace v roce 1619. In: Korunní země v dějinách českého státu. II. Společné a rozdílné. Česká koruna v životě a vědomí jejich obyvatel ve 14.-16. století. Uspoř. Bobková, Lenka - Konvičná, Jana. Praha 2005, s. 517-541.
  44. Beran, Zdeněk: Landfrýdy v pozdně středověkých Čechách. Poznámky k textu Poděbradova projektu. In: Boubín, Jaroslav a kolektiv: Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího. Praha 2015, s. 129-151.
  45. Podlaha, Antonín (ed.): Hilaria Litoměřického List králi Jiřímu z Poděbrad. In: Editiones archivii et bibliothecae S. F. Metropolitani capituli Pragensis opus XXIII. Praha 1931, s. 20.
  46. Tobolka, Zdeněk (ed.): M. Pavla Žídka, Spravovna. Historický archiv České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Ćíslo 33, Praha 1908, s. 10.
  47. Nejedlý, Martin: Deník panoše Jaroslava o poselstvu z roku 1464 jako historický pramen k plánu protitureckého tažení Jiřího z Poděbrad. In: Křížové výpravy v pozdním středověku. Kapitoly z dějin náboženských konfliktů. Red. Soukup, Pavel - Svátek, Jaroslav a kol. Praha 2010, s. 202-215.
  48. Čornej, Petr: Kvadratura kruhu. (Jiří Poděbradský, kompaktáta a papežství). In: Světla a stíny husitství. (Události - osobnosti - texty - tradice), Praha 2011, s. 276-285.
  49. Huizinga, Johan: Podzim středověku. Praha 1999.
  50. Macůrek, Josef: Dvojí návrhy druhé poloviny 15. století na organizaci Evropy: Českého krále Jiřího z Poděbrad (1458-1471) a moldavského knížete Štěpána Velikého (1457-1504). Sborník prací filosofické fakulty brněnské univerzity, 14, 1965, řada historická C, č. 12, s. 94-101.
  51. Ionescu-Niscov, T.: Česko-rumunské vztahy začaly před půl tisíciletím. (Štěpán Veliký, moldavský kníže, se hlásí k Projektu světového míru Jiřího z Poděbrad). Slovanský přehled, 76, 1990, č. 1, s. 78-80.
  52. Jurok, Jiří: Neznámý rukopis doby poděbradské. Právněhistorické studie, 27, 1986, s. 27-55.
  53. Jurok, Jiří (ed.): Edice nových pramenů z neznámého právního rukopisu doby poděbradské. Právněhistorické studie, 28, 1987, s. 75-104.
  54. Jurok, Jiří: Česká šlechta a feudalita ve středověku a raném novověku. Nový Jičín 2000, s. 54-56, 82-89.
  55. Palacký, František: Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků zemských a i dvorských ve království českém, od nejstarších časů až do nynějška. Praha 1882. In: Dílo Františka Palackého, I. Praha 1941.
  56. Loserth, Josef (ed.): Die Denkschrift des Breslauer Domherrn Nikolaus Tempelfeld von Brieg ueber die Wahl Georgs von Podiebrad zum König von Böhmen. Archiv für österreichische Geschichte, 61, Vídeň 1880, s. 89-187.
  57. Irmscher, Johannes: Die Gestalt Georgs von Poděbrad im deutschen historischen Lied. In: Cultus pacis. Études et documents du Symposium Pragense Cultus Pacis 1464-1964. Praha 1966, s. 35-46.
  58. Bachmann, Adolf: Geschichte Böhmens. II. Gotha 1905.
  59. Žalud, Zdeněk: Antonio Marini z Grenoblu a jeho spisy pro krále Jiřího. In: Šandera, Martin - Beran, Zdeněk a kol. (vyd.): Poděbradská éra v zemích České koruny. Praha 2016, s. 69-76.
  60. Jurok, Jiří: Moravský severovýchod v epoše husitské revoluce. Nový Jičín 1998.
  61. Jurok, Jiří: Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce. České Budějovice 2006.
  62. Sedláček, August : Hrady, zámky a tvrze království českého. I. Praha 1880.
  63. Kalous, Antonín: Plenitudo potestatis in partibus? Papežští legáti a nunciové ve střední Evropě na konci středověku (1450-1526). Brno 2010.
  64. Palacký, František (ed.): Denník poslů krále Jiřího ku králi Franskému Ludvíkovi XI. léta 1464 vyslaných. Časopis Společnosti vlasteneckého Museum v Čechách, 1, 1827, č. 1, s. 40-67.
  65. Tichá, Zdeňka (ed.): Jak staří Čechové poznávali svět. Výbor ze starších českých cestopisů 14.-17. století. Praha 1985.
  66. Baboučková, Ivana - Boubín, Jaroslav: Nejstarší český cestopis. In: Boubín, Jaroslav a kolektiv: Hledání nové Evropy. Projekt krále Jiřího. Praha 2015, s. 195-211.
  67. Wratislaw, Albert H.: Diary of an Embassy from King George of Bohemia to Louis XI of France in the Year of Grace 1464. London 1871.
  68. Péricard-Méa, Denis (ed.): De la Boheme jusqu'a Compostelle. Aux sources de l'idée d'union européenne. Biarritz 2008.
  69. Beneš, František: Johana z Rožmitálu a královna Johana. Vlastivědný sborník Podbrdska, 7, 1973, s. 155-255.
  70. Boulton, D'Arcy Jonathan Dacre: The Knights of the Crown. The Monarchical Orders of Knighthood in Later Medieval Europe (1325-1520). Woodbridge 2000.
  71. Líbalová, Lenka (ed.): Gabriel Tetzel, Cestovní deník Lva z Rožmitálu a na Blatné 1465-1467. Olomouc 2003.
  72. Nejedlý, Zdeněk (ed.): Oldřicha Kalenice z Kalenic Satyrický list Luciperův ke Lvovi z Rožmitálu z roku 1478. Věstník Královské české společnosti nauk, třída historická. Praha 1903.
  73. Kotlárová, Simona: Páni z Rožmitálu. České Budějovice 2008.
  74. Krása, Josef: Nástěnná malba. In: Homolka, Jaromír - Krása, Josef - Mencl, Václav - Pešina, Jaroslav - Petráň, Josef: Pozdně gotické umění v Čechách (1471-1526). Praha 1978, s. 255-314.
  75. Petráň, Karel: Gotické nástěnné malby na zámku Blatná. Sborník k 750. výročí Blatné. Sborník vlastivědných prací vydaných k 750. výročí první písemné zprávy o Blatné. Blatná 1985, s. 51-57.
  76. Kuthan, Jiří: Stavební dílo a mecenát Lva (dagger; 1485) a Zdeňka Lva (dagger; 1535) z Rožmitálu. Sborník Národního muzea, řada A - Historie, 61, 2007, č. 1-2, s. 53-65.
  77. Vítovský, Jakub: Pozdně gotické nástěnné malby Pět lidských věků v zámku Blatná. Zprávy památkové péče, 61, 2001, č. 4, s. 89-107. Go to original source...
  78. Pavlovský, Stanislav/: Commentatarivs brevis, et ivcvndvs itineris atque peregrinationis, pietatis et religionis causa susceptae, ab Illustri et Magnifico Domino, Domino Leone libero Barone de Rosmital et Blatna, Annae /sic!/ reginae Bohemiae fratre germano, Proauo IIlustris ac Magnifici Domini, Domini Zdenko Leonis liberi Baronis de Rosmital et Blatna, nunc supremi Marchionatus Morauiae Capitanei: Ante centu annos Bohemice conscriptus, et nunc primum in latina linguam translatus et editus. Ex consensu Reuerendissimi Domini, Domini Ioannis Olomucensis Episcopi. /Olomouc/ 1577.
  79. Horky, Joseph Edmund (ed.): Des böhmischen Freiherrn Löw von Rožmital und Blatna Denkwürdigkeiten und Reisen durch Deutschland, England, Frankreich, Spanien, Portugal und Italien. I.-II. Brno 1824.
  80. Schmeller, J. A. (ed.): Des böhmischen Herrn Leo's von Rozmital Ritter-, Hof- und Pilgerreise durch die Abendlanden 1465-1467. Beschrieben von zweien seinen Begleiten. In: Bibliothek des literarischen Vereins in Stuttgart, 7, 1844.
  81. Slavík, František A. (ed.): Cesta pana Lva z Rožmitálu po západní Evropě roku 1465-1467. Telč 1890.
  82. Letts, Malcolm H. (ed.): The Travels of Leo of Rozmital through Germany, Flanders, England, France, Spain, Portugal and Italy 1465-1467. Cambridge 1957.
  83. Malaníková, Michaela: Ke vzniku cestopisu Václava Šaška z Bířkova a možnostem jeho interpretace. Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, C55, 2008, s. 21-33.
  84. Elbel, Petr: Pobyty vyslanců a poslů města Znojma na dvoře krále Zikmunda a rakouského vévody Albrechta V. ve světle znojemských městských účtů z let 1421-1422. Příspěvek k dvorské každodennosti. In: Všední a sváteční život na středověkých dvorech. Praha 2010, s. 475-502.
  85. Malysz, Bohdan: "Nábožný a mravní rigorismus"? Vzájemné hodnocení Čechů a cizinců v době poděbradské ve světle cestopisu panoše Jaroslava. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, č. 23, 238, 2009, s. 25-30.
  86. Pavera, Libor: Západní Evropa v cestopisech Václava Šaška z Bířkova a Bedřicha z Donína. In: Cesty a cestování v jazyce a literatuře. Sborník příspěvků z konference konané 6.-8. 9. 1994. Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta University J. E. Purkyně 1995, s. 93-103.
  87. Hrubeš, Jiří: El itinerario más antiguo de Espaňa y Portugal. Ibero-Americana Pragensia, 5, 1971, s. 69-82.

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.