Historica Olomucensia vol. 52 (2017), 223-253 | DOI: 10.5507/ho.2017.010

Postavení drobných podnikatelů v letech 1909-2007 v Hradci Králové na příkladu truhlářské rodiny Pecků

Ivana Vostrovská
Katedra historie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Třída Svobody 671/8, 779 00 Olomouc, Česká republika

Vznik živnostenských společenstev v roce 1860 byl nutný vzhledem k ekonomické situaci uvnitř cechů. Společenstva úspěšně navázala na cechovní organizaci řemeslníků. Truhláři byli v Hradci Králové nejprve začleněni do II. živnostenského společenstva, jeho rozdělením vzniklo Společenstvo stavebních a přidělených živností a nakonec bylo vytvořeno samostatné Společenstvo truhlářů, řezbářů a soustružníků dřeva. Členové společenstevních výborů i řadoví členové měli určitý podíl na dění ve městě. Věnovali se komunální politice a kandidovali do obecního výboru. Živnostníci mezi sebou soutěžili nejen na poli hospodářském, ale i sociálním. Jednou z možností, jak zvýšit a zdůraznit své postavení ve městě, bylo členství v nějakém spolku. Částečně se podařilo nastínit charakter podnikání a společenský život truhlářské rodiny Pecků. Můžeme zde sledovat generační návaznost v profesi, ale také sociální mobilitu, jejíž největší posun lze pozorovat v první generaci, kterou představuje zakladatel živnosti Antonín. Jeho syn se již narodil do rodiny, kterou můžeme zařadit do střední vrstvy společnosti. Během druhé generace, kterou představuje Jan, se podnikání rozvinulo do střední úrovně. Třetí generace, kterou představují Janovy dcery, Helena a Vladimíra, a Helenin manžel, obnovuje živnost na začátku devadesátých let 20. století. Závěrečnou fázi rodinného podnikání představuje Helenin syn Milan, který jako představitel čtvrté generace živnost dobrovolně ukončuje na počátku 21. století.

Keywords: cechy, živnostenská společenstva, truhláři, 20. století, Hradec Králové, rodina Pecků

The Role of Small Entrepreneurs in Hradec Králové in Years 1909-2007: Pecka Joiner's Family - a Case Study

The establishment of trade associations in 1860 was necessary in terms of economic situation of guilds. Associations successfully followed to guild organization of craftsmen. Firstly, joiners in Hradec Králové were incorporated into II. Trade Association, its division created the independent Association of Construction and Assigned Industry and finally, the Association of Joiners, Wood Carvers and Turners has been established. Members of association's committees as well as ordinary members participated in town's administration. They occupied themselves with regional politics and were candidates for the town council. Tradesmen competed with each other not only in the economic sphere but also in the social one. One of the possibilities, how to increase and emphasize their role in the town, was to join a society. Partially, a character of enterprise and a social life of Pecků joiner's family has been outlined. It is possible to follow a generation succession in the profession but also a social mobility, of which largest change might be observable in the first generation represented by the founder of the trade Antonín. His son has been already born into family which may be perceived in terms of the middle class. During the second generation, represented by Jan, the enterprise was developed into the medium level. The third generation, which was represented by Jan's daughters - Helena and Vladimíra as well as Helena's husband, restored the trade in early 1990s. The final phase of family business is represented by Helena's son Milan, who as a representative of the fourth generation, voluntarily closed the activities of their trade at the beginning of the 21st century.

Keywords: guilds, trade associations, joinery, 20th century, Hradec Králové, Pecka's Family

Published: June 11, 2017  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vostrovská, I. (2017). The Role of Small Entrepreneurs in Hradec Králové in Years 1909-2007: Pecka Joiner's Family - a Case Study. Historica Olomucensia, 52(vol. 52), 223-253. doi: 10.5507/ho.2017.010
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • References

    1. Fiala, Josef a kol.: Živnostenské právo. Brno 1993.
    2. Gruber, Josef: O vývoji živnostenského zákonodárství v Rakousku a o cílech reformy živnostenské. Praha 1904.
    3. Málková, Květoslava: Vývoj živnostenské otázky v rakouském Slezsku 1859-1914. Bruntál 2010.
    4. Hácha, Emil a kol. (eds.): Slovník veřejného práva československého. 4. díl. S-T. Brno 1938.
    5. Geršlová, Jana: Živnostenské podnikání, obchodní a živnostenské komory za první republiky. Slezský sborník, 94, 1996, č. 2, s. 162.
    6. Grulich, Petr: Obchodní a živnostenská komora v Hradci Králové a její budova. Královéhradecko, 1, 2004, s. 63.
    7. Dědič, Jan - Kříž, Radim: Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), text s přílohami a stručný komentář. Zlín 1991.
    8. Doubek, Zdeněk - Rezková, Helena: Pohled do historie Nového Hradce Králové. 2. vyd. Vlkov 2012.
    9. Mlejnek, Čestmír: Historie a současnost podnikání na Královéhradecku. Žehušice 2011.
    10. Divišová, Jaroslava (ed.): Encyklopedie města Hradce Králové (N-Ž). Hradec Králové 2011.
    11. Grulich, Petr: Postátnění obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny v Hradci Králové. In: Šůla, Jaroslav et al. (eds.): Podnikání a podnikatelé v dějinách východních Čech: sborník příspěvků přednesených na vědecké konferenci konané v Hradci Králové ve dnech 18. a 19. září 2002, Dissertationes historicae, 8. Hradec Králové 2002, s. 135.
    12. Landsmann, Martin - Pokorný, Radek: Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové od roku 1850 do roku 1942. Královéhradecko, 1, 2004, s. 119.
    13. Pavlík, Jiří: Václav František Červený. Doba, život, dílo. Praha 2006.
    14. Fasora, Lukáš: Svobodný občan ve svobodné obci? Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851-1914. Země a kultura ve střední Evropě, sv. 6. Brno 2007.
    15. Machačová, Jana - Matějček, Jiří: Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. 2. vyd. Praha 2010.
    16. Luft, Robert: Zur Verweiblichung der Schneidergewerbe in Prag um 1900. Strukturwandel und Geschlechterollen im Handwerk. In: Pešek, Jiří - Ledvinka, Václav (eds.): Žena v dějinách Prahy. Documenta Pragensia, 13. Praha 1996, s. 263-290.
    17. Geršlová, Jana: Průmysl a výrobní řemesla v meziválečném Československu ve světle racionalizace a jejich ekonomických a sociálních důsledcích. Studie Národohospodářského ústavu Jana Hlávky, 7. Praha 2003.
    18. Geršlová, Jana: Dějiny moderního podnikání. Příbram 2012.
    19. Matějček, Jiří: Živnostník - příklad Antonína Vodseďálka, Jana Vognara, Aloise Beera a Václava Medka. In: Fasora, Lukáš - Hanuš, Jiří - Malíř, Jiří (eds.): Člověk na Moravě 19. století. 2. vyd. Brno 2008, s. 383.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content