Historica Olomucensia vol. 52 (2017), 113-129 | DOI: 10.5507/ho.2017.005

Jižní cesta emigrantů z habsburské monarchie do USA

Martin Boček
Katedra historických věd, Fakulta filozofická, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 2732/8, 306 14 Plzeň, Česká republika

Masová emigrace z Evropy do Severní Ameriky se po celé 19. století zvyšovala. Habsburská monarchie se původně snažila řešit přetlak pracovní síly pomocí prosazování vnitřní migrace, ovšem touha po svobodě a snaha zlepšit své živobytí obyvatel monarchie byla silnější. Rakousko-uherští vystěhovalci se od sedmdesátých let začali umisťovat na prvních příčkách v počtu migrantů přicházejících do Spojených států Amerických, kde v tomto období panovala značná poptávka po pracovní síle. Transfer obyvatel také uspíšil rozvoj přístavů a lodních společností. Na území monarchie byl tento fakt spjat především s přístavy v Terstu a Rijece, ve kterých působily dvě významné lodní společnosti, Austro-Americana a Cunard Line. Oba přístavy se rozvíjely za podobných historických podmínek, ovšem i přes malou vzdálenost mezi nimi se objevila řada rozdílů. Lodní společnosti mezi sebou začaly záhy soupeřit o pasažéry, kteří cestovali přes Atlantský oceán. Rovněž museli čelit německé konkurenci v podobě rejdařství HAPAG a Nordeutsche Lloyd. Masovému rozvinutí emigrace z podunajské monarchie nepochybně přispěla benevolentnost zákonů. Rakouská vláda umožňovala ve svých nařízeních v podstatě volné vystěhování a jen částečně omezovala pohyb svých obyvatel. Rovněž reklama lodních společností umocňovala zájem obyvatel o cestu za moře, kde zakládali nový život, nebo se vraceli zpět s vydělanými prostředky.

Klíčová slova: Masová emigrace, zákony habsburské monarchie, Terst, Rijeka, lodní společnosti

The Southern Passage of Emigrants from the Habsburg Monarchy to North America

Mass emigration from Europe to North America was increasing during the whole 19th century. Originally, the Habsburg Monarchy attempted to solve a vast surplus of labour force by inner migration, however the desire for freedom and an effort to improve the life standards of Monarchy's inhabitants was stronger. Since 1870s, Austrian-Hungarian emigrants began to take place at the top of a number of emigrants coming to the United States of America where demand for labour force was high in that period of time. The transfer of inhabitants also forwarded a development of ports and sailing companies. In the territory of Monarchy, this fact was particularly connected with ports in Terst and Rijeka where two significant sailing companies Austro-Americana and Cunard Line worked. Both ports have been developing under the similar historical conditions, however, despite a short distance between them, many differences occurred. Sailing companies early began to compete for passengers who travelled across the Atlantic Ocean. Moreover, they had to face up to German rivals - shipping companies called HAPAG and Nordeutsche Lloyd. Furthermore, the mass development of emigration from the Danube monarchy was also supported by benevolentness of laws. The Austrian government enabled free emigration and limited the movement of their inhabitants only a little. And lastly, advertisement of sailing companies raised the interest of people for oversea voyage, where they started a new life or returned back much wealthier.

Keywords: mass emigration, laws of the Habsburg Monarchy, Terst, Rijeka, sailing company

Zveřejněno: 11. červen 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Boček, M. (2017). Jižní cesta emigrantů z habsburské monarchie do USA. Historica Olomucensia, 52(vol. 52), 113-129. doi: 10.5507/ho.2017.005
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)

    • Reference

    1. Fassman, Heinz: Auswanderung aus der österreichisch-ungarischen Monarchie 1869-1910. In: Horvath, Traude - Neyer, Gerda (eds.): Auswanderung aus Österreich von der Mitte des 19. Jahrhunderts bis zur Gegenwart. Wien 1996, s. 35.
    2. Treue, Wilhelm: Wirtschaftsgeschichte der Neuzeit. Stuttgart 1962.
    3. Knapp, Martin: Obecný zákoník občanský mocnářství rakouského. Praha 1887.
    4. Rychlík, Jan: Pasové předpisy v habsburské monarchii a v Československu. In: Kaleta, Petr - Novosad, Lukáš (eds.): Cestování Čechů a Poláků v 19. a 20. století. Praha 2008, s. 3.
    5. Chmelar, Hans: Höhepunkte der österreichischen Auswanderung. Wien 1974.
    6. Vlha, Marek: Mezi starou vlastí a Amerikou. Počátky české krajanské komunity v USA 19. století. Brno 2015.
    7. Klezl, Felix: Austria. In: Willcox, Walter (ed.): New York. National Bureau of Economic Research. New York 1931, s. 392.
    8. Vaculík, Jaroslav: Češi v cizině. Emigrace a návrat do vlasti. Brno 2002.
    9. Polišenský, Josef: Úvod do studia dějiny vystěhovalectví do Ameriky. Obecné problémy dějin českého vystěhovalectví do Ameriky 1848-1914. Praha 1992.
    10. Kašpar, Oldřich: Tam za mořem je Amerika. Dopisy a vzpomínky českých vystěhovalců do Ameriky v 19. století. Praha 1986.
    11. Kutnar, František: Počátky hromadného vystěhovalectví z Čech v době Bachova absolutismu. Praha 1964.
    12. Wätjen, Hermann: Aus der Frühzeit des Nordatlantikverkehrs. Leipzig 1932.
    13. Blaschka-eick, Simone: In die Neue Welt. Hamburg 2010.
    14. Fflügerl, Heinrich: Die deutschen Wellhäfen Hamburg und Bremen. Jena 1914.
    15. Skiner, Edith: Der Hafen Triest und seine Verkehrsverbindungen ins Hinterland. Wien 1982.
    16. Jakubec, Ivan: Dějiny hospodářství. Praha 2006.
    17. Cattaruzza, Marina: Population Dynamics and Economic Charge in Trieste and Its Hinterland 1850-1914. In: Lawton, Richard - Lee, Robert: Population and Society in Western European Port Cities. Liverpool 2002, s. 176-178. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Skřivan, Aleš: Evropská politika 1648-1914. Praha 1999.
    19. Hausbrandt, Ulf: Welthafen Triest. Anspruch und Wirklichkeit. Die Entwicklung des Seehandeslplatzes im aussenwirtschaftlichen System der Habsburger Monarchie 1814-1914. Wien 1991.
    20. Mayer, Horst Friederich - Winkler, Dieter: In allen Häfen war Österreich. Wien 1987.
    21. Nothangl, Hannes - Habermann, Barbara: An der Südbahn. Wien 2007.
    22. Dubrovic, Ervin: From Central Europe to America 1880-1914. Rijeka - New York 2012.
    23. Skřivan, Aleš a kol.: Zdvořilý nezájem. Politické a ekonomické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900-1914. Praha 2014.
    24. Sondhaus, Lawrence: The Naval Policy of Austria-Hungary 1867-1918. Navalism, Industrial Development, and the Politics of Dualism. West Lafayette 1994.
    25. Smolensky, Max: Die Stellung und Bedeutung des Oesterrecihscihen Lloyd, der Austro-Americana und Freien Schiffahrt im Aussenhandel Oesterreichs. Zürich 1916.
    26. Butler, Daniel Allen: The Age of Cunard. A Transatlantic History 1839-2003. Annapolis 2003.
    27. Miller, William: Picture History of British Ocean Liners. 1900 to Present. New York 2001.
    28. Fahrmeir, Andras: Staatliche Abgrenzungen durch Passwesen und Visumzwang. In: Oltmer, Jochen (ed.): Handbuch Staat und Migration in Deutschland seit dem 17. Jahrhundert. Berlin 2015, s. 254. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Kubů, Eduard - Soukup, Jindřich - Šouša, Jiří: Fenomén hospodářské krize v českých zemích 19. až počátku 21. století. Cyklický vývoj ekonomiky v procesu gradující globalizace. Praha 2015.
    30. Ritter, Gerhard: The Kaiser and His Ship-Owner. Albert Ballin the HAPAG Shipping Company and the Relations between Industry and Politics in Imperial Germany and the Early Weimar Republic. In: Berghoff, Hartmut - Kocka, Jürgen - Ziegler, Dieter (eds.): Bussines in the Age of Extremes. New York 2013, s. 24. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Agstner, Rudolf: Austria-Hungary and It's Consulates in United States of America since 1920. Berlin 2012.
    32. Cresciani, Gianfranco: The Italians in Australia. New York 2003.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah