Historica Olomucensia vol. 49 (2015), 183-204 | DOI: 10.5507/ho.2015.035

Alternativní veřejné sféry během komunistického panství v Československu: paralelní prostor pro zavržené a vyloučené

Petr Orság
Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Třída Svobody 26, 771 47 Olomouc, Česká republika

Období komunistického režimu v Československu s sebou neslo mimo jiné i zcela odlišné zacházení s veřejným prostorem. Autentickou veřejnou sféru mocensko-byrokratický aparát komunistické strany zcela zlikvidoval. Nahradil ji striktně kontrolovanou sférou kvazi-veřejnou, která se stala prostorem, v němž si režim vynucoval oficiální souhlas se svou doktrínou. Z této sféry byli vyloučeni všichni, kdo s novou mocenskou konstelací nesouhlasili. Nezamýšleným důsledkem nově ustaveného statu quo byl vznik paralelních komunikačních a informačních systémů, jimiž si mocensky potlačované části veřejnosti snažili zajistit alespoň omezenou medializaci svých názorů - tyto náhradní, alternativní veřejné sféry začaly vznikat nejen v domácích, režimem výrazně limitovaných podmínkách, ale také, a především, v zahraničí. Právě role československého exilu při podpoře těchto neoficiálních sfér se ukázala v mnoha ohledech určující. Nejvýrazněji se pomoc exilové veřejné sféry domovu projevila v souvislosti s růstem organizovaného opozičního hnutí od sedmdesátých let 20. století. Výrazným impulsem pro intenzivnější propojování alternativních veřejných sfér exilové a domácí byl vznik Charty 77, na jejímž mezinárodním rozměru se podstatnou měrou podíleli právě exulanti, kteří na Západě účinně působili na veřejné mínění a většinovou veřejnou sféru a šířili informace o porušování lidských práv východoevropskými komunistickými režimy.

Keywords: alternativní veřejná sféra, exilová veřejná sféra, kvazi-veřejná sféra, československý exil, exilová média, opozice, samizdat, Komunistická strana Československa, Habermas

Alternative Public Spheres during the Communist Era in Czechoslovakia: Parallel Space for the Reprobate and the Excluded

The period of the Communist era in Czechoslovakia entailed a wholly different treatment with the public sphere, besides. The power-bureaucratic apparat of the Communist Party completely liquidated the authentic public domain. They replaced it by the strictly controlled quasi-public sphere, which became a space, where the regime enforced an official agreement with its doctrine. Everybody, who did not accept the new power politics, was expelled from this sphere. An unintended consequence of a newly stated status quo was the establishment of parallel communication and information systems through which the repressed part of the public attempted to ensure at least limited medialization of its opinions. These substitute alternative public spheres began to be established not only in domestic, very limited conditions by the regime, but also abroad, above all. Just a role of the Czechoslovak exile in the support of these unofficial spheres was shown to be determining in many respects. The aid of the exile public sphere was most notably evident in the connection with the growth of the organized opposition movement since 1970s. The considerable impulse for more intensive linking of alternative public exile and domestic spheres was the foundation of Charta 77. Its international character was primarily caused just by exiles who influenced public opinion in the West and spread information about violating human rights by Eastern Communist regimes.

Keywords: Alternative public sphere, exile public sphere, quasi-public sphere, Czechoslovak exile, exile media, opposition, samizdat, Communist Party of Czechoslovakia, Habermas

Published: December 11, 2015  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Orság, P. (2015). Alternative Public Spheres during the Communist Era in Czechoslovakia: Parallel Space for the Reprobate and the Excluded. Historica Olomucensia49(vol. 49), 183-204. doi: 10.5507/ho.2015.035
Download citation

References

  1. Habermas, Jürgen: Strukturální přeměna veřejnosti. Zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha 2000.
  2. Calhoun, Craig (ed.): Habermas and the Public Sphere. Cambridge 1992.
  3. Jakubowicz, Karol: Rude Awakening. Social and Media Change in Central and Eastern Europe. New Jersey 2007.
  4. Splichal, Slavko: Transnationalization of the Public Sphere and the Fate of the Public. New York 2012.
  5. Mokrejš, Antonín: Veřejnost: skutečnost - iluze - fikce. Praha 2005.
  6. Jakubowicz, Karol: Musical Chairs? The Three Public Spheres in Poland. In: Dahlgren, Peter - Sparks, Colin: Communication and Citizenship. Journalism and the Public Sphere. London - New York 1991, s. 154.
  7. Arendtová, Hannah: Původ totalitarismu I.-III. Praha 1996.
  8. Tigrid, Pavel: Politická emigrace v atomovém věku. Praha 1990.
  9. Foucault, Michel: Diskurs, autor, genealogie. Praha 1994.
  10. Končelík, Jakub - Večeřa, Pavel - Orság, Petr: Dějiny českých médií 20. století. Praha 2010.
  11. Havlíček, Dušan: Veřejná informace v sovětských politických systémech. In: Köpplová, Barbara - Wolák, Radim (eds): Česká média a česká společnost v 60. letech. Praha 2008, s. 148.
  12. Kaplan, Karel - Váchová, Jana (eds.): Protistátní letáky a jiné formy odporu v roce 1948. Praha 1994.
  13. Alan, Josef (ed.): Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945-1989. Praha 2001.
  14. Peroutka, Ferdinand: Projev u příležitosti zahájení vysílání RFE. In: Skutečnost, III., 1951, č. 5, s. 85.
  15. Tomek, Prokop: Československá redakce Radio Free Europe. Historie a vliv na československé dějiny. Praha 2015.
  16. Tomek, Prokop: Rušení zahraničního rozhlasového vysílání pro Československo. In: Securitas Imperii, 9, Sborník k problematice zahraničních vztahů čs. komunistického režimu. Praha 2002, s. 334-367.
  17. Kaplan, Karel: Kronika komunistického Československa. Doba tání 1953-1956. Brno 2005.
  18. Kaplan, Karel: Kronika komunistického Československa. Kořeny reformy 1956-1968. Společnost a moc. Brno 2008.
  19. Pauer, Jan: Disent v trojí perspektivě. Diskurzy o politice, společnosti a dějinách v českém, slovenském a východoněmeckém disentu v 70. a 80. letech. Soudobé dějiny, XIX, 2012, č. 1, s. 80.
  20. Jirásek Zdeněk - Trapl, Miloš: Exilová politika v letech 1948-1956. Olomouc 1996.
  21. Přibáň, Michal: Prvních dvacet let. Kulturní rada a další kapitoly z dějin literárního exilu 1948-1968. Brno 2008.
  22. Ulm: Školství v exilu. Skutečnost, 1, 1949, č. 8-9, pp. 36 an.
  23. Tigrid, Pavel: Mně se nestýskalo. Rozhovor Petra Kotyka. Praha 2010.
  24. Caccamo, Francesco: Jiří Pelikán a jeho cesta socialismem 20. století. Brno - Praha 2008.
  25. Kostlán, Antonín - Štrbáňová, Soňa (eds.): Sto českých vědců v exilu. Praha 2011.
  26. Petrusek, Miloslav: České sociální vědy v exilu. Praha 2011.
  27. Možný, Ivo: Proč tak snadno … Některé rodinné důvody sametové revoluce. Praha 2009.
  28. Němec, Jiří: Nové šance svobody. Svědectví, 1980, č. 2, s. 221-229.
  29. Hanzlík, Jan: Československá emigrace očima tajných materiálů. Securitas Imperii, 9, Sborník k problematice zahraničních vztahů československého komunistického režimu. Praha 2002, s. 306.
  30. Anderson, Benedict: Pomyslná společenství. In: Hroch, Miroslav (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus. Praha 2003, s. 243-244.
  31. Anderson, Benedict: Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha 2008.
  32. Rupnik, Jacques: Charta 77 a zrození evropského veřejného prostoru. In: Císařovská, Blanka - Prečan, Vilém (eds.): Charta 77: Dokumenty 1977-1989. Sv. 1, Praha 2007, s. XXVI-XXX.

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.