Historica Olomucensia vol. S1 (2014), 315-333
Studie diskutuje způsoby, jak nakládali s antickými texty humanističtí učenci působící v literárním poli pražské univerzity ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století. V úvodní části autorka stručně představuje některé z těchto způsobů typických pro český univerzitní humanismus, např. tzv. excerptové čtení, kombinatorní psaní a ediční praxe pro školskou potřebu. V následující části se soustředí na to, jak pracoval s antickými texty Matthaeus Collinus v ojediněle dochovaném rukopisu Specimen studii ac laborum (1557), který se kromě excerptového čtení vyznačuje rovněž etickým výkladem v duchu triviálního melanchthonismu. Již v předmluvě k výkladu Iliady zmiňuje Collinus některé z navzájem propojených interpretačních rastrů ovlivněných zjednodušeným melanchthonismem, které pak na oba eposy "přikládá" - první představuje výklad prizmatem boží prozřetelnosti a božího trestu (locum communis theologicum), druhý prizmatem individuálních afektů a jejich překonávání etickou prací na sobě samém. Ve výkladu se k nim přidává poslední interpretační rovina - prizmatem společenského řádu, jeho fungování a institucí. Collinova univerzitní čtení ukazují, že spíše než samotná kategorie "antické tradice" je pro výzkum latinského humanismu přínosné zaměřit se na konkrétní a specificky situované reinterpretace antických pretextů.
The paper diversely discusses how humanistic scholars, who worked in the literary field of the Prague University in the second half of the 16th and at the beginning of the 17th century, treated Ancient texts. In the opening part, the author briefly introduces some of these methods typical for Czech university Humanism, e. g. so-called excerpt reading, combinatorial writing and editorial practise for school requirements. Then, she focuses on how Matthaeus Collinus worked with Ancient texts in his uniquely preserved manuscript Specimen studii ac laborum (1557) that is outstanding except for excerpt reading also because of the ethical explanation in a spirit of simplified melanchthonism. In a preface to the explanation of Iliad, he already mentions some of mutually connected interpretative ways influenced by simplified melanchthonism, which he shows in a relation to both epic poems. The first one is presented from the point of view of the divine providence and punishment (locum communis theologicum) and the second one is related to individual passions and their overcoming by the ethical work on oneself. Furthermore, the paper provides another interpretation - according to social order, its working and institutions. Collinus' university reading demonstrates that rather than a category of "Ancient traditions" itself, it is useful to aim to concrete and specifically situated reinterpretations of Ancient pre-texts for the research of Latin Humanism.
Published: March 11, 2014 Show citation
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | Chicago Notes | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.
