Historica Olomucensia vol. S1 (2014), 305-313
Médein příběh rezonoval v evropských literaturách především díky popularitě Ovidiova epického a Senekova dramatického díla ve všech dobách, přičemž ani díla raných humanistů nebyla výjimkou. Článek představuje dva různé dobové přístupy ke zmíněné starověké látce - Médeiu ze spisů De claris mulieribus Giovanna Boccaccia a Le Livre de la Cité des Dames od Christine de Pizan. Třebaže se jedná o díla blízká časově a Christine de Pizan se svým italským předchůdcem nechává přímo inspirovat, jejich ztvárnění osudů kolchidské princezny je diametrálně odlišné.
Medea's story has been resonating in European literature primarily thanks to the popularity of the Ovid's epic and Seneca's dramatic work in all ages, nevertheless writings of early Humanists have not been the exception. The article deals with two different period attitudes towards the mentioned Ancient matter - Medea in works De claris mulieribus by Giovanni Boccaccio and Le Livre de la Cité des Dames by Christine de Pizan. Although works close in terms of time are concerned and Christine de Pizan is directly inspired by her Italian predecessor, their depicting of a Colchian princess diametrically differs.
Zveřejněno: 11. březen 2014 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.