Historica Olomucensia vol. 43 (2012), 129-162
Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze na dvě samostatné univerzity, českou a německou, které spojovalo toliko jméno a jejíž německá část se považovala za dědičku studia generale založeného Karlem IV., došlo - kromě jiného - i ke změnám v personálním obsazení klasických studií. Dvě stolice klasické filologie dlouhodobě drželi řádní profesoři Carl Holzinger von Weidich a Alois Rzach, držba třetí stolice procházela častějšími změnami (Otto von Keller, Otto Plasberg, Alfred Klotz). S dějinami starého Řecka a Říma byli studenti seznamováni díky profesorům O. Benndorfovi, O. Hirschfeldovi, W. Kleinovi, J. Jungovi a H. Swobodovi. Osudy a vědecká činnost těchto klasických filologů, archeologů a profesorů starých dějin jsou sledovány v rozmezí let 1882-1918, kdy končila nejen jedna éra dějin českých zemí, ale také jedna z etap dějin Karlovy univerzity, resp. její německé části.
When the Charles-Ferdinand University in Prague split into two independent universities (Czech and German) united only through the name (while the German branch saw itself as a successor of the studium generale founded by Charles IV.), several changes in staff at the Department of Classical Studies were made. Two chairs of classical philology were steadily held by full professors Carl Holzinger von Weidich and Alois Rzach, the third one changing the holder more frequently (Otto von Keller, Otto Plasberg, Alfred Klotz). Students were introduced to the history of ancient Greece and Rome by professors O. Benndorf, O. Hirscheld, W. Klein, J. Jung and H. Swoboda. Life and research work of these classical philologists, archeologists and ancient history professors are examined between the years 1882 and 1918 when one period not only of Czech history but also of Charles University (its German branch) moved toward its end.
Published: December 11, 2012 Show citation
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.
