Historica Olomucensia vol. 42 (2012), 39-61
Slezské město Těšín patřilo od poloviny 16. století k sídlům, v nichž se střetávala katolická a protestantská víra. Proces rekatolizace zahájený konverzí vládnoucích Piastovců na počátku 17. století zde výrazným způsobem ovlivňoval řád Tovaryšstva Ježíšova. Studie se rozborem pramenů administrativní a osobní povahy pokusila zachytit specifika reformního působení řádu ve městě a jeho vlivu na život městské komunity. Jezuitská pozornost se zde přesouvala od vyšších vrstev společnosti a zámeckého úřednictva k běžným obyvatelům města. Svými aktivitami jezuitští otcové ovlivňovali náboženskou i sociální sféru života těšínských měšťanů a významně se podíleli na utváření náboženského profilu města. Konflikty, které v průběhu tohoto procesu vznikaly, a to zejména po vybudování protestantského svatostánku v blízkosti Těšína, se staly podstatným rysem konfesijního soužití města a vnášely do zdejší společnosti problematickou otázku snášenlivosti. Studie tak ve svém závěru poukázala na obohacení náboženské, výchovné a sociální role jezuitů o novou diplomatickou rovinu.
The Silesian town of Těšín belonged from the mid 16th century to those places where the catholic and protestant faith were encountering each other. The recatolisation process initiated by the conversion of the ruling Piast dynasty at the beginning of the 17th century was significantly developed by the Society of Jesus. Through the analyse of historical sources of administrative as well as personal character this study tries to depict the specific features of the Jesuit presence in the town and its influence on the life of local population. The attention of Jesuits shifted from the upper class and castle officers to ordinary people here. As they had an influence on the religious and social sphere of life of the Těšín citizens the Jesuit fathers substantially shaped the religious profile of the town. The conflicts originating from the reformation process (mainly after the construction of a protestant temple near Těšín) were characteristic of the confessional coexistence in the town and introduced the problematic question of tolerance. The study therefore points to the diplomatic level of Jesuit contribution apart from its religious, educational and social features.
Published: August 11, 2012 Show citation
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.
