Historica Olomucensia vol. 41 (2012), 285-299
Čarodějnické procesy druhé poloviny 17. století jsou tématem, o kterém se psalo již od 19. století v podobě dílčích studií, jež vzešly převážně z pera německy píšících historiků působících na Moravě. Teprve po druhé světové válce lze vysledovat intenzivnější zájem o danou problematiku a hlubší výzkum většinou zpravidla archivního materiálu (soudních protokolů, osobní korespondence zainteresovaných aj.).
Zlomovým momentem se stal vznik Kladiva na čarodějnice Václava Kaplického, díky němuž byly vytaženy na "světlo boží" některé do té doby zcela neznámé prameny. Na základě jeho úzké spolupráce se šumperským archivářem Františkem Spurným a kritických připomínek dalších "odborníků" (kupř. Vítězslava Zemana nebo Václava Medka) byl vytvořen nejčtivější a nejkomplexnější obraz velkolosinských a šumperských procesů s čarodějnicemi. Kaplického výběr hlavních protagonistů do jeho románu ovlivnil téměř všechny po roce 1963 objevující se studie a články, ve kterých stojí v centru pozornosti především děkan Kryštof Alois Lautner a soudce Jindřich František Boblig z Edelstadtu.
Předložený text nabízí přehled literatury, z níž Václav Kaplický vycházel, a také metodologický postup při "vytváření" příběhu, který je shodný se způsobem práce historiků. Cenným zdrojem je též stručný rozbor nalezeného "pokračování" Kladiva na čarodějnice, jehož osud byl velmi pohnutý a právě na něm lze doložit neobyčejný vliv publikované prózy na českou poválečnou regionální historiografii k danému tématu.
To vše tak podtrhuje oprávněnou úvahu o Kladivu na čarodějnice jako o historickém prameni pro studium tehdejšího stavu bádání nad severomoravskými procesy, znalostí Kaplického doby o lidové víře v 17. století a také jako názorný příklad dobové manipulace s lidmi a vytváření představ, které prvoplánově neměly žádnou přímou souvislost se vznikajícím dílem, avšak postupem času se staly jeho nedílnou součástí, jíž se není možné zcela vyhnout.
Die Hexenprozesse in der zweiten Hälfte des 17. Jahrhunderts stellen ein sehr populäres Thema dar. Obwohl sie schon seit dem 19. Jahrhundert behandelt wurden, steht bisher keine Fachpublikation zur Verfügung, die auf einer gründlichen Erforschung überlieferter Archivquellen basieren würde. Nach dem Zweiten Weltkrieg intensivierte sich zwar das Interesse für diese Thematik, einen wichtigen Wendepunkt brachte jedoch erst Roman Kladivo na čarodějnice (Der Hexenhammer) des tschechischen Schriftstellers Václav Kaplický. Durch seine enge Zusammenarbeit mit dem Archivar František Spurný wurde eine teilweise vergessene Geschichte über den gebildeten Priester Christoph Alois Lautner und den habgierigen Inquisitor Heinrich Franz Boblig von Edelstadt wieder belebt; sie wurde zur Inspiration für diejenigen, die sich fortan für die nordmährischen Hexenprozesse interessierten. Dank großer Beteiligung von F. Spurný entstand im Laufe der Zeit das Phänomen "Hexenprozesse", in dem sich die historischen Ereignisse mit den fiktiven verbinden. Der vorliegende Beitrag erläutert die Arbeit des Schriftstellers Kaplický am Thema der nordmährischen Hexenprozesse und möchte belegen, dass Roman Der Hexenhammer als historische und historiographische Quelle angesehen werden kann. Eine gründliche Analyse der Genese dieses Romans sollte zeigen, in welchem Stand sich die Erforschung der historischen Ereignisse am Ende des 17. Jahrhunderts im literarischen Schaffen Kaplickýs befindet und wie groß der Umfang der historisch belegbaren Informationen ist. Im Endeffekt die Analyse sollte zeigen, ob und in welchem Maß eine gründliche Revision der bisher entstandenen Literatur über die nordmährischen Hexenprozesse nötig ist und ob ein komplexes Werk geschaffen werden sollte, das die Fiktion richtig stellen würde.
Published: April 11, 2012 Show citation
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.
