Historica Olomucensia vol. 40 (2011), 125-140
Vznik československého státu v roce 1918 působil ve středoevropském prostoru jako jakési novum, jako nový prvek mezinárodní politiky. Jeho existence nebyla jednoznačně přijímána jak okolními státy, tak Svatým stolcem. Právě Vatikán byl "šokován" událostmi, k nimž bezprostředně po vyhlášení ČSR došlo - obrazoboreckými bouřemi, drancováním kostelů a kaplí, ničením soch svatých, kácením Božích muk, vystupováním z katolické církve a hanobením všeho náboženského, a zaujal vyčkávací stanovisko. Ve Vatikánu mezitím pozorně sledovali vztah československého státu a jeho představitelů k Svatému stolci, k možné odluce církve od státu, jíž se z počátku zcela obávali, a politicko-duchovní klima první republiky. Ztělesněním těchto antikatolických výpadů se stal prezident T. G. Masaryk a ministr zahraničí E. Beneš, kteří byli obviňováni z levičáctví a svobodného zednářství; termín zednář se stal synonymem nepřítele katolické církve. Teprve od třicátých let došlo k přehodnocení reálné situace v ČSR a Vatikán přinejmenším "rehabilitoval" osobnost E. Beneše a jeho vztah k církvi.
The formation of the Czechoslovak state in 1918 was a novelty in the Central European area. It became a new component of international politics. Its existence was accepted neither by neighbouring countries nor by the Holy See. Vatican was "shocked" with the events which took place after the Czechoslovakia was established. There were iconoclastic riots, plunder of churches and chapels, destruction of sculptures of the Saints, cutting of wayside shrines. People left the Catholic Church and dishonoured everything religious. Vatican took a delaying stand on it. The relations between the Czechoslovak Republic and the representatives of the Holy See were attentively observed in Vatican. Potential separation of Church and State, which was feared from the beginning, and politically-spiritual climate of the first republic were observed too. President T. G. Masaryk and Minister of Foreign Affairs E. Beneš were bywords for these anti-Catholic attacks. They were accused of leftism and Freemasonry. The term "freemason" became a synonym for an enemy of the Catholic Church. Only in the 1930s Vatican re-evaluated the real situation in the Czechoslovak Republic and Edvard Beneš and his relation to the Church was at least "rehabilitated".
Zveřejněno: 11. prosinec 2011 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
