Historica Olomucensia vol. 39 (2011), 97-119
Mezi výrazné osobnosti českého katolicismu na přelomu 19. a 20. století patří osobnost kněze, neotomistického filozofa a politika Františka Kordače (1852-1934), jehož životní a profesní kariéra vyvrcholila v letech 1919-1931, kdy působil jako pražský arcibiskup a primas český. Celoživotně jeho dráhu ovlivnila studia v Římě na Gregoriánské univerzitě, odkud se vrátil jako stoupenec ultramontánní politiky papežské kurie. Na prvních kněžských působištích na severu Čech (Liberec, Litoměřice) se osvědčil současně jako vynikající kazatel, pedagog a nacionálně tolerantní publicista. Velké zásluhy si získal při několikaletém řízení litoměřického biskupského kněžského učiliště. Od roku 1905 působil jako profesor na pražské teologické fakultě a v letech před první světovou válkou se osvědčil jako politik usilující o integraci roztříštěných katolických politických stran v Čechách. Studie si podrobněji všímá Kordačova poměru ke katolickému modernismu a poválečnému reformnímu hnutí katolického duchovenstva. K otázkám reformy katolické církve zaujímal negativní postoj, který však nebyl motivován idealizací vnitřních poměrů v církvi, ale neztotožňoval se s liberálním duchem reforem a opomíjením vůdčí role episkopátu. Lék na neduhy tehdejší církve viděl v prohloubení vzdělání kněžstva a jeho spirituality. Proto také jako arcibiskup v duchu instrukcí Svaté Stolice reformní hnutí duchovenstva na počátku dvacátých let 20. století utlumil.
František Kordač (1852-1934) was one of the prominent personalities at the turn of the 19th century. He was a priest, a Neothomist philosopher, a politician. His life and professional career was culminating between 1919 and 1931 when he became the Archbishop of Prague and Czech Primate. His career was influenced by his studies at Gregorian University in Rome. He returned as an advocate of the ultramontane policy of the papal court. At the first place of work in the northern Bohemia (Liberec, Litoměřice) he proved to be an excellent preacher, teacher, nationally tolerant publicist. He gained great merit when he was Head of the Episcopal clerical educational establishment in Litoměřice. Since 1905 he worked as a professor at the Faculty of Theology in Prague. Before WWI he proved his abilities as a politician who tried to integrate fragmented Catholic political parties in Bohemia. The study focuses on Kordač's attitude to Catholic modernism and the post-war reformist movement of Catholic clergy. He took a negative stand to the reforms of the Catholic Church. His attitude was not motivated by idealization of the internal situation in the Church. He did not identify himself with liberal vein of the reforms and with neglecting the leading role of episcopate. He saw the solution in effort to enhance education and spirituality of the clergy. As an archbishop following the instructions of the Holy See he restrained the reform movement at the beginning of 1920s.
Published: June 11, 2011 Show citation
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.
