Historica Olomucensia vol. 39 (2011), 63-81
Studie zkoumá proces reformy ženských konventů (klarisek ve Znojmě, terciářek v Brně a v Javoru), které patřily do České františkánské provincie. Dekret tridentského koncilu De regularibus et monialibus určil všem členům konventu návrat k tradici, mimoto podřídil všechny ženské kláštery striktní klauzuře a zpřísnil podmínky přijímání kandidátů. Do českých zemí přicházel dekret v době hlubokého úpadku řeholního života; proces reformy (návratu k tradici) se tak nemohl stát jednorázovou záležitostí.
Mezi specifika přijímání dekretu v rámci analyzovaných konventů patří určitý stupeň spolupráce mezi všemi subjekty: kláštery, biskupem a I. řádem, stejně jako "rozfázovanost" reformy. Zatímco klauzura (jako nejviditelnější známka reformy) byla obnovena či zavedena jako první v pořadí, jiné články týkající se zejména svobody vokací se staly předmětem stanov až téměř o půlstoletí později. Této finální fázi reformy přecházelo nové definování práv jurisdikční vrchnosti, v němž zvítězil pohled I. řádu upřednostňující užší vazbu mezi autoritami I. řádu a jim podřízenými kláštery. V závěru 17. století vstoupily konventy do fáze, v nichž měly předepsaná pravidla realizovat prakticky; observance utrpěla především tam, kde se střetly předpisy klauzury s požadavky laiků: příbuzných a donátorů řeholnic.
The study deals with the reform process of the convents (the nuns of the order of St. Clare in Znojmo, the tertiary sisters of St. Francis in Brno and Javor) which belonged to the Czech Franciscan province. The Council of Trent issued De regularibus et monialibus decree which established the revival of tradition for all convent members. The decree ordered that all convents must live in strict seclusion and the conditions for candidate recruitment were tightened. The decree found the Czech lands in great decline of monastic life. Thus, the reform process changes (revival of tradition) could not be accomplished all at once.
Certain degree of cooperation among all subjects: convents, the bishop and the First Order as well as more stages of the reform when applying the decree regulations represent some of the special characteristics of the analysed convents. Seclusion (as the most observable evidence of the reform) was restored or introduced first. Other articles referring especially to freedom of vocation process came into force half a century later. This final reform stage was preceded by a new definition of the rights of manorial authorities. The opinions of the First Order which preferred closer relations between the authorities of the First Order and subordinated convents prevailed. At the end of the 17th century convents entered the stage when they should have put the set rules into practice. Religious observances were violated in case that the seclusion rules clashed with laymen's requirements (nuns' relatives and donators).
Zveřejněno: 11. červen 2011 Zobrazit citaci
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-SA 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.
